Toul Jaromír

Jméno a hodnost: P/O Toul Jaromír

Místo a datum narození: 13. 2. 1917, Chlum, okres Blansko

Místo a datum úmrtí: 16. 12. 1940, East Wretham

KIA/MIA: KIA

Pohřben: hřbitov All Saints, Honington

Jaromír Toul zemřel na následky popálenin poté, co se jeho letoun zřítil po startu na Manheim. Po startu nemohl nabrat výšku, a tak se pilot rozhodl pro nouzové přistání. Při pokusu o přistání zavadil o stromy na kraji letiště a zřítil se. Při vyšetřování bylo zjištěno, že pilot nezasunul podvozek, ale naopak vysunul vztlakové klapky do polohy pro přistání.

Smrt Jaromíra Toula zachytil ve svých vzpomínkách pilot 311. bčeskoslovenské bombardovací perutě Vladimír Nedvěd, MBE:

… V žáru hořícího letadla jsem spatřil našeho druhého pilota Josefa Pavelku, ležícího pod pravým motorem na zemi. Opatrně jsem ho odtáhl asi padesát metrů a poznal, že je těžce raněn. Uvolnil jsem mu kombinézu a řekl, že se vracím k letadlu vyprostit zadního střelce poručíka Jardu Toula. To už se mohutné plameny posouvaly po trupu k zadní části letounu a následkem žáru začaly kulomety přední věže střílet. Krátce na to vybuchla několik metrů ode mne 250 kg zápalná bomba. Plazil jsem se dál a zoufale se snažil Jardu z letadla vyprostit. Avšak měl nohy pod sedačkou přimáčknuté celou vahou zadní části wellingtonu. Vtom práskla druhá dvěstěpadesátka, plameny dosahovaly vršků vysokých stromů, Jarda toužebně prosil: „Vláďo, prosím, neopouštěj mě!“ Volal jsem: „Jardo, neboj se, zůstanu s tebou“ a krátce na to dochází k nejtěžšímu rozhodování v mém životě. Kamarád si uvědomoval beznadějnost situace a volal: „V kapse kombinézy mám revolver, vytáhni jej a prosím – zastřel mě!“
Co mám pro Boha dělat – zastřelit kamaráda letce, tím zabránit jeho uhoření za živa a poslat ho do lůna smrti bez ukrutných bolestí? Strašné vteřiny rozmýšlení přerušil mohutný výbuch další bomby pouhých pět mětrů ode mne, obrovský tlak mě vyhodil do vzduchu jako pírko a pořádný kus stranou jsem „přistál“ na všechny čtyři – zázračně nezraněn. Poznal jsem, že už nemohu nic pro poručíka Toula udělat…Když všechny bomby a střelivo z kulometů povybuchovalo, záchranná služba začala lokalizovat oheň v zadní části trupu. Dvacet olidí s námahou zvedlo záď letounu a vyprostilo těžce zraněného poručíka ze střelecké věže, který cestou do nemocnice skonal. … Za tento hrdinský čin obdržel por. Vladimír Nedvěd řád MBE.

Poznámky:

Jaromír Toul je připomenut pamětní deskou na jeho rodném domě v Chlumu (části města Letovice), čp. 1.

Spolu s Jaromírem Toulem zahynuli i první pilot Jan Křivda a přední střelec Jiří Janoušek.

Bibliografie:

O Jaromíru Toulovi se píše i zde:

Bufka, Vilém. Bombardér T-2990 se odmlčel. 3. vyd. Praha: Svoboda, 1991. 266 s. ISBN 80-205-0170-3. (strany 129 a 130)

Bukva, Radan. Let bez návratu: o životě a smrti navigátora 311. čsl. perutě RAF Viléma Konštackého. 1. vyd. Praha: ARSCI, 2007. 170 s. ISBN 978-80-86078-80-9.

Loucký, František. Mnozí nedoletěli. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1989. 287 s. Živá minulost; Sv. 101. ISBN 80-206-0053-1.

Loucký, František. Zůstal jsem sám …: vzpomínky z války. I. vydání. Praha: Orbis, 1946. 70 s., [16] s. obr. příl. Knihovnička odvahy; sv. 6., fotopříloha

Rail, Jan a Formánek, Vítek. Žít na věky: osudy příslušníků čs. letectva padlých 1939-1945. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2003. 222 s. ISBN 80-86289-27-3.

Úlehla, Lubomír. Válečné roky: z Hostýna do Casablanky. 1. vyd. Praha: Toužimský & Moravec, 2011. 199 s., [16] s. obr. příl. Hrdinové vzdušných bitev; 85. ISBN 978-80-7264-115-4. (strana 52)

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Vančata, Pavel. Letec po hvězdách: válečný deník Jana Gellnera, legendy RAF a RCAF. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2009. 240 s., lxxx s. obr. příl. ISBN 978-80-86289-64-9. (strany 23 – 24)

Zpravodaj Svazu letců, číslo 19, rok 1998, s. 21