Veverka František, DFM

Jméno a hodnost: W/O Veverka František, DFM

Místo a datum narození: 18. 6. 1919, Polanka nad Odrou

Místo a datum úmrtí: 29. 10. 1982, Polanka nad Odrou

Pohřben:

Syn Albína Veverky a Anděly, roz. Rýpalové, měl bratra Josefa a sestru Marii. Rodiče byli za války internováni ve Svatobořicích. Vyučil se soustružníkem kovů, nastoupil jako soustružník ve Vítkovicích.Vojenskou prez. službu nenastoupil vzhledem k válečným událostem.
15.května 1939 uprchl do Polska, pak odjel do francouzského Boulogne, pak podepsal závazek na službu v Cizinecké legii a 2.8.1939 odjel z pevnosti St. Jean v Marseille do alžírského Sidi-bel-Abbes. Po vypuknutí války – zrušení závazku vůči CL. Zařazen do čs.armády formující se ve Francii a 1.11.1939 prezentován v táboře Agde. Byl zařazen k 11.rotě 1. pěšího pluku, absolvoval zkrácený zbrojířský a řidičský kurz a 20.12.1939 byl jako plukovní zbrojíř zařazen ke 2. čs.pěšímu pluku. Po zahájení něm. ofenzívy byl 23..5,1940 zařazen k tzv. divizní pěchotě jako řidič automobilu, bojoval na frontě mezi Seinou a Loirou a poraženou Francii opustil s troskami čs. pozemních jednotek v přístavu Séte na lodi Mohamed El Kebir. Přes Gibraltar pak transport dorazil 12.7.1940 do anglického Liverpoolu.
V karanténním táboře Cholmondeley byl 17.8.1940 na vlastní žádost přemístěn k letectvu a 21.9. byl přijat do RAF VR v nejnižší hodnosti AC2. Odeslán do školy, kde se cvičili elektrikáři, přístrojáři a zbrojíří, pak do školy pozemních zbrojířů 2. GAS v Manby a 20.3.1941 byl zařazen k 311. čs.bombardovací peruti do funkce zbrojíře, 12.7.1941 povýšen na svobodníka.
Na vlastní žádost byl 5.1.1942 přemístěn do školy palubních střelců.7.AGS ve Stormy Downu, 28.3.1942 povýšen na Sergeanta a 1.4.jako kvalifikovaný palubní střelec přemístěn do operačního výcviku v East Wrethamu, odkud byl s osádkou F/Lt Bohumila Lišky přemístěn zpátky k 311. peruti, mezitím byl povyšován na desátníka, četaře a Flight Sergeanta . S jednotkou podnikal hlídkové protiponorkové lety nad Biskajským zálivem, nejprve na Wellingtonech, později na Liberatorech.
Postupně se vypracovával mezi nejlepší střelce. Největší proslulost, ale i vážná zranění, mu přinesla bitva proti přesile nepřátelských dálkových stíhačů při protiponorkové hlídce 7.10.1943.Osádka Liberatoru, pilotovaného F/Sgt Josefem Kuhnem, byla tehdy napadena čtyřmi Ju 88, které hned při prvním útoku palbou vyřadily jeho zadní střeleckou věž z boje a zranily F/Sgt. Veverku na pravé noze. Odmítaje pomoc, opustil svou věž a doplazil se k pravému bočnímu kulometu, jehož střelec Sgt.Alois Matýsek byl v důsledku zranění na noze a rameni vyřazen z akce. V průběhu odrážení dalších útoků pak Veverka utrpěl průstřel obličeje (ztratil přitom dvacet zubů) . Aby se nezalkl svou krví, nacpal si do úst kapesník a pokračoval v palbě tak dlouho, dokud nepřítel útok nepřerušil. Letoun s prostřílenými nádržemi, vyřazenou hydraulikou, interkomem a prostříleným kormidlem pak nouzově přistál na letišti st.Eval.
Byla mu udělena vysoce ceněná DMF jako jednomu z mála čs. letců. Získal 2 x Čs.válečný kříž, 2 x Čs. medaili Za chrabrost před nepřítelem, Čs. medaili Za zásluhy I.st., Čs vojenskou pamětní medaili se štítky F-VB, Distinguished Flying Medal, The 1939-1943 Star, Atlantic-Star, France-Germany Star, Defence Medal. (Pozn.: V 50.letech vrátil své řády angl. královně na protest proti politice angl. vlády…)
Po návratu do vlasti byl jmenován ppor. let.v zál., v r. 1950 povýšen na por.let. v zál. Od r. 1951 pracoval opět jako soustružník kovů ve Vítkovických železárnách.

Autorem textu je Mgr. Jaroslav Král.

Bibliografie:

O Františku Veverkovi se píše i v této literatuře:

Batelka, Karel. Z bombardéru za mříže. Vyd. 1. Cheb: Svět křídel, 1990. 34 s.ISBN 80-85280-01-9., strana 8

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Vojenské osobnosti československého odboje 1939-1945. Praha: Ministerstvo obrany ČR – AVIS, 2005. 348 s. ISBN 80-7278-233-9.