Stanislav Peroutka, pilot 310. československé stíhací perutě RAF/pilot 310 Fighter Squadron RAF

Stanislav Peroutka, pilot 310. čs. stíhací perutě
Stanislav Peroutka, Pilot, 310 Fighter Squadron

Narodil se v Plzni 20. 10. 1916 Václavu Peroutkovi a Marii, rozené Švamberkové. Po dokončení základního vzdělání se vyučil kadeřníkem. V letech 1934 a 1935 absolvoval pilotní výcvik v akci 1000 nových pilotů republice a v roce 1936 získal svůj pilotní průkaz. V tom roce bydlel v Měděné ulici 11, v I. patře, v bytě číslo 2, pravděpodobně u svých rodičů. V září stejného roku se odhlásil a novým bydlištěm se mu staly Piešťany a tamní Letecký pluk 3. Jeho vojenské dokumenty uvádí, že v roce 1936 absolvoval poddůstojnickou školu v Chebu, o rok později pokračovací školu v Prostějově a Školu pro stíhací letce v Hradci Králové. V roce 1938 byl přemístěn k Leteckému pluku 4. V roce 1939 odešel i on přes Polsko do Francie. Tam nejprve necelý měsíc srpen 1939 čeká, než bude v nízké hodnosti soldat přijat do Cizinecké legie a vtělen do výcvikové skupiny na Place Balard. Nicméně krátce poté vypukne druhá světová válka, on je v souladu se sliby ze svazku legie uvolněn a přemístěn na leteckou základnu Chartres. A od prosince 1939 se svou stíhací perutí GC II/3 zapojí do bojů. Při operačních letech, kdy nalétal asi 70 operačních hodin, byl jednou sestřelen. Nouzově přistál, ale pak byl zachráněn vlastními jednotkami a….omylem málem zastřelen. Byl považován za Němce. V červnu 1940 také sestřelil svoje první dvě německá letadla. Po pádu Francie ustoupil nejprve do Casablanci, ze které ve skupině štábního kapitána Dudy do Velké Británie, kam doplul 5. 7. 1940. V srpnu 1940 byl přijat do RAF ve středisku Cosford a poté přemístěn k 312. československé stíhací peruti se sídlem v Duxfordu. Není dobře člověku samotnému, a tak v květnu 1942 uzavřel sňatek s o pět let mladší Catherine Sutherland McCullagh ze skotského Ayru. 1. 6. 1942 se manželům narodily dvě dcery, Marie a Charlotte Sutherland a Stanislav byl zároveň jmenován podporučíkem letectva v záloze. Bohužel Charlotte zemřela 10. června a Marie o osm dní později. V říjnu stejného roku byl Stanislav přemístěn na letiště v Exeteru, kde působil jako řídící letového provozu. Odtud byl přemístěn jako pilot k 310. československé stíhací peruti. O rok později pro změnu ke 134. Airield a z něj po dvou měsících zpátky k 310. československé stíhací peruti a z ní prakticky vzápětí k 84 Group Supply Unit, kde si udržoval pilotní návyky po dobu, kdy pro něj v peruti nebylo místo, a to až do července 1944, kdy se k 310. československé stíhací peruti vrátil definitivně. Za svou službu v RAF byl několikrát vyznamenán, a to dvěma Československými válečnými kříži, dvěma Československými medailemi za chrabrost, francouzským válečným křížem, Československou vojenskou medailí Za zásluhy I. stupně a britskou 1939 – 1945 Star. Ze služby si ale odnesl i několik zranění. Jedno utrpěl už v roce 1939 při letecké nehodě, o čtyři roky později mu šrapnel poranil pravé rameno. Do Plzně přišli manželé Peroutkovi 7. 12. 1945. Novým bydlištěm se jim stala adresa Erbenova ulice 4/1925 ve čtvrti Bezovka. Vrací se i do Západočeského aeroklubu, kde působí jako učitel létání, ale to jen do roku 1948, respektive 1949, kdy opětovně odchází do exilu, a to do rodného města, své manželky, skotského Ayru. Tam nějaký čas působí jako účetní. Zemřel 17. 4. 2000 v Kilmarmocku. Jeho manželka ho přežila o tři roky.

He was born in Pilsen on 20 October 1916, to Václav Peroutka and Maria Peroutka, (maiden name Švamberk). After finishing his basic education, he completed vocational training to become a barber. In 1934 and 1935, thanks to training in the „1000 new pilots of the Republic“ programme, he obtained a pilot license. In 1936 he graduated from the NCO school and in 1937 he continued at the school in Prostějov as well as at the School for fighter pilots in Hradec Králové. In 1939, he left for France. He participated in battles with the GC II / 3 fighter squadron and shot down two German aircraft. After the fall of France, he sailed to Great Britain, where he became an airman in the No. 312 (Czechoslovak) fighter squadron. In May, 1942 he married Catherine Sutherland McCullagh. On 1 June 1942, the couple had two daughters – Marie and Charlotte Sutherland. Unfortunately both died a few days after birth. In October of the same year, Stanislav was relocated to Exeter Airport, where he became an air traffic controller, and later to the No. 310 Squadron, where he flew to the end of the war, apart from some breaks. The couple returned home to Pilsen on 7 December 1945. Stanislav also returned to the West Bohemian Aeroclub, where he worked as a flight instructor, but only until 1948 or 1949, when he again went into exile, to the hometown of his wife, Ayr, Scotland. He worked as an accountant for some time there. He died on 17 April 2000 in Kilmarmock.