Českoslovenští
palubní střelci
v Royal air force

Jméno a hodnost:
sgt. Albrecht Josef

Místo a datum narození:
6. 10. 1915, Horka nad Moravou

Místo a datum úmrtí:
17. 10. 1940, Bentley Priory u Stanmoru, padl při operačním letu

Pohřben:
s ostatními členy osádky na novém hřbitově Pinner, Harrow, Middlessex, hrob označen G.4.17

Do exilu odešel přes Polsko. Ve Francii byl zařazen jako mechanik a absolvoval i střelecký výcvik. Ve Velké Británii se stal příslušníkem Royal Air Force a byl přijat k 311. bombardovací peruti. Zahynul při svém třetím náletu, kdy po návratu z náletu na Brémy narazil jeho letoun do balonové baráže. Tuto nehodu přežil s těžkými popáleninami pouze František Truhlář, zadní střelec.

Odkazy:

Poznámky:

Bibliografie:

O Josefu Albrechtovi se píše i zde:

Formánek, Vítek. Tři z mnohých…. Vyd. 1. [Pardubice]: Vítek Formánek, 2000. 115 s. (strany 91 – 92)

Loucký, František. Mnozí nedoletěli. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1989. 287 s. Živá minulost; Sv. 101. ISBN 80-206-0053-1.

Rail, Jan a Formánek, Vítek. Žít na věky: osudy příslušníků čs. letectva padlých 1939-1945. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2003. 222 s. ISBN 80-86289-27-3.

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
sgt. Babáček Pavel

Místo a datum narození:
30. 8. 1914, Brno

Místo a datum úmrtí:
20. 7. 1941, u města Uithuizermeeden, padl při operačním letu

Jeho letoun byl sestřelen při návratu z náletu na Hannover. Babáčkovo tělo bylo následně nalezeno na jihu ostrova Rottum, ale pohřbeno bylo neznámo kde. Je vzpomenut na památníku nezvěstných příslušníků RAF v Runnymede číslo 39.

Odkazy:

Sgt Babáček Pavel – internetová encyklopedie města Brna

Letecká karta Pavla Babáčka na webu Vojenského historického archivu

Poznámky:

Před válkou se živil jako fotograf.

Jeho rodiče žili na adrese Vranovská 12, Brno.

Bibliografie:

Zmínka o Pavlu Babáčkovi je v těchto knihách:

Liškutín, Miroslav Antonín. Letecká služba: vzpomínky na méně známý život československých letců u královského letectva. 2., upr. vyd., V T&M 1. Praha: Toužimský & Moravec, 2012. 180 s., [16] s. obr. příl. Hrdinové vzdušných bitev; 88. ISBN 978-80-7264-132-1. (strana 24)

Loucký, František. Mnozí nedoletěli. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1989. 287 s. Živá minulost; Sv. 101. ISBN 80-206-0053-1.

Mikulka, Jiří, Popelka, Jaroslav a Kolesa, Václav. Otmar Kučera, DFC – Od sergeanta k squadron leaderovi. 1. vyd. [Česko]: Václav Kolesa, [2003]. 92 s. Portréty letců. ISBN 80-239-0951-7. (strany 1 – 2)

Rail, Jan a Formánek, Vítek. Žít na věky: osudy příslušníků čs. letectva padlých 1939-1945. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2003. 222 s. ISBN 80-86289-27-3.

Úlehla, Lubomír. Válečné roky: z Hostýna do Casablanky. 1. vyd. Praha: Toužimský & Moravec, 2011. 199 s., [16] s. obr. příl. Hrdinové vzdušných bitev; 85. ISBN 978-80-7264-115-4. (strana 52)

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Vančata, Pavel. Letec po hvězdách: válečný deník Jana Gellnera, legendy RAF a RCAF. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2009. 240 s., lxxx s. obr. příl. ISBN 978-80-86289-64-9. (strany 49, 106 – 107)

Jméno a hodnost:
sgt. Babíček Zdeněk

Místo a datum narození:
7.11.1919, Brno

Místo a datum úmrtí:
15.9.1941, Andervenne

Jeho letoun byl pravděpodobně sestřelen, a to u města Lingen při návratu z náletů na doky v Hamburku.

 Pohřben: 

Britský válečný hřbitov Reichswald u města Kleve v Severním Porýní-Vestfálsku, úsek 27, řada F, v řadě hrobů 12 – 15.

Odkazy:

Letecká karta Zdeňka Babíčka.

Web Hrdinové války.

Poznámky:

Student 2. semestru Lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Jeho rodiče žili na adrese Husovo náměstí 3, Olomouc.

Památník členů Hanáckého aeroklubu, Olomouc.

Bibliografie:

O Zdeňku Babíčkovi se píše i zde:

Fajtl, František. Vzpomínky na padlé kamarády. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1980. 360 s., [8] s. obr. příl. Edice 13; sv. 120. (strana 123)

Loucký, František. Mnozí nedoletěli. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1989. 287 s. Živá minulost; Sv. 101. ISBN 80-206-0053-1.

Rail, Jan a Formánek, Vítek. Žít na věky: osudy příslušníků čs. letectva padlých 1939-1945. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2003. 222 s. ISBN 80-86289-27-3.

Sládek, Čestmír. Osudy palubního střelce. Vyd. 1. Praha: Naše vojsko, 1993. 176 s., [8] s. obr. příl. Ikarové; sv. 3. ISBN 80-206-0388-3. (strany 48, 49)

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
W/O Bajer Jaromír Josef

Místo a datum narození:
21. 2. 1921, Štramberk

Místo a datum úmrtí:
24. 9. 2002, Praha

Pohřben:

Odkazy:

Letecká karta Jaromíra Josefa Bajera

Poznámky:

Původním povoláním zámečník.

 Jeho rodiče žili ve Štramberku 351.

Bibliografie:

O Jaromíru Josefu Bajerovi se píše i v následující literatuře:

Vančata, Pavel. Klikař Roger: životní příběh Jaromíra Bajera, radiotelegrafisty a střelce RAF. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2004. 271 s., [48] s. obr. příl. ISBN 80-86289-36-2.

Jméno a hodnost:
F/Sgt Barabáš Štěpán

Místo a datum narození:
23.11.1914, Slatinské Doly, Podkarpatská Rus

Místo a datum úmrtí:

KIA/MIA:

Pohřben:

Odkazy:

Poznámky:  Austrálie

Jméno a hodnost:
Sgt Barvíř Rudolf

Místo a datum narození:
15.8.1911, Hranice

Místo a datum úmrtí:
29.10.1944, Wick, padl při operačním letu

Pohřben:
St. Duthus, Tain, hrob číslo F-22

Jeho letoun se zřítil při startu na operační let, jehož cílem bylo zničení ponorky U1060, která uvízla u ostrůvku Fleina.

Odkazy:

Poznámky:
Je připomenut na pamětní desce hranické sokolovny.

Bibliografie:

O Rudolfu Barvířovi se zmiňuje tato literatura:

Holinka, Oskar et al. Na Hranicku v časech druhé světové války. Praha: Orego, 2011. 139 s. Knižnice Majáku; 3. ISBN 978-80-86741-49-9., strana 64, 65

Loucký, František. Mnozí nedoletěli. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1989. 287 s. Živá minulost; Sv. 101. ISBN 80-206-0053-1.

Rail, Jan a Formánek, Vítek. Žít na věky: osudy příslušníků čs. letectva padlých 1939-1945. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2003. 222 s. ISBN 80-86289-27-3.

Jméno a hodnost:
Sgt Batelka Karel

Místo a datum narození:
20.8.1919, Vysoké Popovice

Místo a datum úmrtí:
18.6.2006

Pohřben:

Vyučil se mechanikem a při svém zaměstnání ve Zbrojovce se zapojil do odboje. Musel proto odejít do exilu a zvolil si k tomu „polskou“ cestu. Stal se příslušníkem Cizinecké legie, ale také se zúčastnil bojů ve Francii, a to ještě jako pěšák. Po příjezdu do Velké Británie se stává příslušníkem 311. československé bombardovací perutě. 17. ledna 1942 se zúčastnil náletu na Brémy, ale jeho letoun se nevrátil. Musel nouzově přistát a Karel Batelka se dostal do zajetí.

Odkazy:

Poznámky:

Bibliografie:

O Karlu Batelkovi se píše i v této literatuře:

Batelka, Karel. Z bombardéru za mříže. Vyd. 1. Cheb: Svět křídel, 1990. 34 s.ISBN 80-85280-01-9.

Bidlo, Zdeněk a Pelnář, Jáchym. Útěk ze Saganu. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1968. 177 s. Dokumenty: edice Svazu protifašistických bojovníků; sv. 154. (strana 151)

Kudrna, Ladislav. Českoslovenští letci v německém zajetí 1940-1945. V nakl. Naše vojsko vyd. 1. Praha: Naše vojsko, 2005. 437 s., [40] s. obr. příl. ISBN 80-206-0778-1.

Najman, Ervín. Opravdoví hrdinové: osudy statečných chlapců z Moutnic, kteří se vydali na riskantní cestu za osvobozením vlasti. 1. vyd. Brno: Moravia Propag, 2005. 167 s. ISBN 80-239-3431-7.

Jméno a hodnost:
F/Sgt Bauer Otto

Místo a datum narození:
15. 4. 1916, Lovosice

Místo a datum úmrtí:
23. 3. 2003, Mamer, Lucembursko

Pohřben:
Mamer, Lucembursko

Otta Bauer se k Royal Air Force dostal přes Střední Východ. Byl tedy příslušníkem těchto jednotek: Československý pěší prapor 11 a Československý 200. lehký protiletadlový pluk – východní, ze kterého byl přiřazen, poté, kdy tato jednotka doplula do Velké Británie, do Royal Force. V RAF sloužil u 311. československé bombardovací peruti, která tehdy byla součástí Coastal Command (Velitelství pobřežního letectva). Po válce se vrátil do Československa, demobilizoval a našel si civilní zaměstnání. Po druhé okupaci Československa emigroval, a to do Lucemburska. V roce 1991 byl povýšen do hodnosti plukovníka letectva in memoriam (i přes to, že byl ještě tehdy živ).

Část jeho rodiny se stala obětí holocaustu – jeho matka a sestra byly zavražděny v Zamošči, respektive Baranoviči.

Odkazy:

Bibliografie:

O Ottovi Bauerovi se píše i v následující literatuře:

Najman, Zdeněk, Rotbauer, Tomáš a Stará, Anna, ed. Českoslovenští letci v RAF: litoměřický region. [Ústí nad Labem]: Severočeská vědecká knihovna, 2010. [84] s. ISBN 978-80-7055-174-5.

Jméno a hodnost:
Sgt Bebenek František

Místo a datum narození:
22. 2. 1914, Moravská Ostrava

Místo a datum úmrtí:
13. 6. 1979

Pohřben:

Odkazy:

Poznámky:

Jméno a hodnost:
F/Sgt Bednář Antonín

Místo a datum narození:
20. 11. 1913, Rychtářov

Místo a datum úmrtí:
1. 1. 1945, pohoří Cuilags, ostrov Hoy, padl při bojovém letu

Pohřben:
St. Duthus, sekce F, hrob 48.

Před zahájením své vojenské kariéry pracoval jako dělník při výrobě parket. Po absolvování prezenční vojenské služby se stal vojákem z povolání. Po okupaci byl přeřazen k vládnímu vojsku, ale krátce na to odešel přes Polsko do exilu. Tam měl tu smůlu, že byl zajat Rudou armádou a následně internován v SSSR. Dále pokčaoval přes Střední východ, kde se stal příslušníkem Československého pěšího praporu 11 – Východního, respektive jeho výcvikového střediska. V roce 1942 se spolu s dalšími zájemci hlásil k letectvu. Ve Velké Británii se stal příslušníkem RAF a byl zařazen do kursu pro radiotelegrafisty-palubní střelce. Prodělal také výcvik na Bahamách. Příslušníkem 311. československé bombardovací perutě se stal 10. května 1944.

13. července 1944 měl letět na protiponorkovou hlídku, ale náhle onemocněl a letu, při kterém zahynul i Václav Čapek, který letěl místo něj, se vyhnul. Spolu s Václavem Čapkem zahynula i celá osádka letounu Ludvíka Koška.

Odkazy:

Poznámky:

Bibliografie:

O Antonínu Bednářovi se píše i zde:

Loucký, František. Mnozí nedoletěli. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1989. 287 s. Živá minulost; Sv. 101. ISBN 80-206-0053-1.

Mikulka, Jiří a Mikulka, Radek. S RAF proti Hitlerovi: letci z Vyškova, Ivanovic na Hané a okolních obcí v době druhé světové války. 1. vyd. Vyškov: R. Mikulka, 2007. 78 s., viii s. obr. příl. ISBN 978-80-254-1059-2. (strana 26)

Osolsobě, Jiří. Zbylo nás devět. 2. vyd. Praha: Naše vojsko, 1990. 229 s. Paměti; Sv. 99. ISBN 80-206-0207-0.

Rail, Jan a Formánek, Vítek. Žít na věky: osudy příslušníků čs. letectva padlých 1939-1945. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2003. 222 s. ISBN 80-86289-27-3.

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
W/O Bednařík Karel

Místo a datum narození:
19. 12. 1920, Holešov

Místo a datum úmrtí:

Palubní střelec a radio operator 68. noční stíhací perutě

Odkazy:

Poznámky:

Bibliografie:

O Karlu Bednaříkovi se píše i zde:

Kaucký, František. Gentlemani nebezpečných nocí. 1. vyd. Praha: ÁKA Čejkovo nakladatelství, 1992. 147 s., 32 s. obr. příl. ISBN 80-900298-8-4., (strany 13, 25)

Rajlich, Jiří a Sehnal, Jiří. Kočičí oči: čs. noční stíhači v RAF 1940-1945. Praha: Modelpres, 1993. 90 s. ISBN 80-901328-2-0. (strana 9)

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
P/O Beneš Jindřich, DFC

Místo a datum narození:
2. 5. 1919 Skřivánek (u Havlíčkova Brodu)

Místo a datum úmrtí:
14. 12. 1986, Telford

Pohřben:

Vyučil se kamnářem. Do exilu odešel přes Polsko. Ve Francii ho čekala služba v cizinecké legii. Po vypuknutí druhé světové války se stal příslušníkem československé armády ve Francii, nejprve jejích pěších jednotek, ale pak byl přemístěn k letecké skupině. Ve Velké Británii se, po absolvování patřičných kurzů, stal palubním střelcem 311. československé bombardovací perutě. Posléze byl přidělen k 138. peruti zvláštního určení. Z ní byl odeslán do pilotního výcviku. Po jeho ukončení se vrátil ke 311. československé bombardovací peruti, která už operovala v rámci Velitelství Pobřežního letectva (Coastal Command). 5. května 1945 potopil německou ponorku, za což byl vyznamenán DFC. Po válce zůstal příslušníkem československé armády. Byl přeškolen na mosquita a působil jako učitel létání. V roce 1949 byl propuštěn. V roce 1950 emigroval a vrátil se zpět do Velké Británie, kde začal opět sloužit u RAF. Po roce 1989 byl v rámci rehabilitací povýšen do hodnosti plukovníka letectva ve výslužbě in memoriam.

Poznámky:

Bibliografie:

O Jindřichu Benešovi se píše také zde:

Černý, Karel. S RAF proti ponorkám. Havlíčkova Borová: Obec Havlíčkova Borová, 2004. 103 s. Z Vysočiny do zahraničního odboje. ISBN 80-239-2702-7.

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
G/Cpt Berounský Josef, OBE

Místo a datum narození:
31. 8. 1895, Slaný

Místo a datum úmrtí:
30. 4. 1942, nezvěstný/padl

Ve Francii byl v čele III. (leteckého) odboru Československé vojenské zprávy v Paříži.
Josef Berounský, OBE nebyl původní leteckou profesí palubní střelec. Nicméně tři nálety měl dle literatury na pozici palubního střelce absolvovat a proto ho uvádím i v tomto seznamu.

G/Cpt Josef Berounský, OBE zahynul při torpédování křižníku Trinidad na cestě z Murmansku do Velké Británie.

Bibliografie:

O Josefu Berounském, OBE se píše i zde:

Loucký, František. Mnozí nedoletěli. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1989. 287 s. Živá minulost; Sv. 101. ISBN 80-206-0053-1.

Radosta, Petr. V uniformě RAF. Vyd. 1. Praha: Naše vojsko, 1991. 143 s., [16] s. obr. příl. Fakta a svědectví; sv. 112. ISBN 80-206-0183-X. (strana 27, 129)

Rail, Jan a Formánek, Vítek. Žít na věky: osudy příslušníků čs. letectva padlých 1939-1945. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2003. 222 s. ISBN 80-86289-27-3.

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Vančata, Pavel. Letec po hvězdách: válečný deník Jana Gellnera, legendy RAF a RCAF. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2009. 240 s., lxxx s. obr. příl. ISBN 978-80-86289-64-9. (strany 79 – 80, 94)

Veselý, Vlastimil a Veselý, Jaroslav, ed. Ke hvězdám a do mraků: z válečných deníků československého stíhače. 1. vyd. Hradec Králové: Garamon, 2006. 205 s. ISBN 80-86472-26-4. (strany 29, 159)

Jméno a hodnost:
W/O Bílek Josef

Místo a datum narození:
21. 1. 1914, Vídeň

Místo a datum úmrtí:
15. 3. 1997, Velká Británie

Pohřben:
Brookwood, civilní část hřbitova

Odkazy:

Poznámky:
Ihned po skončení války odešel do druhého exilu.

Bibliografie:

O Josefu Bílkovi se píše i v této literatuře:

Fajtl, František. Dva údery pod pás. Praha: Dita, 1993. 135 s., [16] s. obr. příl. ISBN 80-901214-4-6. (strana 124)

Ryšánek, Bohumil. Cesta do neznáma: z Lipníka přes Cizineckou legii do 311. čs. perutě RAF. Olomouc: Votobia, 2005. 78, xvi s. ISBN 80-7220-211-1., strana 58, 66

Těšínský, Zdeněk, ed. a kol. Zapomenutí muži 1948-1989. Vyd. 1. Praha: Credit, 1997. 113 s.

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
Sgt Binder František

Místo a datum narození:
22. 10. 1914, Hojná Voda

Místo a datum úmrtí:
4. 3. 1942, East Wretham, padl při operačním letu

Pohřben:
St. Ethelbert v East Wrethamu, v hrobě č. 21.

Po vyučení pracoval jako drogista. Po absolvování vojenské prezenční služby působil v jednotkách Stráže obrany státu. Po odchodu do zahraničí byl prezentován u československé zahraniční armády ve Francii, kde byl nejprve příslušníkem pěší jednotky, ale pak byl přidělen k letecké skupině, se kterou Francii po jejím pádu opustil. Ve Velké Británii se stal příslušníkem RAF, a to nejprve jako mechanik 312. československé stíhací perutě, následně na vlastní žádost, po absolvování několika kurzů, se stal palubním střelcem 311. československé bombardovací perutě.

Byl raněn při útoku stíhače Bf 110, který jeho letoun napadl nad holandským Terschellingenem. Po třetím jeho útoku se rozsvítila kontrola, že je zadní střelec raněn. Letounu se podařilo přistát na domovském letišti, ale zraněný František Binder mezitím zemřel. Jeho letoun se vracel z náletu na Emden.
V roce 1991 byl povýšen do hodnosti podplukovníka v záloze.

Odkazy:

Poznámky:

František Binder byl vyznamenán:

Československým válečným křížem 1939
Československou medailí Za chrabrost před nepřítelem

Bibliografie:

O Františku Binderovi se zmiňuje tato literatura:

Loucký, František. Mnozí nedoletěli. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1989. 287 s. Živá minulost; Sv. 101. ISBN 80-206-0053-1.

Rail, Jan a Formánek, Vítek. Žít na věky: osudy příslušníků čs. letectva padlých 1939-1945. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2003. 222 s. ISBN 80-86289-27-3.

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
Sgt Blaháček Eduard

Místo a datum narození:
20. 10. 1919, Postřelmov

Místo a datum úmrtí:
29. 8. 1943, Beaulieu, padl při operačním letu

Pohřben:
československý vojenský hřbitov, Brookwood

Odkazy:

Poznámky:
Zahynul v letounu, který se zřítil po startu z letiště Beaulieu k protiponorkové hlídce.

Bibliografie:

Eduard Blaháček je zmíněn v této literatuře:

Loucký, František. Mnozí nedoletěli. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1989. 287 s. Živá minulost; Sv. 101. ISBN 80-206-0053-1.

Makovský, Radek. Nad Biskajem čeká smrt. životní a válečné osudy osmi letců 311. čs. bombardovací perutě a okolnosti jejich tragického letu. 1. vyd. Praha: Netopejr, 2013. 247 s. ISBN 978-80-87044-54-4. (strana 190)

Rail, Jan a Formánek, Vítek. Žít na věky: osudy příslušníků čs. letectva padlých 1939-1945. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2003. 222 s. ISBN 80-86289-27-3.

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
Sgt Blahna Václav

Místo a datum narození:
13. 9. 1915, Blovice

Místo a datum úmrtí:
29. 8. 1943, Beaulieu, padl při operačním letu

Pohřben:
československý vojenský hřbitov Brookwood

Odkazy:

Poznámky:
Jeho letoun se zřítil po startu z letiště Beaulieou na protiponorkovou hlídku.

      

Bibliografie:

O Václavu Blahnovi se píše i v této literatuře:

Knapp, Zdeněk Hanuš. Mezi nebem a mořem: zápisky radiotelegrafisty, který létal s 311. čs. bombardovací perutí RAF u velitelství pobřežního letectva. Vyd. 2. Praha: Naše vojsko, 1994. 107 s., [16] s. obr. příl. Ikarové; sv. 5. ISBN 80-206-0421-9. (strana 76 – 77)

Loucký, František. Mnozí nedoletěli. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1989. 287 s. Živá minulost; Sv. 101. ISBN 80-206-0053-1.

Rail, Jan a Formánek, Vítek. Žít na věky: osudy příslušníků čs. letectva padlých 1939-1945. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2003. 222 s. ISBN 80-86289-27-3.

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
Sgt Bock Zoltan

Místo a datum narození:
24. 9. 1920, Žilina

Místo a datum úmrtí:
8. 3. 1972

Pohřben:

Narodil se do židovské rodiny Hugovi Bockovi a Aurelii, roz. Kohnové. Absolvoval 4 ročníky reálného gymnázia, ovládal slovenštinu, francouzštinu, němčinu, řídil automobil a motocykl, jezdil na kole. Dne18. 5. 1939 odešel z vlasti. Převzat do francouzské cizinecké legie byl 22. 6. 1939 a 28. 6. byl prezentován k činné službě v cizinecké legii. Dne 7. 7. 1939 byl vtělen k 1. pluku v Saidě. Prezentován byl 26. 9. 1939 do branné moci k 10. rotě pěšího pluku 1 N. P. čs. zahraniční armády, 10. 1. 1940 byl přemístěn k 7. rotě p. pl. 3, poté 20. 5. k 11. rotě p. pl. 2. Dnem 23. 6. 1940 mu byl zrušen závazek převzatý vstupem do cizinecké legie v důsledku uzavření příměří mezi Francií a Německem. V Agde absolvoval poddůstojnickou školu. Do Anglie připlul 28. 1. 1943 lodí Ormonde. Byl prezentován 19. 2. 1943 u NT čs. vojska v Anglii, 29. 3. 1943 byl přemístěn k letecké skupině a přijat do RAF. Poté byl 22. 9. 1943 odeslán k výcviku u 1. RS, který ukončil s výsledkem 66%. Dne 26. 1. 1944 byl povýšen na Sgt, zařazen jako WOP/Air/ Gr.2. Nato absolvoval od 17. 2. výcvik pro palubní střelce u 8. AGS s výsledkem 83,5%. Poté byl přemístěn 15. 4. do Czech Depot. Dne 6. června byl odeslán k No 5 PDC a přemístěn k No 111 OTU, kurz 32 absolvoval od 24. 7. 1944 do 14. 10. 1944 s výsledkem 68%, hodnocen byl jako horlivý a se zájmem. Dne 6. 12. byl hlášen u No 7 PRC a 8. prosince 1944 se vrátil k 311. peruti. Dne 4. 4. 1945 byl povýšen na T/Sgt a zařazen jako WOP/Air Gr.1. Do vlasti se vrátil 19. 8. 1945.

Vyznamenání: Čs. válečný kříž 1939 a Čs. voj. medaile Za zásluhy (1946)

 Text: Eva Pokorná

Bibliografie:

O Zoltánu Bockovi se píše i v této literatuře:

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s.

Jméno a hodnost:
W/O Bogdan Josef

Místo a datum narození:
1.1.1922, Omokovcy, Podkarpatská Rus

Místo a datum úmrtí:
2.4.1987

Pohřben:

Odkazy:

Poznámky:

Jméno a hodnost:
F/Sgt Bok Bedřich

Místo a datum narození:
21.1.1916, Horušice

Místo a datum úmrtí:
2.5.1987

Pohřben:

Odkazy:

Poznámky:

Jméno a hodnost:
F/Sgt Bok Bedřich

Místo a datum narození:
21.1.1916, Horušice

Místo a datum úmrtí:
2.5.1987

Pohřben:

Odkazy:

Poznámky:

Jméno a hodnost:
Sgt Bolfík Rudolf

Místo a datum narození:
13.3.1913, Mikulčice

Místo a datum úmrtí:
16.1.1941, zmizel nad Severním mořem

Odkazy:

Jeho letoun se ztratil po návratu z náletu na naftové nádrže ve Wilhelmshavenu nad Severním mořem. Posádka nevyslala nai zprávu o provedeném bombardování. Až v 21:36 byla zachycena zpráva o poruše a následně SOS. Letoun nebylo možné zaměřit, a tak nebyly vyslány ani záchranné čluny.

Poznámky: Rudolf Bolfík je vzpomenut na památníku nezvěstných letců RAF v Runnymede. (Jména jeho posádky jsou uvedena na panelech 30, 33 a 39.)

Bibliografie:

O Rudolfu Bolfíkovi se píše i v této literauře:

Bednář, Jindřich, Pavlík, Josef a Černý, Karel. Kamarádi, já se vrátím-: Osudy padlých zahraničních vojáků z území dnešního okresu Žďár nad Sázavou. Žďár nad Sázavou: OV KSČ, 1989. 144 s. ISBN 80-7005-013-6.

Loucký, František. Mnozí nedoletěli. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1989. 287 s. Živá minulost; Sv. 101. ISBN 80-206-0053-1.

Rail, Jan a Formánek, Vítek. Žít na věky: osudy příslušníků čs. letectva padlých 1939-1945. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2003. 222 s. ISBN 80-86289-27-3.

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Vančata, Pavel. Letec po hvězdách: válečný deník Jana Gellnera, legendy RAF a RCAF. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2009. 240 s., lxxx s. obr. příl. ISBN 978-80-86289-64-9. (strana 32)

Jméno a hodnost:  
F/Lt Bozděch Václav Robert

Místo a datum narození:
15. 7. 1912, Soběkury

Místo a datum úmrtí:
27. 2. 1980, Devon, Velká Británie

Pohřben:

Vyučil se zámečníkem. Ještě před válkou se stal vojákem z povolání a to učitelem palubních střelců. Do Velké Británie odešel přes Polsko a následně Francii, kde krátký čas sloužil ve francouzském letectvu. Ve Velké Británii sloužil nejprve jako palubní střelec 311. československé bombardovací perutě, po odlétání první „tůry“ jako instruktor a velitel výcvikových středisek. Po válce působil na Ministerstvu obrany a vyšlo mu několik knížek – Gentlemani soumraku a Souboj s osudem. I on ale poté odešel podruhé do exilu, a to zpátky do Velké Británie, kde se oženil a vstoupil znovu do RAF. Do vlasti se už nikdy nevrátil. V rámci rehabilitací po roce 1989 byl povýšen na plukovníka in memoriam.

Poznámky:
Václav Robert Bozděch je autorem těchto knih:

Bozděch, Václav Robert. Bombardéry útočí: [8 válečných story ze života našich letců v R.A.F.]. Praha: Magnet-Press, 1993. 100 s., [9] s. obr. příl. Magnet Plus; sv. 4/1993.

Bozděch, Václav Robert. Gentlemeni soumraku. Vydání I. V Praze: Mladá fronta, 1947. 110-[II] s. Edice časopisu Vpřed; Sv. 2.

Bozděch, Václav Robert. Nepřítel v dohledu. Praha: Toužimský a Moravec, 1947. 38-[II] s. Polnice. Malé povídky o velké odvaze; [Č.] 18.

Bozděch, Václav Robert. Souboj s osudem. Praha: Toužimský a Moravec, 1995. 233 s. Hrdinové vzdušných bitev; 18. ISBN 80-85773-43-0.

Bibliografie:

O Václavu Bozděchovi se píše i v této literatuře:

Irvingová, Iveta. Vlčák Ant, hrdinný letec RAF. Vyd. 1. Praha: Otakar II., 2000. 311 s., [40] s. obr. příl. ISBN 80-86355-13-6.

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Zpravodaj Soběkury – Horušany

Jméno a hodnost:
F/Sgt Brázdil Jaroslav

Místo a datum narození:
5.4.1920, Brno

Místo a datum úmrtí:
1.3.1997, Romford, Velká Británie

Pohřben:
Strážnice

Po studiu na obchodní akademii pracoval jako úředník. Za okupace se zapojil do odboje. Do exilu odešel přes Slovensko, respektive Jugoslávii, ze které odplul do Francie. Tam se, jako příslušník pěší jednotky, zúčastnil bojů. Po pádu Francie odplul do Velké Británie, kde se stal příslušníkem 1. československé samostatné brigády. Posléze si podal přihlášku k letectvu a po absolvování patřičných kurzů byl zařazen jako palubní střelec. Po válce pracoval v civilním zaměstnání. Jeho snahy o reaktivaci jako příslušníka československé armády byly zamítnuty. Po roce 1948 byl ze svých zaměstnání několikrát propuštěn pro účast v odboji s RAF. V 60. letech byl částečně rehabilitován. Po druhé okupaci Československa odešel podruhé do exilu ve Velké Británii.

Odkazy:

Poznámky:

Bibliografie:

O Jaroslavu Brázdilovi se píše v následující literatuře:

Kopecký, Miroslav, Jambor, Tomáš a Kolesa, Václav. Letci z Holásek a Tuřan ve II. světové válce. 2. vyd. Zlín: Václav Kolesa, 2010. 256 s. ISBN 978-80-254-9022-8.

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
Sgt Břečka Vladislav

Místo a datum narození:
1. 6. 1914, Žďár nad Sázavou

Místo a datum úmrtí:
8. 10. 1942, letiště Talbenny

Pohřben:
hřbitov City Road, Haverfordwest, Pembroke, hrob číslo R.3.G.1

Odkazy:

Před válkou se živil jako poštovní úředník a skladník. Do exilu odešel polskou cestou přes Ostravu a následně Krakov. Stal se z něj dočasně i cizinecký legionář. Po pádu Francie, kde nějaký čas musel zůstat kvůli své nemoci, se snažil dostat do Španělska, kde byl internován. Z tábora se na zákrok anglického konzula dostal do Velké Británie. Tam se ihned stal příslušníkem 311. bombardovací perutě. Zemřel den před operačním letem ve svém letounu – vyšetřováním bylo zjištěno, že spáchal sebevraždu. Již delší čas byl přesvědčen, že kvůli jeho útěku do zahraničí byl ve vlasti někdo zatčen a popraven. V roce 1989 byl v rámci rehabilitací povýšen do hodnosti podplukovníka letectva.

Poznámky:

Bibliografie:

O Vladislavu Břečkovi se zmiňuje tato literatura:

Bednář, Jindřich, Pavlík, Josef a Černý, Karel. Kamarádi, já se vrátím-: Osudy padlých zahraničních vojáků z území dnešního okresu Žďár nad Sázavou. Žďár nad Sázavou: OV KSČ, 1989. 144 s. ISBN 80-7005-013-6.

Černý, Karel a Krčál, Petr. Žďáráci v letectvu krále Anglie 1940-1945. Ve Žďáře nad Sázavou: Jitka Průžová ve spolupráci s Masarykovou dělnickou akademií a Českým svazem bojovníků za svobodu, 2007. 107 s. Z Vysočiny do zahraničního odboje. ISBN 978-80-254-0845-2.

Loucký, František. Mnozí nedoletěli. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1989. 287 s. Živá minulost; Sv. 101. ISBN 80-206-0053-1.

Rail, Jan a Formánek, Vítek. Žít na věky: osudy příslušníků čs. letectva padlých 1939-1945. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2003. 222 s. ISBN 80-86289-27-3.

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Vávra, Dušan. Pilot a zbrojíř: životní osudy pilota Rudolfa Haeringa a zbrojíře Václava Pávka od 311. bombardovací perutě. [Česko]: D. Vávra, 2006. 164 s. ISBN 80-239-9938-9. (strana 21, 22)

Jméno a hodnost:
F/Sgt Buchta Jan

Místo a datum narození:
14. 1. 1917, Moutnice

Místo a datum úmrtí:
26. 5. 2004, Moutnice

Pohřben:
hřbitov Moutnice

Odkazy:

Odchod do exilu se mu podařil až na druhý pokus. Při prvním byl zatčen, krátce vězněn a vrácen na Moravu,Z Bělehradu se přes Soluň dostal do Francie. Tam byl zařazen k pěší jednotce a zúčastnil se bojů s Němci. Po příjezdu do Velké Británie se přihlásil do RAF. Tam se ale dostal až v roce 1943. Před tím absolvoval výsadkářský výcvik. Po válce se stal doktorem práv a zůstal v armádě. Z ní byl po roce 1948 vyhozen a stal se stavebním dělníkem. Až v roce 1992 byl plně rehabilitován.

Poznámky: Byť Jan Buchta není zde: Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2. zmíněn jako palubní střelec, absolvoval střelecký výcvik, a tak ho zde uvádím já. Je vzpomenut na pamětní desítce umístěné na moutnické Orlovně.

Bibliografie:

O Janu Buchtovi se píše i v této literatuře:

Almanach gymnasia na Třídě kapitána Jaroše v Brně, Brno: 1972

Najman, Ervín. Opravdoví hrdinové: osudy statečných chlapců z Moutnic, kteří se vydali na riskantní cestu za osvobozením vlasti. 1. vyd. Brno: Moravia Propag, 2005. 167 s. ISBN 80-239-3431-7.

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
P/O Bunzl Antonín

Místo a datum narození:
16. 9. 1919, Úpice

Místo a datum úmrtí:
18. 10. 1942, nedaleko Uxbridge

Pohřben:
československý vojenský hřbitov Brookwood

Do odboje odešel přes Slovensko a Maďarsko (kde byl zadržen a vězněn). Zúčastnil se války ve Francii jako příslušník pěších jednotek. K 311. československé bombardovací peruti byl přiřazen v roce 1941. Zahynul při letecké havárii spolu s dalšími 13 československými příslušníky RAF, z nichž někteří byli podat hlášení o úspěšném útoku na ponorku, převzít vyznamenání a nové uniformy. Letoun, ve kterém letěl, se zřítil z neobjasněných příčin u města Uxbridge, východně od letiště Northolt.

Odkazy:

Bibliografie:

O Antonínu Bunzlovi se píše i v této literatuře:

Loucký, František. Mnozí nedoletěli. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1989. 287 s. Živá minulost; Sv. 101. ISBN 80-206-0053-1.

Rail, Jan. Letci z trutnovského okresu v Československých perutích RAF britského královského letectva za druhé světové války. 1998. Dvůr Králové nad Labem: Město Dvůr Králové nad Labem, 1998. 37 s.

Rail, Jan a Formánek, Vítek. Žít na věky: osudy příslušníků čs. letectva padlých 1939-1945. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2003. 222 s. ISBN 80-86289-27-3.

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
P/O Cibulka Josef

Místo a datum narození:
12. 7. 1913, Praha

Místo a datum úmrtí:
12. 3. 1942, Severní moře, padl při operačním letu

KIA/MIA: MIA

Narodil se v Praze, ale následně se přestěhoval do obce Zminný na Pardubicku. Poté, co získal základní vzdělání, se vyučil elektromechanikem. Vojenskou prezenční službu absolvoval v Hradci Králové, a to u Leteckého pluku 4. Posléze byl přijat k další činné vojenské službě, při které absolvoval střelecký kurs. Získal také licenci telegrafisty – navigátora. Do exilu tedy odcházel jako voják, a to přes Polsko a Francii. Svůj poslední let absolvoval jako telegrafista. Jeho letoun byl nucen kvůli silné námraze přistát do moře. Josef Cibulka až do poslední chvíle vysílal údaje o pozici letounu.

Jeho rodiče byli kvůli jeho útěku rok internováni v táboře ve Svatobořicích.

Odkazy:

Poznámky:

Josef Cibulka byl vyznamenán:

Československý válečný kříž 1939

Československou medailí Za chrabrost

Bibliografie:

O Josefu Cibulkovi se píše i v této literatuře:

Bednář, Jindřich, Pavlík, Josef a Černý, Karel. Kamarádi, já se vrátím-: Osudy padlých zahraničních vojáků z území dnešního okresu Žďár nad Sázavou. Žďár nad Sázavou: OV KSČ, 1989. 144 s. ISBN 80-7005-013-6.

Csölleová, Eva, Formánek, Vítek a Rail, Jan. Letci Pardubicka v RAF. Vyd. 1. Praha: ANLeT, 2012. 139 s. (Ne)obyčejné osudy; sv. 3. ISBN 978-80-260-2551-1.

Kudrna, Ladislav. Když nelétali: život našich letců v Polsku, Francii a Británii za 2. světové války. 1. vyd. Praha: Libri, 2003. 254 s. ISBN 80-7277-198-1. (strana 160)

Liškutín, Miroslav Antonín. Letecká služba: vzpomínky na méně známý život československých letců u královského letectva. 2., upr. vyd., V T&M 1. Praha: Toužimský & Moravec, 2012. 180 s., [16] s. obr. příl. Hrdinové vzdušných bitev; 88. ISBN 978-80-7264-132-1. (strana 24)

Loucký, František. Mnozí nedoletěli. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1989. 287 s. Živá minulost; Sv. 101. ISBN 80-206-0053-1.

Rail, Jan a Formánek, Vítek. Žít na věky: osudy příslušníků čs. letectva padlých 1939-1945. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2003. 222 s. ISBN 80-86289-27-3.

Úlehla, Lubomír. Válečné roky: z Hostýna do Casablanky. 1. vyd. Praha: Toužimský & Moravec, 2011. 199 s., [16] s. obr. příl. Hrdinové vzdušných bitev; 85. ISBN 978-80-7264-115-4. (strany 49, 52)

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Vávra, Dušan. Pilot a zbrojíř: životní osudy pilota Rudolfa Haeringa a zbrojíře Václava Pávka od 311. bombardovací perutě. [Česko]: D. Vávra, 2006. 164 s. ISBN 80-239-9938-9. (strana 18)

Jméno a hodnost:
F/Lt Cupák Vladimír

Místo a datum narození:
4. 7. 1912, Brno

Místo a datum úmrtí:
Brno

Pohřben:

V rámci rehabilitací po roce 1989 byl povýšen na plukovníka.

Odkazy:

Bibliografie:

O Vladimíru Cupákovi se píše i zde:

Bozděch, Václav Robert. Bombardéry útočí: [8 válečných story ze života našich letců v R.A.F.]. Praha: Magnet-Press, 1993. 100 s., [9] s. obr. příl. Magnet Plus; sv. 4/1993.

Rejthar, Stanislav. Dobří vojáci padli–: ze vzpomínek válečného pilota. Vyd. 3., dopl., Ve Volvox Globator 1. Praha: Volvox Globator, 2011. 302 s., [44] s. obr. příl. ISBN 978-80-7207-827-1. (strana264)

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Vančata, Pavel. Letec po hvězdách: válečný deník Jana Gellnera, legendy RAF a RCAF. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2009. 240 s., lxxx s. obr. příl. ISBN 978-80-86289-64-9. (strana 49)

Jméno a hodnost:
Sgt Čapek Václav

Místo a datum narození:
28. 12. 1915, Pamětice

Místo a datum úmrtí:
13. 7. 1944, padl při operačním letu u Marlborough Village

Pohřben:
Weston Hill, Plymouth, hrob číslo 18 422

Odkazy:

Václav Čapek působil do začátku druhé světové války jako obchodní zástupce v Austrálii. Odtud v roce 1941 připlul do Palestiny, kde se dobrovolně přihlásil do československé armády. V rámci 11. československému pěšímu praporu – Východnímu byl přidělen k velitelství se sídlem v Káhiře. V roce 1942 se dobrovolně přihlásil do RAF. Po absolvování několika kurzů a výcviku na Bahamách, byl v březnu 1944 zařazen k 311. československé bombardovací peruti. Bohužel jeho letoun havaroval ve špatném počasí při návratu z protiponorkové hlídky dne 13. 7. 1944 u Marlborough Village, kde jeho letoun narazil do kopce. Václav Čapek se k tomuto letu přihlásil dobrovolně za kamaráda, který onemocněl. Nedlouho před tímto letem získal na University of London akademický titul Bachelor of Science.

Poznámky:

Památka Václava Čapka je připomenuta v jeho rodné obci Pamětice, a to na návsi, na památníku obětem 1. a 2. světové války a také na hřbitově v Čížové, na hrobě jeho rodiny.

Bibliografie:

O Václavu Čapkovi se píše také zde:

Jíša, Zdeněk aj. Letci Písecka na bojištích 2. světové války. 1. vyd. Písek: Prácheňské muzeum, 1992. 132 s. Historická edice Prácheňského muzea v Písku.

Loucký, František. Mnozí nedoletěli. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1989. 287 s. Živá minulost; Sv. 101. ISBN 80-206-0053-1.

Rail, Jan a Formánek, Vítek. Žít na věky: osudy příslušníků čs. letectva padlých 1939-1945. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2003. 222 s. ISBN 80-86289-27-3.

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
F/Sgt Černohorský Ladislav

Místo a datum narození:
10. 3. 1919, Kaňk

Místo a datum úmrtí:
18. 11. 1943, nezvěstný z operačního letu

Nevrátil se z operačního letu nad Biskajským zálivem. Z posádky Ladislava Černohorského bylo nalezeno pouze tělo palubního mechanika Linharta Fajta.

Odkazy:

Poznámky:
Nezvěstní členové posádky jsou vzpomenuti na panelech památníku Runnymede 121, 130, 135, 136, 138 a 160.

Bibliografie:

O Ladislavu Černohorském se píše i zde:

Loucký, František. Mnozí nedoletěli. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1989. 287 s. Živá minulost; Sv. 101. ISBN 80-206-0053-1.

Rail, Jan a Formánek, Vítek. Žít na věky: osudy příslušníků čs. letectva padlých 1939-1945. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2003. 222 s. ISBN 80-86289-27-3.

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
F/Sgt Černý Václav

Místo a datum narození:
23. 8. 1915, Sobůlky, okres Hodonín

Místo a datum úmrtí:
29. 10. 1944, pobřeží u Helmsdale, padl při bojovém letu

Pohřben:
St. Duthus, Tain, v řadě hrobů 20 – 22, respektive 24.

Jeho letoun havaroval po startu z letiště Tain na operační let, jehož cílem byla ponorka U1060, která uvázla na mělčině u ostrova Fleina. Spolu s ním zahynuli navigátor František Politzer, radiotelegrafisté Rudolf Barvíř a Josef Košťál a palubní mechanik Štěpán Štětka.

Odkazy:

Poznámky:

Bibliografie:

O Václavu Černém se píše i zde:

Loucký, František. Mnozí nedoletěli. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1989. 287 s. Živá minulost; Sv. 101. ISBN 80-206-0053-1.

Rail, Jan a Formánek, Vítek. Žít na věky: osudy příslušníků čs. letectva padlých 1939-1945. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2003. 222 s. ISBN 80-86289-27-3.

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
Sgt Čtvrtlík Jan

Místo a datum narození:
18. 4. 1918, Olomouc

Místo a datum úmrtí:
20. 7. 1941, padl při bojovém letu, severně od města Uithuizermmeden

Jeho letoun byl sestřelen nočním stíhačem při návratu od náletu na Hannover. Jeho ostatky byly nalezeny na jihu ostrova Rottum. Jeho tělo bylo ale pohřbeno neznámo kde.

Odkazy:

Poznámky:
Je spolu s Pavlem Babáčkem vzpomenut na panelech památníku Runnymede 39, respektive 42.

Bibliografie:

O Janu Čtvrtlíkovi se píše i v následující literatuře:

Loucký, František. Mnozí nedoletěli. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1989. 287 s. Živá minulost; Sv. 101. ISBN 80-206-0053-1.

Rail, Jan a Formánek, Vítek. Žít na věky: osudy příslušníků čs. letectva padlých 1939-1945. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2003. 222 s. ISBN 80-86289-27-3.

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
F/O Čtvrtlík Miroslav

Místo a datum narození:
12. 10. 1914, Olomouc

Místo a datum úmrtí:
29. 8. 1943, letiště Beaulieu, padl při operačním letu

Pohřben:
československá sekce, vojenský hřbitov Brookwood

Do odboje odešel tzv. polskou cestou. Ve Francii se mu nevyhnula služba v Cizinecké legii, posléze služba u pozemních jednotek československé armády ve Francii. Ve Velké Británii se ihned stal příslušníkem 311. československé bombardovací perutě, s níž se zúčastnil jejího prvního náletu. Po odlétání první „tůry“ se stal střeleckým instruktorem. Po ukončení odpočinku v této funkci začal opět operačně létat. Zahynul, když se jeho letoun zřítil krátce po startu k protiponorkové patrole u letiště Beaulieu. V rámci rehabilitací po roce 1989 byl povýšen na plukovníka letectva ve výslužbě in memoriam.

Odkazy:

Poznámky:

Bibliografie:

O Miroslavu Čtvrtlíkovi se píše také zde:

Knapp, Zdeněk Hanuš. Mezi nebem a mořem: zápisky radiotelegrafisty, který létal s 311. čs. bombardovací perutí RAF u velitelství pobřežního letectva. Vyd. 2. Praha: Naše vojsko, 1994. 107 s., [16] s. obr. příl. Ikarové; sv. 5. ISBN 80-206-0421-9. (strana 76 – 77)

Korda, Václav a Jist, Adam, ed. Nad zeměmi a moři. Vydání první. V Praze: Nakladatelství Studentské knihtiskárny, 1946. 188 s., [16] s. obr. příl., strana 107

Loucký, František. Mnozí nedoletěli. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1989. 287 s. Živá minulost; Sv. 101. ISBN 80-206-0053-1.

Rail, Jan a Formánek, Vítek. Žít na věky: osudy příslušníků čs. letectva padlých 1939-1945. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2003. 222 s. ISBN 80-86289-27-3.

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Vančata, Pavel. Letec po hvězdách: válečný deník Jana Gellnera, legendy RAF a RCAF. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2009. 240 s., lxxx s. obr. příl. ISBN 978-80-86289-64-9. (strany 202 – 203)

Jméno a hodnost:
Sgt Daněk František

Místo a datum narození:
3. 12. 1919, Dolní Němčí

Místo a datum úmrtí:

KIA/MIA:

Pohřben:

Odkazy:

Poznámky:

Jméno a hodnost:
F/Sgt Divina Stanislav

Místo a datum narození:
10. 1. 1915, Hradčany, okres Přerov

Místo a datum úmrtí:
1948, Malajsie

Pohřben:
Kuala-Lumpur, Malajsie

Odkazy:

Poznámky:

Bibliografie:

Informace o Stanislavu Divinovi najdete v této literatuře:

Slámečka, Ladislav. Památník letců Zlínska na bojištích druhé světové války (1939-1945): vzpomínka na mnohé, kteří už domů nedoletěli. Vyd. 1. [Slavičín]: Klub vojenské historie Army park Slavičín, 2009. 69 s. ISBN 978-80-260-3775-0.

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
Sgt Dolejš Adolf

Místo a datum narození:
17. 6. 1915, Praha

Místo a datum úmrtí:
2. 7. 1941. Padl při operačním letu. Byl omylem sestřelen u Shaftesbury.

Pohřben:
hřbitov Salisbury (Devizes Road), Wiltshire, Velká Británie

Jeho letoun byl sestřelen při návratu z náletu na Cherbourg britským nočním stíhačem u Shaftesbury. Spolu s ním zahynuli: Velitel letounu Oldřich Helma, druhý pilot Antonín Plocek, navigátor Richard Hapala, přední střelec Jaroslav Petrucha a zadní střelec Jaroslav Lančík.

Odkazy:

Poznámky:

Bibliografie:

O Adolfu Dolejšovi se píše i zde:

Loucký, František. Mnozí nedoletěli. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1989. 287 s. Živá minulost; Sv. 101. ISBN 80-206-0053-1.

Rail, Jan a Formánek, Vítek. Žít na věky: osudy příslušníků čs. letectva padlých 1939-1945. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2003. 222 s. ISBN 80-86289-27-3.

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
Sgt Doležal František

Místo a datum narození:
25. 1. 1914, Litomyšl

Místo a datum úmrtí:
18. 10. 1942, nedaleko u Uxbridge.

Pohřben:
československá část vojenského hřbitova Brookwood

Zahynul při leteckém neštěstí. Jeho letoun se zřítil na hřiště v lokalitě u Uxbridge/Ruislip, nedaleko letiště Northolt.

Odkazy:

Poznámky:

Loucký, František. Mnozí nedoletěli. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1989. 287 s. Živá minulost; Sv. 101. ISBN 80-206-0053-1.

Mikulka, Jiří a Mikulka, Radek. S RAF proti Hitlerovi: letci z Vyškova, Ivanovic na Hané a okolních obcí v době druhé světové války. 1. vyd. Vyškov: R. Mikulka, 2007. 78 s., viii s. obr. příl. ISBN 978-80-254-1059-2.

Rail, Jan a Formánek, Vítek. Žít na věky: osudy příslušníků čs. letectva padlých 1939-1945. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2003. 222 s. ISBN 80-86289-27-3.

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
Sgt Domanský Jan

Místo a datum narození:
24. 12. 1914, Hýsly

Místo a datum úmrtí:
24. 4. 1943, padl/nezvěstný z výcviku, Solwayský záliv

Jeho letoun se zřítil při cvičném bombardování v zálivu Solway asi 8 mil od Sillothu. Hořící letoun dopadl po dopadu na hladinu explodoval.

Odkazy:

Poznámky: Vzpomenut na památníku Runnymede na panelu 147.

Bibliografie:

O Janu Domanském se píše i v následující literatuře:

Loucký, František. Mnozí nedoletěli. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1989. 287 s. Živá minulost; Sv. 101. ISBN 80-206-0053-1.

Rail, Jan a Formánek, Vítek. Žít na věky: osudy příslušníků čs. letectva padlých 1939-1945. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2003. 222 s. ISBN 80-86289-27-3.

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
Sgt Dorniak Martin

Místo a datum narození:
15. 8. 1915, Liptovský Mikuláš

Místo a datum úmrtí:
1. 1. 1945, padl při bojové akci, na ostrově Hoy

Pohřben:
hřbitov St. Duthus, Tain, sekce F, řada hrobů 46 – 50

Absolvoval 5 tříd obecné, 4 třídy měšťanské a 2 třídy hospodářské školy. Pracoval jako řemenář, uměl  psát na stroji, dobře plavat, byl členem Sokola. Hovořil částečně polsky a rusky. Po odvodu byl 1. 10. 1937 vtělen k Horskému  pěš. pl. 2, 1. rotě v Lipt. Sv. Mikuláši, kde absolvoval poddůstojnickou školu, KOPL a lyžařský kurz.  Přemístěn byl k 5. rotě, odkud z posádky zběhl. Hranice vlasti překročil 4. 7. 1939, v Polsku sloužil od 1. 9. do 18. 9. 1939, následujícího dne byl zajat ruskou armádou.  Po propuštění z internace se dostal na Střední východ a 1. 11. 1940 byl zařazen k Čs.  pěš. p. 11- Východní, 31. 5. 1941 odchází do pole. Přemístěn byl 24. 4. 1942 k Čs. lehk. protilet. pluku, prapor 500 –  Východní, 3. rotě. Dne 21. 10. 1942 byl přemístěn k letectvu.  Do RAF  VR je přijat v St. Athan 2. 1. 1943 jako AC2, zařazen je 7. 4. 1943 jako WOP/AG. Zdokonaluje se od 7. 4. do13. 9. 1943 u No 1. RS, výsledek 67%. Poté je odeslán ke střeleckému výcviku, který absolvuje od 18. 9. 1943 do
5. 11. 1943 u No 8 AGS s výsledkem  82,5%, zařazen je 5. 11. 1943 jako WO/AG II. Následuje další výcvik od 21. 11. 1943 u  No 2 PDC, poté je odeslán 24. 11. 1943 k No 111.  K 311. čs. bombardovací peruti je přemístěn 10. 5. 1944.  Dne 1. 1. 1945 se nevrátil z operačního letu. Liberator G.R. Mk.V FL 949 (PP-Y) odstartoval ve 22:02 z letiště Tain k protiponorkovému průzkumu v oblasti Severního moře. Ve 22:40 narazil letoun do skalnatého povrchu pohoří Cuilags u Rora Head na ostrově Hoy (Orknejské ostrovy) a všech osm mužů včetně Martina Dorniaka v jeho troskách zahynulo. Příčina nehody nebyla objasněna (osádka byla při předletové přípravě upozorněna na vyvýšeniny nacházející se na trase letu). Martin Dorniak byl 8. 1. 1945 pohřben na hřbitově St. Duthus v Tainu.

Spolu s ním zemřeli: velitel letounu Oldřich Bureš, druhý pilot Miloš Oldřich Bodlák, navigátor Otto Mandler, radiotelegrafisté Zdeněk Launer, Ivo Engländer, Martin Dorniak a Antonín Bednář a palubní mechanik Jaroslav Zapletal.

Text: Eva Pokorná

Odkazy:

Poznámky:

Bibliografie:

O Martinu Dorniakovi se píše i zde:

Loucký, František. Mnozí nedoletěli. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1989. 287 s. Živá minulost; Sv. 101. ISBN 80-206-0053-1.

Mikulka, Jiří a Mikulka, Radek. S RAF proti Hitlerovi: letci z Vyškova, Ivanovic na Hané a okolních obcí v době druhé světové války. 1. vyd. Vyškov: R. Mikulka, 2007. 78 s., viii s. obr. příl. ISBN 978-80-254-1059-2.

Osolsobě, Jiří. Zbylo nás devět. 2. vyd. Praha: Naše vojsko, 1990. 229 s. Paměti; Sv. 99. ISBN 80-206-0207-0.

Rail, Jan a Formánek, Vítek. Žít na věky: osudy příslušníků čs. letectva padlých 1939-1945. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2003. 222 s. ISBN 80-86289-27-3.

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
F/Sgt Doubek Václav Karel

Místo a datum narození:
15. 8. 1905, Praha

Místo a datum úmrtí:

KIA/MIA:

Pohřben:

Odkazy:

Poznámky:

 méno a hodnost:
F/Sgt Drblík Josef Clyde

Místo a datum narození:
2. 8. 1924, Velké Rovné

Místo a datum úmrtí:
neznámé

Narodil se na Slovensku v obci Vel‘ké Rovné rodičům Josefu Drblíkovi a Angele, roz. Munčarové, příslušný byl ale do kanadského Montrealu, kde zřejmě žil již jeho otec a kam se rodina také přestěhovala. Josef vychodil 3 třídy měšťanské školy a pak pracoval jako dělník v drátovně. Ovládal angličtinu a francouzštinu. V Kanadě byl odveden u Čs. voj. mise, poté 3. 2. 1943 zařazen do čsl. branné moci, vtělen k letectvu jako vojín, přijat do RAF VR Montreal a zařazen jako palubní střelec ve výcviku. Dne 6. 2. 1943 přemístěn k No. 31 PD Moncton, poté 22. 2. 1943 k počátečnímu výcviku u  No. 3 ITS Victoriaville a od 17. 5. 1943 ke střeleckému výcviku u No. 9 BGS. Dne 1. 6. 1943 byl povýšen na svobodníka, 25. 6. 1943 povýšen na T/Sgt a zařazen jako palubní střelec. Dnem 6. 9. 1943 byl přemístěn k výcviku u No. 111OTU na Bahamách, nato 28. 9. 1943 k letům přes Atlantik – H.Q. No. 45 Group RAF, letiště Dorval a 26. 12. 1943 opět k No. 31 PD Moncton. Výcvik, který absolvoval u No. 111 OTU od 4. 10. 1943 do 26. 12. 1943, ukončil s výsledkem 58%. Dne 20. 2. 1944 byl přidělen k 311. čs. bombardovací peruti. Odznak polního střelce letce mu byl udělen 26. 6. 1944, povýšen do anglické hodnosti F/Sgt byl 24. 8. 1944 a 15. 10. 1944 byl odeslán k No. 3 APC, aby si osvojil bojové praktiky a zdokonalil se v nich. Poté byl 21. 12. 1944 k Czech Depot Cosford a jako kanadský státní příslušník byl 11. 1. 1945 propuštěn z čs. branné moci ke kanadskému letectvu.

Vyznamenání: Čs. medaile Za chrabrost (1945)

 Text: Eva Pokorná

Pohřben:

Odkazy:

Poznámky:

Jméno a hodnost:
LAC Drčka Josef

Místo a datum narození:
14. 8. 1913, Brno – Tuřany

Místo a datum úmrtí:
13. 7. 1941, padl ve výcviku u střelecké školy ve West Freugh

Před válkou pracoval jako tesař. Po absolvování vojenské prezenční služby se zavázal zůstat vojákem československé armády, a tak do exilu odcházel jako její příslušník. Do exilu odešel „jugoslávskou“ cestou. Ve Francii již do bojů nezasáhl. Po příjezdu byl vybrán k výcviku létajícího personálu, a to pro telegrafisty i střelce. Při cvičném letu jeho letoun vzplanul a zřítil se. Zatímco pilot se zachránil na padáku, členové posádky, Josef Drčka a František Dunděra, zahynuli. Tělo Josefa Drčky nebylo nikdy nalezeno.

Poznámky:
Vzpomenut na panelu 56 památníku Runnymede.

Bibliografie:

O Josefu Drčkovi se píše i zde:

Kopecký, Miroslav, Jambor, Tomáš a Kolesa, Václav. Letci z Holásek a Tuřan ve II. světové válce. 1. vyd. Zlín: Václav Kolesa, 2006. 248 s. ISBN 80-239-7924-8.

Loucký, František. Mnozí nedoletěli. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1989. 287 s. Živá minulost; Sv. 101. ISBN 80-206-0053-1.

Rail, Jan a Formánek, Vítek. Žít na věky: osudy příslušníků čs. letectva padlých 1939-1945. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2003. 222 s. ISBN 80-86289-27-3.

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
Sgt Dřevěný Pavel

Místo a datum narození:
8. 2. 1916, Dolní Bojanovice

Místo a datum úmrtí:
13. 7. 1944, padl při bojovém letu u Marlborough Village

KIA/MIA: KIA

Pohřben:
hřbitov Weston Hill, Plymouth, hroby č. 18

Odkazy:

Jeho letoun havaroval ve špatném počasí při protiponorkové hlídce dne u Marlborough Village, kde narazil do kopce.

Spolu s ním zahynuli Ludvík Košek, velitel letounu, Karel Novotný, druhý pilot, navigátor Jan Hornung, radiotelegrafisté Václav Tarantík, Rudolf Němeček, Václav Čapek, Jan Filip a palubní mechanik Miloslav Bedřich Maňásek.

Je po něm pojmenováno jezero v Kanadě. Více informací zde.

Poznámky:

Bibliografie:

O Pavlu Dřevěném se píše také zde:

Loucký, František. Mnozí nedoletěli. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1989. 287 s. Živá minulost; Sv. 101. ISBN 80-206-0053-1.

Rail, Jan a Formánek, Vítek. Žít na věky: osudy příslušníků čs. letectva padlých 1939-1945. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2003. 222 s. ISBN 80-86289-27-3.

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
F/Sgt Duba Stanislav

Místo a datum narození:
5. 7. 1921, Krupina, okres Zvolen

Místo a datum úmrtí:
neznámé

Vystudoval šestileté gymnázium, ovládal češtinu, částečně francouzštinu a němčinu, řídil automobil. Po vzniku Slovenského štátu překročil 2. 10. 1939 hranice vlasti. Prezentoval se ve Francii 26. 1. 1940, byl vtělen jako vojín k jezdecké eskadře SPO 1. Po pádu Francie odplul 7. července lodí Mohamed-el-Kebir do Anglie, kde byl vtělen k pěšímu praporu 2. Poté byl přemístěn 1. 1. 1941 k velitelské rotě p. p. 2 NT. 1 a 9. 5. přidělen ke 4. rotě. Dne 22. 7. byl odvelen k SPO (smíšený předzvědný oddíl).  K letecké skupině byl přemístěn 16. 12. 1941 a téhož dne přijat do RAF Wilmslow. Odtud byl 13. 2. 1942 převeden do St. Athan. Zdokonaloval se v  No 1 SS od
15. 4., kurz ukončil s výsledkem 75%, 1. 7. byl povýšen na LAC. Další kurz absolvoval od 14. 8. ve střelecké letecké škole No 8 AGS s výsledkem 80, 75 %. Poté byl 11. 9. 1942 zařazen jako WOP/AG a povýšen do angl. hodnosti Sgt. Dne 12. 9. byl odeslán k Čs. operačně výcvikové letce No1429 COTF, 29. 9. k čs. depot a16. 12. 1942 k 7. SS. Dne 5. 1. 1943 opět k No 1429 COTF a krátce nato 27. 1. 1943 k No 11 RS Hooton Park, kde byl zařazen do kurzu č. 76. Po měsíci (23. 2.) byl odeslán k No 6 OTU, po absolvování kurzu, který ukončil 25. 5. 1943 s výsledkem 85%, byl přemístěn 1. 6. 1943 k 311. peruti a 10. 11. 1943 byl odeslán k No 1 RS. V roce 1944 jej čekala další přemístění, a to 28. 2. 1944 k operačnímu výcviku u  No 105 OTU do kurzu č. 10, 6. 6. k transportní britské peruti No 511 Sqdn, 22. 9. k 24. dopravní peru a 2. 10. 1944 k Czech Air Force Transport Pool. Dne 22. 4. 1944 byl povýšen do anglické hodnosti F/Sgt. Jmenován rotmistrem letectva v záloze byl 7. 3. 1945 a propuštěn z činné vojenské služby byl 15. 3. 1946.

Text: Eva Pokorná

Pohřben:

Odkazy:

Poznámky:

Jméno a hodnost:
F/Sgt Dúbrava Štefan

Místo a datum narození:
11. 1. 1915, Bošáca, okr. Trenčín

Místo a datum úmrtí:
17. 3. 2003

Pohřben:
zatím neznámo kde

Narodil se Františkovi a Anně, roz. Palkové, absolvoval 2 roky hospodářské školy, uměl zacházet s koňmi a jezdil na kole. Dne 12. 3. 1937 byl odveden a 1. 10. 1937 vtělen k dělostřeleckému pluku 153. Po okupaci ČSR a vzniku Slovenského štátu Štefan 10. června1939 zběhl z Pišťanské posádky. Do cizinecké legie byl přijat 1. 8. 1939, dne 15. 8. byl prezentován u 1. pluku ciz. legie v Sidi Bel Abbes. Dne 26. 9. 1939 byl zařazen u NT čs. vojska ve Francii, přemístěn jako svobodník k 3. rotě pěšího pluku 2, poté 12. 1. 1940 k 7. bat. VSD. Závazek převzatý vstupem do francouzské cizinecké legie byl Štefanovi zrušen 23. 6. 1940.  Po kapitulaci Francie připlul lodí Vicroy of India 7. července do Anglie. Zde byl vtělen k dělostřeleckému oddílu.  Dne 11. 8. 1942 byl přijat do RAF VR jako AC2 v St. Athan,14. 8. 1942 byl přemístěn k letectvu, 14. 10. 1942 zařazen jako WOP/AG a přemístěn k No1S.S. (Dne 28. 10. 1942 uzavřel sňatek se slečnou Gladys May King.) Dne 13. 2. 1943 byl přemístěn k No 8AGS a týž den povýšen na LAC. Školu palubních střelců – No 102 Course u No 8 AGS absolvoval 19. 3. 1943 s výsledkem 71% a zařazen byl jako Air Gunner (WOP/AG Gr. II), týž den byl povýšen do hodnosti Sgt. Dne 20. 3. 1943 byl odeslán do čs. depot. (Dne 14. 4. 1943 se manželům Dúbravovým narodila dcera Gilian.) Dne 30. 6. 1943 byl přemístěn k No 5PDC (Overseas Posting), 8. 8. 1943 příšel k No 111 OTU a 20. 4. 1944 byl povýšen do anglické hodnosti F/Sgt. Course No 9 u No 111 OTU absolvoval 14. 11. 1943 s výsledkem 66%. Dne 24. 11. 1943 byl odeslán k 311. peruti. Vyznamenán byl 21. 2. 1945 Čs. medailí Za chrabrost. Do vlasti se vrátil 16. 8. 1945. (Dne 5. 11. 1945 se Dúbravovým narodila dcera Katrina Anna.) Dne 21. 12. 1945 byl přemístěn k let. náhr. pluku 1. Povýšen na štáb. rotmistra byl k 1. 1. 1946 , vyznamenán byl
6. 3. 1946 Čs. voj. medailí Za zásluhy I. stupně, 16. 2. 1946 Čs. válečným křížem 1939, 5. 10. 1946 druhým válečným křížem a druhou Čs. voj. medailí Za chrabrost. Dne 20. 9. 1947 byl povýšen na praporčíka letectva, 10. 3. 1948 mu bylo uděleno povolení k nošení leteckého odznaku britského pozorovatelského. Dne 31. 5. 1948 byl zproštěn činné služby, odeslán na dovolenou s čekáním, v této době byl také již sledován, 26. 7. 1948 mu byla odňata hodnost i pozbyl všech vyznamenání. V červenci 1948 je znovu zapsán do RAF, odbornost radista, palubní střelec, 28. 5. 1965 službu ukončil. Jeho činnost dokládá i záznam v THE LONDON GAZETTE, 17 OCTOBER, 1950 – Dubrava, Stefan ; Czechoslovakia; Serving in His Majesty’s Forces. 31 August, 1950.

Text: Eva Pokorná

Odkazy:

Poznámky:

Jméno a hodnost:
LAC Dunděra František

Místo a datum narození:
25. 4. 1905, Malínky, okres Vyškov

Místo a datum úmrtí:
13. 7. 1941, padl při výcviku u West Freugh

Pohřben:
hřbitov Glebe Stranraer, Leswalt, Wigtown, hrob H.126

Odkazy:

Ve výcviku u 4. AGS West Freugh
Jeho letoun havaroval při cvičné střelbě nad mořem, kdy vzplanul a zřítil se do moře.

Poznámky:

Bibliografie:

O Františku Dunděrovi se píše také zde:

Loucký, František. Mnozí nedoletěli. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1989. 287 s. Živá minulost; Sv. 101. ISBN 80-206-0053-1.

Rail, Jan a Formánek, Vítek. Žít na věky: osudy příslušníků čs. letectva padlých 1939-1945. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2003. 222 s. ISBN 80-86289-27-3.

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
Sgt Ďurišín Michael

Místo a datum narození:
21. 7. 1924, Trebišov

Místo a datum úmrtí:

21. 4. 1924, Tampa, Florida, USA

Pohřben:

Narodil se do rodiny řecko-katolického vyznání otci Michaelu Ďurišinovi a matce Márii, roz Kičinkové. Vychodil 5 tříd obecné, 2 třídy měšťanské školy. Rodina se v roce 1938 přestěhovala do Kanady, kde absolvoval 1 ročník Public School. Ovládal kromě slovenštiny polštinu a angličtinu. V dotazníku uvedl, že je plavec, fotbalista a řidič. Do RAF VR byl přijat v Montrealu 9. 11. 1943, složil přísahu.   Přijat byl jako AC2, příslušník pozemního družstva. Dne 11. 11. 1943 byl přemístěn k No. 31 PD Moncton. Z kanadského přístavu Halifax odplul 13. 12. 1943, do anglického Liverpoolu připlul 21. 12. 1943 a byl přemístěn do West Kirby. Odtud byl odeslán 23. 12. 1943 do Czech Depot St. Athan. Přemístěn byl 19. 2. 1944 k No. 8311 Serv. Echelon. Poté byl na dobu od 18. 5. 1944 do 27. 9. 1944 přemístěn k No. 12 S of TT, zařazen jako Electrician. Dne 28. 9. 1944 byl odeslán do Czech Depot Cosford k předběžnému střeleckému výcviku – AG Training. Povýšen na svobodníka byl 28. 10. 1944. Nato byl 4. 12. 1944 přemístěn k dalšímu předběžnému výcviku k No. 30 RC Wing – ITW Training, který ukončil s výsledkem 66,1%. Dne 20. 12. 1944 byl přemístěn k Detachment Section Bridgnorth, přidělen k RAF St. Torquay. Poté byl 27. 1. 1945 přidělen k AAEE (Aircraft & Armament Experimental Establishment), 22. 2. 1945 přemístěn k No. 50 ITW, 10. 3. 1945 k No. 80 ITW, kurz No. 26 ukončil s výsledkem 59, 9%. Dne7. 5. 1945 byl odeslán k No. 7 ACRC Detachment Section, přidělen k RAF St. Boscombe Down a 6. 7. 1945 byl přemístěn k No. 2 AGS. Dne 15. 12. 1945 byl propuštěn z RAF VR a 1. 1. 1946 byl propuštěn do poměru mimo činnou službu. Michael Ďurišin se vrátil na americký kontinent, v 60. letech se usadil na Floridě. Pracoval jako stavební manažér komerčních a rezidenčních projektů.     

Vyznamenání: Čs. voj. medaile Za zásluhy II. stupně (1946)

Text: Eva Pokorná

Odkazy:

Poznámky:

Jméno a hodnost:
Sgt Dušek František

Místo a datum narození:
15. 8. 1920, Hostomice, Beroun

Místo a datum úmrtí:
25. 5. 1941, padl při cvičném letu na střelnici Langham

Pohřben:
hřbitov St. Ethelbert, East Wretham, hrob 586/21

Jeho letoun se zřítil v rámci cvičného letu, po startu na střelnici Langham. Spolu as ním zemřeli na místě zadní střelec Milan 3toček a Angličan Litterland, na následky zranění zemřeli velitel letounu Stanislav Zeinert a druhý pilot Miloslav Švic.

Poznámky:

Bibliografie:

Informace o Duškovi Františkovi najdete v následující literatuře:

Loucký, František. Mnozí nedoletěli. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1989. 287 s. Živá minulost; Sv. 101. ISBN 80-206-0053-1.

Rail, Jan a Formánek, Vítek. Žít na věky: osudy příslušníků čs. letectva padlých 1939-1945. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2003. 222 s. ISBN 80-86289-27-3.

Slámečka, Ladislav. Památník letců Zlínska na bojištích druhé světové války (1939-1945): vzpomínka na mnohé, kteří už domů nedoletěli. Vyd. 1. [Slavičín]: Klub vojenské historie Army park Slavičín, 2009. 69 s. ISBN 978-80-260-3775-0.

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Vančata, Pavel. Letec po hvězdách: válečný deník Jana Gellnera, legendy RAF a RCAF. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2009. 240 s., lxxx s. obr. příl. ISBN 978-80-86289-64-9. (strany 80 – 81)

Jméno a hodnost:
F/Sgt Engländer Ivo Karel

Místo a datum narození:
5. 3. 1924, Kutná Hora

Místo a datum úmrtí:
1. 1. 1945, pohoří Cuilags, ostrov Hoy

KIA/MIA: KIA

Pohřben:
St. Duthus, Tain. Hroby 46 – 50 (spolu s Milošem Oldřichem Bodlákem, Martinem Dorniakem, Antonínem Bednářem a Oldřichem Burešem)

Ivo Engländer se narodil 5. 3. 1924 v Kutné Hoře. Jeho otec, Viktor Engländer, byl zaměstnán jako stavební inženýr u československých drah, matka, Jarmila Engländerová, rozená Životská, byla akademická malířka. Krátce po Ivově narození se přestěhovali do Kadaně. V roce 1934 se přestěhovali do Čáslavi, kde Ivo Engländer studoval gymnázium. Kvůli protižidovským zákonům ho rodiče na konci školního roku 1938/1939 poslali do Velké Británie. Tam pokračuje ve studiu na Great Ayton College a na technické škole v Birminghamu pak studuje chemii. V roce 1941 se přihlásil do československého letectva. Po absolvování střeleckého výcviku byl přidělen k 311. československé bombardovací peruti, která tehdy byla zařazena již pod Coastal Command (Velitelství pobřežního letectva). Na Nový rok 1945 odstartoval jeho letoun do velmi špatného počasí k bojové operaci. Letadlo, kde letěl, bylo nuceno nouzově přistát na ostrově Hoy v Orknejských ostrovech. Přistání se nezdařilo a celá posádka zahynula.

In memoriam byl vyznamenán Československým válečným křížem 1939 a Junáckým křížem „Za vlast 1939-45“ ve zlatém stupni.

Vzpomenut je na tabuli cti v 1. patře gymnázia v Čáslavi.

Jeho otec byl v roce 1944 kvůli svému židovskému původu odeslán do Terezína.

Výše uvedené informace zaslal Vladimír Hořejší a jsou obsažené také v níže zmíněné knize Marka Lauermana a Venduly Borůvkové.

Bibliografie:

O Ivo Engländerovi se píše i v této literatuře:

LAUERMANN, Marek, BORŮVKOVÁ, Vendula. Rozetřít věcnost na barvy. 1. vyd. Praha: Klub rodáků a přátel Kutné Hory – Kutná Hora v Praze, 2009. 70 s. ISBN 978 80 903950-4-6. (str. 55 – 56)

Kudrna, Ladislav. Když nelétali: život našich letců v Polsku, Francii a Británii za 2. světové války. 1. vyd. Praha: Libri, 2003. 254 s. ISBN 80-7277-198-1. (strana 173)

Mikulka, Jiří a Mikulka, Radek. S RAF proti Hitlerovi: letci z Vyškova, Ivanovic na Hané a okolních obcí v době druhé světové války. 1. vyd. Vyškov: R. Mikulka, 2007. 78 s., viii s. obr. příl. ISBN 978-80-254-1059-2. (strany 27 – 28)

Loucký, František. Mnozí nedoletěli. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1989. 287 s. Živá minulost; Sv. 101. ISBN 80-206-0053-1.

Osolsobě, Jiří. Zbylo nás devět. 2. vyd. Praha: Naše vojsko, 1990. 229 s. Paměti; Sv. 99. ISBN 80-206-0207-0.

Rail, Jan a Formánek, Vítek. Žít na věky: osudy příslušníků čs. letectva padlých 1939-1945. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2003. 222 s. ISBN 80-86289-27-3.

Prof. Eduard Selinger, Hrdina z druhé světové války, Čáslavské noviny, 2/95, strana 5
Čáslavské noviny zachycují i vzpomínky Ivovy maminky, a to v článku Svírali jsme jeden druhého jako záchranu před úplným zoufalstvím.

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Také v:

Čáslavské noviny 2/95 a dalším, nezjištěném vydání.

Jméno a hodnost:
S/Ldr Fantl Arnošt, MBE

Místo a datum narození:
5. 4. 1904, Praha

Místo a datum úmrtí:
2000

Pohřben:

Před válkou byl vojákem z povolání. Do exilu odešel jugoslávskou cestou – přes Slovensko, Maďarsko, Jugoslávii, země Středního východu. Ve Velké Británii se stal příslušníkem 311. československé bombardovací peruti, se kterou absolvoval jeden let jako palubní střelec, a to při náletu na Hamburk 10. 10. 1940. Od listopadu stejného roku sloužil jako operační důstojník, pracoval také na Inspektorátu československého letectva. Po roce 1948 odešel do exilu podruhé – uletěl do Německa na palubě amerického kurýrního letounu. Ve Velké Británii se vrátil do služeb RAF, po odchodu do civilu pracoval v turistickém ruchu. V rámci rehabilitací po roce 1989 nbyl povýšen na plukovníka letectva ve výslužbě.

Odkazy:

Poznámky:

Bibliografie:

O Arnoštu Fantlovi se píše i zde:

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Vančata, Pavel. Letec po hvězdách: válečný deník Jana Gellnera, legendy RAF a RCAF. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2009. 240 s., lxxx s. obr. příl. ISBN 978-80-86289-64-9. (strany 203 – 204)

Jméno a hodnost:
Sgt Felkl Josef

Místo a datum narození:
21. 2. 1916, Deblín

Místo a datum úmrtí:
21. 8. 1943, Biskajský záliv

KIA/MIA: MIA

Odkazy:

Jeho letoun byl sestřelen přesilou dálkových stíhačů Messerschmidt Bf-110.

Fotografie ze znovuodhalení pamětní desky na rodném domě Josefa Felkla najdete zde.

Poznámky:

Bibliografie:

O Josefu Felklovi se píše také zde:

Loucký, František. Mnozí nedoletěli. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1989. 287 s. Živá minulost; Sv. 101. ISBN 80-206-0053-1.

Makovský, Radek. Nad Biskajem čeká smrt. životní a válečné osudy osmi letců 311. čs. bombardovací perutě a okolnosti jejich tragického letu. 1. vyd. Praha: Netopejr, 2013. 247 s. ISBN 978-80-87044-54-4.

Rail, Jan a Formánek, Vítek. Žít na věky: osudy příslušníků čs. letectva padlých 1939-1945. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2003. 222 s. ISBN 80-86289-27-3.

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
Sgt Filip Ján

Místo a datum narození:
18. 7. 1918, Lučatín, okres Banská Bystrica

Místo a datum úmrtí:
13. 7. 1944

KIA/MIA: KIA

Pohřben:
hřbitov Weston Hill, Plymouth

Narodil se rodičům Michalovi a Emilii Filipovým. Vychodil 5 tříd obecné, 4 třídy měšťanské a 3 třídy pokračovací školy. Pracoval jako automechanik, byl cyklista, motocyklista, plavec. Naučil se anglicky a francouzsky. Hranice vlasti překročil v květnu 1939. Dne 26. 9. 1939 byl v Agde po příjezdu z Cizinecké legie zařazen do čs. branné moci a vtělen k VKPL 1. pěšího pluku. Poté byl 16. 11. 1939 přemístěn k 2. rotě 1. pěšího pluku a povýšen na svobodníka. Dne 27. 7. 1940 byl degradován na vojína, vyloučen z čsl. armády a předán britským úřadům.  Dne 5. 10. 1942 byl znovu prezentován u NT čsl. vojska, byla mu udělena abolice. Přijat do RAF VR byl 6. 10. 1942 a do 4. 11. 1942 absolvoval v St. Athan kurz anglického drilu. Pro výcvik radisty byl odeslán k No. 1 RS, kurz od 17. 2. do 14. 7. 1943 ukončil s výsledkem 56%. Nato byl odeslán k výcviku palubních střelců k No. 8 AGS, kurz od 7. 8. do 17. 9. 1943 absolvoval s výsledkem 85%. Krátce nato byl přemístěn 26. 9. 1943 k No. 5 PDC, za dva dny vyplul z Velké Británie, 5. 10. se vylodil v Kanadě, 19. 10. se nalodil v Miami, aby se další den vylodil v Nassau. Kurz u No.111OTU absolvoval od 20. 10. 1943do 4. 2. 1944 s výsledkem 51%, poté byl přidělen k No. 31RAF Depot a 15. 5. 1944 přemístěn k 311. peruti. Byl hodnocen jako pracovitý, velice slušný, řádný, dělá dojem spolehlivého. Po necelých dvou měsících u peruti 13. 7. 1944 padl. Liberator GR.Mk.V BZ717(L) W/O Ludvíka Koška, v jehož osádce Sgt Ján Filip byl, se nevrátil z protiponorkové hlídky. V důsledku nepříznivého počasí v Predennacku měl přistát v Exeteru. Při přibližovacím manévru, zřejmě kapitán nepoužil navigační pomůcky, se dostal v mlze velmi nízko a narazil do kopce v Marlborough Village, poblíž letiště Bold Head. Letoun shořel, nikdo nepřežil. Ján Filip byl pohřben 19. 7. 1944 na hřbitově Weston Hill v Plymouthu (hrob č. 18439).

Text: Eva Pokorná

Odkazy:

Poznámky:

Bibliografie:
O Jánu Filipovi se píše také zde:

Jméno a hodnost:
F/Sgt Fleischmann Arnošt

Místo a datum narození:
3. 7. 1924 Ekeč, Slovensko

Místo a datum úmrtí:

Pohřben:

Narodil se Dezideru Fleischmannovi a Selmě, roz. Šterkové. Vychodil 5 tříd obecné školy a 3 ročníky gymnázia. Ovládal maďarštinu, němčinu, později angličtinu. Dne 15. 5. 1939 odejel z vlasti do Anglie, kde absolvoval OTC (Blundell’s School, Tiverton, Exeter,) od 1. 3. do 30. 7. 1940, poté od 1. 3. 1941  – 30. 4. 1942 ATC, 1079 Sqdn (Tiverton, Exeter). Dne 2. 6. 1942 byl zařazen do čsl. branné moci, byl vtělen k PVR N. T. a 31. 8. 1942 byl přemístěn k letectvu. Dne 2. 9. 1942 byl přijat do RAF VR a poslán do kurzu angl. drilu v St. Athan, který ukončil 30. 9. 1942. Nato byl odeslán k No. 1 SS, výcvik od 25. 11. 1942 do 2. 4. 1943 absolvoval s výsledkem 57,6%. Povýšen byl k 3. 4. 1943 do hodnosti LAC. K dalšímu výcviku byl přemístěn k No. 8 AGS, kurz od 2. 4. 1943 do 25. 5. 1943absolvoval s výsledkem 84%. Mezitím byl povýšen 14. 5. 1943 do hodnosti Sgt, zařazen jako WOP/AG. Od 26. 5. 1943 do 7. 7. 1943 byl ve výcviku u No. 11 RS. Poté byl přemístěn k Czech Depot, nato 26. 7. 1943 k No. 2 PDC, kde vyčkával nalodění do zámoří. Dne 31. 7. byl naloděn ve Velké Británii, 6. 8. vyloděn v Kanadě, hlásil se v Moncton, 17. 8. se přesunul do Lachine, poté 6. 9. do Miami, odkud doplul do Nassau a 9. 9. byl přemístěn k No. 111 OTU, poté byl odeslán k 7 PRC. Mezitím byl k 5. 8. 1944 F/Sgt. Dne
24. 11. 1943 byl přidělen k 311. čs. bombardovací peruti, s níž se podílel na bojových akcích. Dne 10. 3. 1944 byl členem osádky F/Lt Aloise Šedivého, DFM, který po útoku na japonskou ponorku dokázal svůj Liberator Gr.Mk.VI vyvést ze silné protiletecké palby, za současného útoku čtyř nepřátelských stíhačů, a s vážně poškozeným strojem bezpečně přistát.

Vyznamenání: Čs. medaile Za chrabrost (1945), Čs. válečný kříž a Čs. voj. medaile Za zásluhy 1. st. (1946)

Text: Eva Pokorná

Odkazy:

Poznámky:

Jméno a hodnost:
F/Sgt Fonta Štefan

Místo a datum narození:
5. 3. 1922, Selo, Slatina Rachov

Místo a datum úmrtí:

KIA/MIA:

Pohřben:

Odkazy:

Poznámky:

Jméno a hodnost:
Sgt Fornůsek Ladislav

Místo a datum narození:
17. 4. 1920, Hodonín

Místo a datum úmrtí:
10. 3. 1942

KIA/MIA: KIA

Pohřben:

Odkazy:

Poznámky:

Jméno a hodnost:
W/O Franěk Alois

Místo a datum narození:
19. 1. 1919, Petřvald

Místo a datum úmrtí:

KIA/MIA:

Pohřben:

Odkazy:

Poznámky:

Jméno a hodnost:
W/O Franko Josef

Místo a datum narození:
8. 7. 1921, Duchcov

Místo a datum úmrtí:
28. 1. 2006, Tilstock, Whitechurch, Velká Británie

Pohřben:

Odkazy:

Poznámky:

Jméno a hodnost:
P/O Friedländer Pavel

Místo a datum narození:
9. 3. 1911, Ústí nad Labem

Místo a datum úmrtí:
29. 9. 1941

KIA/MIA: MIA

Odkazy:

Poznámky:

Bibliografie:

O Pavlu Friedländerovi se píše i zde:

Fajtl, František. Dva údery pod pás. Praha: Dita, 1993. 135 s., [16] s. obr. příl. ISBN 80-901214-4-6. (strany 125 – 126)

Loucký, František. Mnozí nedoletěli. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1989. 287 s. Živá minulost; Sv. 101. ISBN 80-206-0053-1.

Rail, Jan a Formánek, Vítek. Žít na věky: osudy příslušníků čs. letectva padlých 1939-1945. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2003. 222 s. ISBN 80-86289-27-3.

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
Sgt Frühman Helmuth Čermák

Místo a datum narození:
7. 7. 1924, Vídeň

Místo a datum úmrtí:
16. 3. 2008, Chicago, USA

Pohřben:
Chicago

Odkazy:

Poznámky:

Jméno a hodnost:
Sgt Fuchs Pavel

Místo a datum narození:
29. 5. 1916, Rakovník

Místo a datum úmrtí:
23. 11. 1943 )Vzpomenut na památníku letců v Ottawě, Ontario, Kanada, panel 2, sloupec 2)

KIA/MIA: MIA

Zahynul ještě v průběhu výcviku. Jejich letoun se zřítil, pravděpodobně poté, co byl zapálen bleskem, do moře západně od North Rock v souostroví Bimini. Posádka byla prohlášena za nezvěstnou.

Odkazy:

Poznámky:

Bibliografie:

O Pavlu Fuchsovi se píše v této literatuře:

Csölleová, Eva, Formánek, Vítek a Rail, Jan. Letci Pardubicka v RAF. Vyd. 1. Praha: ANLeT, 2012. 139 s. (Ne)obyčejné osudy; sv. 3. ISBN 978-80-260-2551-1.

Loucký, František. Mnozí nedoletěli. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1989. 287 s. Živá minulost; Sv. 101. ISBN 80-206-0053-1.

Rail, Jan a Formánek, Vítek. Žít na věky: osudy příslušníků čs. letectva padlých 1939-1945. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2003. 222 s. ISBN 80-86289-27-3.

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
F/Sgt Fuksa Albert

Místo a datum narození:
8. 4. 1921, Malá Chocholná, Slovensko

Místo a datum úmrtí:
18. 11. 1943

KIA/MIA: MIA

Narodil se rodičům Rudolfu Fuksovi a Ludmile, roz. Jankové. Vychodil 8 tříd obecné školy, absolvoval tři ročníky odborné pokračovací školy. Pracoval jako zámečník, soustružník a zbrojař. Byl motocyklistou. Dne 17. 2. 1940 překročil hranice vlasti, cestou do odboje byl zatčen a do 14. 4. 1940 zavřen v Maďarsku. Ve Francii byl 22. 4. 1940 prezentován v Agde a vtělen k letecké skupině. Poté byl 20. 5. 1940 přemístěn k čs. depot v Bordeaux k letecké skupině jako zbrojař. Po pádu Francie odplul 18. 6. 1940 z Bordeaux s transportem škpt. Schejbala a 22. 6. 1940 připlul do Falmouth a 23. 6. přijel do RAF Bridgnorth. Dne 10. 7. 1940 byl přijat do RAF VR Gloucester jako AC2, nato byl 18. 7. 1940 přemístěn k 310. čs. stíhací peruti. Povýšen do anglické hodnosti AC1 byl 1. 9. 1940 a 1. 5. 1941 do hodnosti LAC. Poté byl 22. 7. 1941 odvelen k RAF Montrose ve Skotsku. Dne 3. 4. 1942 byl přemístěn do čs. depot St. Athan a odvelen k 310. peruti. K výcviku palubního střelce byl odeslán 21. 8. 1942 k No. 8 AGS RAF Evanton, 18. 9. 1942 ukončil střelecký kurz s výsledkem
78 bodů. Nato byl od 19. 9. do 21. 9. 1942 přemístěn k 1429 COTF. Dne 5. 12. 1942 byl odeslán k No. 6 OTU
a 14. 4. 1943 byl v hodnosti četaře přidělen k 311. peruti.  Poté byl odeslán 16. 8. 1943 do Warfare School Maydown. Dne 17. 11. 1943 byl povýšen na temp. F/Sgt. Liberator GR.Mk.V BZ872 (E) kapitána F/Lt Metoděje Šebely, DFC, v jehož osádce byl i F/Sgt Albert Fuksa, se 18. 11. 1943 nevrátil z protiponorkové hlídky nad Biskajským zálivem. Všech devět mužů bylo prohlášeno za nezvěstné, později za mrtvé.

Vyznamenání: 1st Good Conduct Badge (1943).

Text: Eva Pokorná

Odkazy:

Poznámky:

Jméno a hodnost:
F/Lt Fürbach Jan

Místo a datum narození:
18. 6. 1917, Čekanice

Místo a datum úmrtí:
22. 10. 1998

Pohřben:

Odkazy:

Poznámky:

Bibliografie:

O Janu Fürbachovi se píše i zde:

Bukva, Radan. Let bez návratu: o životě a smrti navigátora 311. čsl. perutě RAF Viléma Konštackého. 1. vyd. Praha: ARSCI, 2007. 170 s. ISBN 978-80-86078-80-9. (strana 163)

Rejthar, Stanislav. Dobří vojáci padli–: ze vzpomínek válečného pilota. Vyd. 3., dopl., Ve Volvox Globator 1. Praha: Volvox Globator, 2011. 302 s., [44] s. obr. příl. ISBN 978-80-7207-827-1. (strana 56)

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Vančata, Pavel. Letec po hvězdách: válečný deník Jana Gellnera, legendy RAF a RCAF. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2009. 240 s., lxxx s. obr. příl. ISBN 978-80-86289-64-9. (strany 34 a 35)

Jméno a hodnost: 
Sgt Gazdarica Jan Florian

Místo a datum narození:
28. 3. 1922, Revúca

Místo a datum úmrtí:
25. 4. 2007, Sydney

Pohřben:

Jan vychodil 7 tříd obecné školy, 2 třídy školy měšťanské, poté pokračoval na Public School v Kanadě, kam se rodina přestěhovala. Jan byl v Kanadě 30. 4. 1943 zařazen do čs. branné moci po provedeném odvodu, vtělen k letectvu, přijat do RAF Montreal jako AC2 a 4. 5. 1943 byl přemístěn k No 31 PD Moncton. Dne 27. 5. 1943 odplul z Kanady (Halifax), 4. 6. 1943 se vylodil v anglickém Liverpoolu, přidělen byl k No 2 PDC a 7. 6. 1943 byl přemístěn k Czech Depot. Poté byl 27. 10. 1943 přemístěn k No. 1 Radio School, kurz ukončil s výsledky 60% a 71,9%, nato byl 10. 1. 1944 povýšen na svobodníka, 15. 3. 1944 zařazen jako WOP/Air a povýšen do anglické hodnosti Sgt. Z hodnocení Jana jako telegrafisty vyplývá, že potřeboval více praxe, dohled a hodně povzbuzení, byl snaživý, tichý, samotář. Ke střeleckému výcviku byl odeslán 13. 4. 1944 k No. 8 AGS, kurz absolvoval s výsledkem 66,1 %. Dále byl 7. 6. 1944 přemístěn k No. 11 RS, 2. 8. 1944 k No 5 PDC a 6. 9. 1944 k No. 111 OTU, končil s výsledkem 58%. Dne 13. 12. 1944 byl přidělen k No. 31 RAF Depot a18. 1. 1945 byl hlášen u No 1 PRC. K 311. peruti byl přemístěn 22. 1. 1945 a 20. 4. 1945 byl povýšen do T/F/Sgt. Dne 5. května 1945 Čechoslováci s Liberatorem GR Mk. VI (KG861, „L“), osádka W/O Jindřicha Beneše, potopili ponorku U-3523. Podle hlášení podnikli na ponorku dva nálety, po druhém přímém zásahu se ponorka potopila. Jednalo se o nový typ ponorky Typ XXI a z posádky nikdo nepřežil. Podle německých pramenů k tomu došlo východně od přístavu Aarhus, asi 120 kilometrů jižně od místa, které udali čs. letci. Osádku kromě Beneše tvořili ještě druhý pilot František Bret, navigátor Arnošt Šverma, radarový operátor  Jaroslav Schellong, radiotelegrafisté/střelci Adolf Kasal, Vincenc Kocman, Jan Gazdarica, Josef Jedlička a palubní technik Adam Šípek.

Po návratu do vlasti a demobilizaci byl 5. 11. 1946 přijat do sboru NB, 22. 5. 1948 povýšen na strážmistra. V roce 1951 byl propuštěn z SNB na vlastní žádost. Emigroval z Československa nejprve do Rakouska, poté pracoval 10 let v západním Německu a nato odešel s rodinou na Nový Zéland.

Vyznamenání: Čsl. válečný kříž, Čs. medaile Za chrabrost, Čs. voj. medaile Za zásluhy I. st. (1946)

Text: Eva Pokorná

Odkazy:

Poznámky:
http://photonews.org.nz/nelson/issue/NPN50_19641212/t1-body-d21.html
http://austcemindex.com/inscription.php?id=8098714„

Jméno a hodnost:
F/Sgt Geier Josef Gájer

Místo a datum narození:
30. 1. 1915, Dubňany, okr. Hodonín

Místo a datum úmrtí:
13. 3. 1962

KIA/MIA:

Pohřben:

Odkazy:

Poznámky:
http://www.fronta.cz/josef-geier
http://regionrevue.eu/cz/view.php?cisloclanku=2012050004&nazevclanku=josef-geier-vera-radova

Jméno a hodnost:
P/O Gissübel Bedřich

Místo a datum narození:
12. 2. 1910 Rasochy, okres Kolín

Místo a datum úmrtí:
18. 10. 1942

Pohřben:
Brookwood

Zahynul při leteckém neštěstí. Jeho letoun se zřítil na hřiště v lokalitě u Uxbridge/Ruislip, nedaleko letiště Northolt.

Odkazy:

Poznámky:

Bibliografie:

Loucký, František. Mnozí nedoletěli. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1989. 287 s. Živá minulost; Sv. 101. ISBN 80-206-0053-1.

Mikulka, Jiří a Mikulka, Radek. S RAF proti Hitlerovi: letci z Vyškova, Ivanovic na Hané a okolních obcí v době druhé světové války. 1. vyd. Vyškov: R. Mikulka, 2007. 78 s., viii s. obr. příl. ISBN 978-80-254-1059-2. (strana 37)

Rail, Jan a Formánek, Vítek. Žít na věky: osudy příslušníků čs. letectva padlých 1939-1945. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2003. 222 s. ISBN 80-86289-27-3.

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
W/O Glier Zdeněk

Místo a datum narození:
3. 9. 1922, Velká Bystřice

Místo a datum úmrtí:

KIA/MIA: KIA

Pohřben:

Odkazy:

Poznámky:

Odešel na začátku války z republiky přes Balkán. Odešel tzv. jižní trasou, a to přes Tobruk.
Do Velké Británie se tedy dostal v roce 1943 a byl vyškolen na
navigátora ale létal jako zadní střelec. Nejprve absolvoval několik náletů
na Německo ve Wellingtonu a posléze přešel s posádkou na Liberátor se kterým
jednou přistáli s poškozenou hydraulikou, bez podvozku. Po válce bohužel byl i on perzekuován komunisty a byl minimálně jeden rok vězněn na Mírově.

Jméno a hodnost:
F/Sgt Gregor Jan

Místo a datum narození:
21. 8. 1914 Praha

Místo a datum úmrtí:
2. 6. 1997

KIA/MIA: KIA

Pohřben:

Odkazy:

Jméno a hodnost:
F/Sgt Grimm František

Místo a datum narození:
28. 5. 1920 Praha

Místo a datum úmrtí:
2. 1. 1997

KIA/MIA: KIA

Pohřben:

Odkazy:

Jméno a hodnost:
Sgt Grimm Rudolf

Místo a datum narození:
8. 4. 1911 Zábřeh

Místo a datum úmrtí:
6. 4. 1942

KIA/MIA: KIA

Pohřben:

Odkazy:

Jméno a hodnost:
F/Sgt Halada Jozef

Místo a datum narození:
16. 11. 1907, Kerestná/Kerestúr u Trnavy (dnešní Křižovany nad Dudváhom)

Místo a datum úmrtí:
21. 8. 1943

KIA/MIA: MIA

V Praze se vyučil zámečníkem a také tam toto řemeslo vykonával. Po absolvování prezenční služby nemohl v rodném kraji najít práci, a tak odešel do Francie, kde byl dobrovolně odveden do československé zahraniční armády. Již ve Francii se zapojil do bojů a byl za to odměněn francouzským vyznamenáním Croix de guerre. Po odjezdu do Velké Británie se přihlásil k letectvu. Operačním letcem se stal na začátku roku 1942. Jeho letoun byl sestřelen přesilou dálkových stíhačů Messerschmidt Bf-110.

Odkazy:

Poznámky:

Bibliografie:

O Jozefu Haladovi se píše také zde:

Loucký, František. Mnozí nedoletěli. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1989. 287 s. Živá minulost; Sv. 101. ISBN 80-206-0053-1.

Makovský, Radek. Nad Biskajem čeká smrt. životní a válečné osudy osmi letců 311. čs. bombardovací perutě a okolnosti jejich tragického letu. 1. vyd. Praha: Netopejr, 2013. 247 s. ISBN 978-80-87044-54-4.

Rail, Jan a Formánek, Vítek. Žít na věky: osudy příslušníků čs. letectva padlých 1939-1945. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2003. 222 s. ISBN 80-86289-27-3.

Jméno a hodnost:
Sgt Hejna Jan

Místo a datum narození:
7. 2. 1915 Jaroměř

Místo a datum úmrtí:
23. 6. 1941

KIA/MIA: MIA

Odkazy:

Jeho letoun byl při návratu z náletu na Brémy napaden německým stíhačem, Oberleutnantem Princem Egmontem zur Lippe-Weissenfeldem od II/NJG (Nacht Jagt Geschwader), pilotem nočního stíhače Me 110. Letoun se zřítil u Nieuwediep Nierdop. Ostatky letců pravděpodobně dodnes leží v místě pádu letadla.

Poznámky: Na místě pádu letadla je vybudován památník. Je zajímavé, porovnáte-li všechny verze popisu tohoto sestřelu (jsou uvedeny například v knize Radana Bukvy Let bez návratu). Poněkud se od sebe liší. I tak jsou, díky svědectví jediného přeživšího člena posádky, Viléma Bufky, zajímavým popisem posledních chvil jednotlivých členů posádky tohoto letadla.

Bibliografie:

O Janu Hejnovi se píše i v této literatuře:

Bednář, Jindřich, Pavlík, Josef a Černý, Karel. Kamarádi, já se vrátím-: Osudy padlých zahraničních vojáků z území dnešního okresu Žďár nad Sázavou. Žďár nad Sázavou: OV KSČ, 1989. 144 s. ISBN 80-7005-013-6.

Bufka, Vilém. Bombardér T-2990 se odmlčel. Vyd. 2. Praha: Svoboda, 1968. 266 s.

Bukva Radan – Let bez návratu

Loucký, František. Mnozí nedoletěli. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1989. 287 s. Živá minulost; Sv. 101. ISBN 80-206-0053-1.

Rail, Jan a Formánek, Vítek. Žít na věky: osudy příslušníků čs. letectva padlých 1939-1945. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2003. 222 s. ISBN 80-86289-27-3.

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
Sgt Heller Felix Arnošt

Místo a datum narození:
4. 4. 1924 Slaný

Místo a datum úmrtí:
18. 11. 1943

KIA/MIA: MIA

Pohřben:

Odkazy:

Poznámky:

Jméno a hodnost:
Sgt Herčík Vladimír

Místo a datum narození:
17. 7. 1917, Činěves (okres Nymburk)

Místo a datum úmrtí:
12. 6. 1989

Poznámky:

Před válkou studoval teologii v USA.

Bibliografie:

O Vladimíru Herčíkovi se píše i zde:

Rejthar, Stanislav. Dobří vojáci padli–: ze vzpomínek válečného pilota. Vyd. 3., dopl., Ve Volvox Globator 1. Praha: Volvox Globator, 2011. 302 s., [44] s. obr. příl. ISBN 978-80-7207-827-1. (strany 58 – 59)

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
W/O Hnilica František Jan

Místo a datum narození:
18. 12. 1911 Vídeň

Místo a datum úmrtí:

KIA/MIA:

Pohřben:

Odkazy:

Poznámky:

, PrahaJméno a hodnost:
W/O Jaroslav Hofrichter

Místo a datum narození:
23. 9. 1920, Plzeň

Zemřel:
9. 5. 2016, Praha

 Celé své mládí vyrůstal v Plzni. Po ukončení školy se vyučil mechanikem v plzeňské Škodovce.  Jeho otec pracoval ve Škodových závodech jako kovář. Od roku 1935 navštěvoval plzeňský Aeroklub, ve svých 18 letech se přihlásil do akce 1000 pilotů republice. V březnu 1940 utekl z Protektorátu Čech a Moravy přes Slovensko a Maďarsko do Jugoslávie, kde se přihlásil u vojenské komise pro uprchlíky z Československa, která zajišťovala přesuny uprchlíků přes Řecko a Turecko do Bejrútu, odkud měli zamířit lodí do Francie. V té době již Francie kapitulovala, a proto přešel do anglické základny v Palestině. Zde byl 25. 3. 1941 zařazen do Čs. pěšího praporu-Východního. Odtud odjel 26. 8. 1941 a 16. 10. 1941 připlul do skotského Glasgow. V Anglii se hlásil 25. 10. 1941 ve Wilmslow, prezentován byl v Leamingtonu, 26. 10. 1941 byl přijat do RAF Wilmslow. Poté byl 13. 2. 1942 přemístěn do Czechoslovak Depot a od 13. 5. do 26. 6. 1942 odeslán do školy leteckých radiotelegrafistů u No. 1 SS Cranwell. Nato byl 27. 6. zařazen jako palubní střelec ve výcviku a 21. 8. odeslán k výcviku palubních střelců k No. 8 AGS Evanton, kurz ukončil s výsledkem 83 bodů. Dne 18. 9. byl povýšen do angl. hodnosti  Sgt, zařazen jako palubní střelec a ihned odeslán k operačně výcvikové jednotce No. 1429 COTF. Poté následoval finální bojový výcvik, 5. 12. 1942 byl odeslán k No. 6 OTU a 9. 5. 1943 byl přidělen k 311. peruti. Dne 18. 9. byl povýšen do hodnosti T/F/Sgt. Od 26. 1. do 16. 8. 1944 byl odeslán do kurzu palubních mechaniků k No. 4 SoTT v St. Athanu, který absolvoval s výsledkem 68,9%, nato byl 18. 9. 1944 povýšen na T/W/O. Po návratu do vlasti byl k 1. 1. 1946 povýšen na štáb. rotmistra. V Anglii létal jako palubní střelec na welingtonech, později jako letecký mechanik na liberátorech, nalétal celkem 680 operačních hodin. Do vlasti se vrátil v srpnu 1945, nastoupil u Leteckého dopravního pluku ve Kbelích k vládní letce. V březnu 1949 byl po návratu z Anglie přímo na letišti v Ruzyni zatčen, převezen na 5. oddělení Smíchovských kasáren, po výslechu převezen do ruzyňské věznice. Po deseti dnech výslechů byl z vězení propuštěn, byl mu zakázán vstup na letiště a byl s okamžitou platností vyhozen ze služby. S vysvětlením, že jako všichni tzv. západní letci může pracovat v dolech, lesích nebo v zemědělství. Protože byl vyučen v plzeňské Škodovce soustružníkem – seřizovačem, podařilo se mu sehnat zaměstnání v Tesle Karlín, kde pracoval až do odchodu do důchodu v roce 1975. Jako trest za útěk z Protektorátu byli jeho rodiče uvězněni na Mírově a ve Svatobořicích.

Vyznamenání: 1st Good Conduct Badge (1944), Star 1939-1943 a Čs. medaili Za chrabrost před nepřítelem (1945), Čs. válečný kříž 1939 a Čs. voj. medaili Za zásluhy I. stupně (1946)

Text: Eva Pokorná

Bibliografie:

O Jaroslavu Hofrichterovi se píše i zde:

Makovský, Radek. Nad Biskajem čeká smrt životní a válečné osudy osmi letců 311. čs. bombardovací perutě a okolnosti jejich tragického letu. Praha: Netopejr, 2013, 247 s. ISBN 978-80-87044-54-4. (fotopříloha)

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

plk. Jaroslav Hofrichter čestným občanem Prahy 4

Jméno a hodnost:
P/O Holna Alois

Místo a datum narození:
26. 6. 1913 Velké Karlovice

Místo a datum úmrtí:
12. 1. 1943

KIA/MIA: MIA

Jeho letoun se nevrátil z protiponorkové hlídky.

Odkazy:

Poznámky:

Bibliografie:

O Aloisovi Holnovi se píše i zde:

Loucký, František. Mnozí nedoletěli. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1989. 287 s. Živá minulost; Sv. 101. ISBN 80-206-0053-1.

Rail, Jan a Formánek, Vítek. Žít na věky: osudy příslušníků čs. letectva padlých 1939-1945. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2003. 222 s. ISBN 80-86289-27-3.

Ryšánek, Bohumil. Cesta do neznáma: z Lipníka přes Cizineckou legii do 311. čs. perutě RAF. Olomouc: Votobia, 2005. 78, xvi s. ISBN 80-7220-211-1. strana 32, 33

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
Sgt Holub Josef

Místo a datum narození:
25. 5. 1921 Staré Hutě, okr. Uherské Hradiště

Místo a datum úmrtí:
15. 7. 1942

KIA/MIA: MIA

Pohřben:

Odkazy:

Poznámky:

Jméno a hodnost:
S/Ldr Horák Josef

Místo a datum narození:
24. 6. 1915, Hřebeč

Místo a datum úmrtí:
18. 1. 1949, Chipping Sudbury

Pohřben:

Ano, ten Josef Horák, z lidické chalupy. Do Lidic se po válce nemohl a nesměl vrátit.
Josef Horák vystudoval vojenskou akademii v Hranicích. Přihlásil se k letectvu, ale nebyl vybrán pro pilotní výcvik, a tak se stal palubním střelcem u 311. československé bombardovací perutě. Podařilo se mu odlétat první „tůru“, po odpočinku byl přeškolen na pilota. Po únorovém převratu odešel podruhé do exilu a znovu létal u RAF. Zahynul při letecké nehodě cvičného stroje.

Poznámky:
Postava Josefa Horáka se objeví i v závěrečných scénách filmu Lidice.

Bibliografie:

O Josefu Horákovi se píše i zde:

Bufka, Vilém. Bombardér T-2990 se odmlčel. 3. vyd. Praha: Svoboda, 1991. 266 s. ISBN 80-205-0170-3.

Bukva, Radan. Let bez návratu: o životě a smrti navigátora 311. čsl. perutě RAF Viléma Konštackého. 1. vyd. Praha: ARSCI, 2007. 170 s. ISBN 978-80-86078-80-9. (strana 162)

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Vančata, Pavel. Letec po hvězdách: válečný deník Jana Gellnera, legendy RAF a RCAF. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2009. 240 s., lxxx s. obr. příl. ISBN 978-80-86289-64-9. (strana 81)

Jméno a hodnost:
Sgt Horký František

Místo a datum narození:
16. 3. 1917 Hodov, okres Třebíč

Místo a datum úmrtí:
3. 11. 1942, Lowestoft, Velká Británie

Pohřben:
Lowestoft

Odkazy:

Ppor. let v. z. František Horký se narodil 16. 3. 1917 v Hodově. Prezentován 4. dubna 1940 u telegrafní roty ve Francii. Po příjezdu do Velké Británie byl již 17. srpna 1940 přiřazen k letectvu a 28. října 1941 k 311. československé bombardovací peruti. Výcvik radiotelegrafisty prodělával od ledna 1942 u NO 36 TF Newmarket. V polovině února 1942 bylo jeho zařazení k 311. československé bombardovací peruti zrušeno a 16. března 1942 byl přemístěn k československému depotu v St. Athan a 5. května 1942 propuštěn z kázeňského důvodu z RAF. Následně byl přemístěn k Náhradnímu tělesu a 22. května 1942 k protiletadlové četě velitelské roty 2. pěšího praporu Československé samostatné brigády. V červnu 1942 požádal Ministerstvo národní obrany o povolení k sňatku se sotva sedmnáctiletou Agathou Helen Stuart z Edinburghu. V noci z 2. na 3. listopadu 1942 spáchal sebevraždu zastřelením ze služební pistole. Pohřben byl o dva dny později na General Cemetery Lowestoft (hrob č. 551, sekce 25). Důvody k sebevraždě byly osobní i služební – za několik dní měl stanout před kárným výborem. „S Bohem přátelé, já jsem již dohrál. Nemohu už dále snášet tento život, musím to nějak ukončit. Nežil jsem správně, ale dnes již je pozdě.“ Odchod od letectva těžce nesl. Snoubenka odmítla uzavřít sňatek před skončením řízení.

Zdrojem výše uvedeného textu je Tomáš Jambor.

Bibliografie:

O Františku Horkém se zmiňují následující publikace:

Bednář, Jindřich, Pavlík, Josef a Černý, Karel. Kamarádi, já se vrátím-: Osudy padlých zahraničních vojáků z území dnešního okresu Žďár nad Sázavou. Žďár nad Sázavou: OV KSČ, 1989. 144 s. ISBN 80-7005-013-6.

Mejzlík, Jaroslav. Naši krajané v boji za svobodu. Občané Třebíčska v zahraničním odboji 1937 – 1945. V Třebíči: Český svaz bojovníků za svobodu, 1997. 140 s.

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
Sgt Hořínek Jindřich

Místo a datum narození:
1. 1. 1912 Kratochvilky

Místo a datum úmrtí:
6. 4. 1942

KIA/MIA: KIA

Pohřben:

Odkazy:

Poznámky:

Bibliografie:

O Jindřichu Hořínkovi se píše i zde:

Loucký, František. Mnozí nedoletěli. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1989. 287 s. Živá minulost; Sv. 101. ISBN 80-206-0053-1.

Mikulka, Jiří a Mikulka, Radek. S RAF proti Hitlerovi: letci z Vyškova, Ivanovic na Hané a okolních obcí v době druhé světové války. 1. vyd. Vyškov: R. Mikulka, 2007. 78 s., viii s. obr. příl. ISBN 978-80-254-1059-2.

Rail, Jan a Formánek, Vítek. Žít na věky: osudy příslušníků čs. letectva padlých 1939-1945. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2003. 222 s. ISBN 80-86289-27-3.

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
W/O Hostášek Josef

Místo a datum narození:
21. 1. 1912 Osek nad Bečvou

Místo a datum úmrtí:
18. 7. 1985

Pohřben:

Odkazy:

Poznámky:

Jméno a hodnost:
W/O Hrabal Bohumil

Místo a datum narození:
30. 1. 1914, Chořelice

Místo a datum úmrtí:
20. 10. 1980, Velká Británie

Pohřben:

Bohumil Hrabal se stal příslušníkem Royal Air Force již v roce 1940. Do 311. československé bombardovací peruti byl zařazen v roce 1942, po absolvování nezbytných kursů. Prodělal nálety jak v rámci Bomber Command (Velitelství bombardovacího letectva), tak operační lety u Coastal Command (Velitelství pobřežního letectva). Po druhé okupaci se i s rodinou vystěhoval do Velké Británie. Po roce 1989 byl povýšen do hodnosti plukovníka letectva ve výslužbě in memoriam.

Odkazy:

Bibliografie:

O Bohumilu Hrabalovi se píše i zde:

Najman, Zdeněk, Rotbauer, Tomáš a Stará, Anna, ed. Českoslovenští letci v RAF: litoměřický region. [Ústí nad Labem]: Severočeská vědecká knihovna, 2010. [84] s. ISBN 978-80-7055-174-5.

Jméno a hodnost:
F/Sgt Hrdina Josef

Místo a datum narození:
7. 3. 1912 Všeň

Místo a datum úmrtí:
11. 4. 1942

KIA/MIA: KIA

Pohřben:

Odkazy:

Poznámky:

Jméno a hodnost:
W/O Hroch Bohumil

Místo a datum narození:
1. 11. 1914 Uničov

Místo a datum úmrtí:

KIA/MIA:

Pohřben:

Odkazy:

Poznámky:

Jméno a hodnost:
F/Lt Hřebačka Leopold

Místo a datum narození:
11. 9. 1910, Tlumačov, okres Zlín

Místo a datum úmrtí:
3. 10. 1996

Poznámky:

Bibliografie:

O Leopoldu Hřebačkovi se píše i zde:

Makovský, Radek. Nad Biskajem čeká smrt životní a válečné osudy osmi letců 311. čs. bombardovací perutě a okolnosti jejich tragického letu. Praha: Netopejr, 2013, 247 s. ISBN 978-80-87044-54-4.

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
W/O Hubený Bohuslav Timothy

Místo a datum narození:
2. 8. 1910, Dvůr Králové

Místo a datum úmrtí:
15. 2. 1985, Urmston, Velká Británie

Žil od osmnácti let v kanadském Torontu. Vyučil se mechanikem. Vojenskou službu nastoupil 28. 7. 1942 a byl přijat do RAF VR jako AC v Montrealu. Do čs. branné moci byl 2. 9. 1942 zařazen k pěší rotě u NT čs. vojsk ve Velké Británii, po 14 dnech byl přemístěn k letectvu do čs. depot v St. Athan, 26. 9. 1942 mu byl povolen prezidentem republiky vstup do čs. armády. Od 22. 12. 1942 do 13. 2. 1943 absolvoval výcvik palubního střelce u No. 8 AGS Evanton, od 30. 3. 1943 prodělal u No. 6 OTU Silloth operační výcvik a 10. 5. odjel k No. 111 OTU na Bahamách, kde od 21. 6. do 18. 9. absolvoval výcvikový kurz No. 7. Z Nassau odplul 28. 9. a ve Velké Británii byl přidělen k 311. čs. bombardovací peruti RAF Beaulieu. Dne 14. 11. 1943 uzavřel sňatek s Angličankou slečnou Florence Margaret Gill. Odznak polního střelce mu byl udělen 29. 12. 1943 a 5. 1. 1944 provedl svůj první operační let, byl povýšen do britské hodnosti T/F Sgt. V únoru 1945 provedl svůj poslední operační let a 28. 3. 1945 byl propuštěn z RAF VR – Czech section ke kanadskému letectvu. Po válce se do Kanady již nevrátil a s manželkou se usadili v Manchesteru. Tim Hubeny, tak si nové jméno zkracoval, zemřel roku 1985 v Anglii, stár 75 let. Posledním přáním bylo být pochován v rodném městě. Manželka je splnila a urnu s ostatky odeslala jeho bratrovi do Plané v jižních Čechách. Ten zařídil uložení do rodinného hrobu na hřbitově v Nechanicích.

Vyznamenání: Čs. válečný kříž 1939, Čs. medaile Za chrabrost, Čs. medaile Za zásluhy I. stupně a dalšími britskými vyznamenáními

Text: Eva Pokorná

Poznámky:

Bibliografie:

O Leopoldu Hřebačkovi se píše i zde:

Makovský, Radek. Nad Biskajem čeká smrt životní a válečné osudy osmi letců 311. čs. bombardovací perutě a okolnosti jejich tragického letu. Praha: Netopejr, 2013, 247 s. ISBN 978-80-87044-54-4.

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
F/O Husár Rudolf Pavol

Místo a datum narození:
9. 10. 1919, Gregorova Vieska, okres Lučenec, Slovensko

Místo a datum úmrtí:

Odkazy:

Poznámky:

Palubní střelec a radiooperátor 68. noční stíhací perutě

Bibliografie:

O Pavlu Rudolfovi Husárovi se píše i zde:

Kaucký, František. Gentlemani nebezpečných nocí. 1. vyd. Praha: ÁKA Čejkovo nakladatelství, 1992. 147 s., 32 s. obr. příl. ISBN 80-900298-8-4. (strany 16 – 19, 25)

Nečas, Zbyšek. Dva odboje. Cheb: Svět křídel, 1996. 245 s. ISBN 80-85280-40-X.

Rajlich, Jiří a Sehnal, Jiří. Kočičí oči: čs. noční stíhači v RAF 1940-1945. Praha: Modelpres, 1993. 90 s. ISBN 80-901328-2-0. (strana 9)

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
Sgt Husman Richard

Místo a datum narození:
4. 9. 1922, Praha

Místo a datum úmrtí:
20. 8. 1987, Praha, popel byl rozptýlen

Vzpomínka na Richarda Husmanna – Filipa Jánského k jeho výročím

V letošním roce uplyne 95 let od narození a 30 let od úmrtí autora nejen Nebeských jezdců, Richarda Husmanna, kterého někteří znáte pod literárním pseudonymem Filip Jánský.

Narodil se v Praze 4. září 1922. A to v pražské porodnici u Apolináře. Aspoň tak se píše v jeho rodném listě. On sám v knize Vzpomínky nebeského jezdce píše o tom, že se narodil v Bělohorské ulici. Při dalším čtení tohoto životopisu tak buďte prosím shovívaví. Nebude to jediná nejasnost či rozpor, co se níže dočtete. I když se Richardovi věnuji nějaký čas, možnost trochu více odhalovat bílá místa v jeho životě mám až teď.

Jeho otec se jmenoval Richard. Nebo Hubert. Jméno Hubert je napsáno v Richardově rodném listě, nicméně toto jméno je tužkou škrtnuté a vedle je dopsáno Richard. Richardův otec každopádně pracoval jako revident zemského úřadu práce a bydlel na Břevnově čp. 416. A právě tento dům se nachází na ulici Bělohorská, nedaleko knihovny, kde je od 28. 8. do cca 30. 9. Richardovi věnována výstava – tu můžete vidět ve výloze knihovny. Richardův otec pocházel z Náchoda, zemřít měl v průběhu druhé světové války po výslechu na gestapu.

Richardova maminka se jmenovala Věnceslava Marie Husmannová. Narodila se v Praze III, zemřela v 70. letech.

Svědkem dle rodného listu, ať už to u porodu znamená cokoliv, byli Otakar Janovský, zemský revident (pro zajímavost uvádím, že bydlel v čísle popisném 276) a Antonín Kramosil, zemský zřízenec.

Richardova maminka, jak sám uvádí ve svých vzpomínkách, bydlela v Bělohorské ulici dvacet let. A nějaký čas prý u ní žil v podnájmu plukovník generálního štábu Stanislav Mašek, který později Richarda pověřil zpravodajskými úkoly v nacistickém Německu.

Nicméně ještě dříve se Richard stačil stát královéhradeckým skautem a členem družiny Kondorů v 5. oddíle skautů 1. střediska Junáka v Hradci Králové a podle svých vzpomínek prý už ve třinácti letech prošel vojenským jezdeckým výcvikem. A část svého dětství měl prožít u příbuzných, cizích lidí a v sociálních ústavech. Na tom se podepsalo nevydařené manželství jeho rodičů, které skončilo rozlukou.

Odbojová činnost Richarda začala v organizaci Obrana národa, která ho v létě 1939 vyslala se zpravodajským posláním do Německa. Nakonec se přes Siegfriedovu linii dostal do Belgie a odtud do Francie. Tam jako mnozí budoucí českoslovenští letci vstoupil do Cizinecké legie a po zahájení druhé světové války byl vojákem československé armády ve Francii, přesněji 11. roty 1. pluku, které velel poručík Dufek. Tam sloužil jako miřič protitankového kanonku u roty doprovodných zbraní.

Do bojů již nezasáhl a po pádu Francie odplul do Velké Británie. Tam byl zařazen jako palubní střelec u 311. bombardovací perutě RAF. Při bojových akcích přežil celkem šest nouzových přistání a utrpěl několik těžkých zranění.

Ve RAF získal, pochopitelně, mnoho zkušeností, které zužitkoval ve svých knihách. Byl výrazný samorost a jeho vojenská služba nebyla jednoduchá. Zejména pro jeho velitele. Pro něj spíše naopak – od nějaké doby létal bez padáku. Protože dostal doklad o svém pohřbu (kamarádovi půjčil bundu, kde bylo napsáno jeho jméno), tak usoudil, že když je mrtvý, zubatá po něm podruhé nepůjde. Podle svých vzpomínek byl v roce 1943 v kurzu na Bermudách. V době invaze letěl s posádkou Jana Hrnčíře, AFM. Ten prý se svou posádkou díky tomu potopil i ponorku – Richard s nimi letěl načerno, tak ho chtěl vysadit a při návratu potkali ponorku. Richardovi pak hrozil vojenský soud, tak se raději nechal převelet do Ruska.
Tam se, s dalšími kolegy, stali součástí 3. čs. bitevního leteckého pluku, který operoval v rámci Slovenského národního povstání, a ve kterém sloužil také jako střelec. Při jednom ze svých bojových letů v rámci Ostravské operaci byl 16. dubna 1945 při souboji Fw 190 těžce zraněn. Tento letoun ale i přes svá zranění sestřelil. Následně byl vyznamenán druhým Československým válečným křížem 1939 a byl povýšen do hodnosti nadporučíka.

Po válce plnil Richard Husmann zpravodajské úkoly v Německu. Prý tam měl pátrat po zavlečených osobách, zjistit, jak vypadají vojenské jednotky a jak byl poškozen průmysl. To mu zabralo dva měsíce. Pak měl být zařazen u 1. leteckého náhradního pluku v Karlíně jako osvětář. V březnu 1946 byl mobilizován, skoro rok v pražské pobočce organizace hospodářské pomoci UNRRA. Pak, v roce 1948 maturuje a v září 1948 se hlásí na právnickou, ze které měl být ale v roce 1949 vyhozen. Do roku 1950 pracuje na řízení letového provozu v Ruzyni, pak jako ministerský úředník, až v roce 1951 je raději do výroby. Posléze pracuje jako překladatel. A v roce 1956 je povolán na vojenské cvičení. Z té doby bude pocházet jeho možná nejznámější či druhá nejznámější fotografie. Pak už měl pracovat jako kopáč, plavčík a pomocný dělník.

Richard Husmann pod pseudonymem Filip Jánský napsal knihy: „Hrušňová alej“, „Silvestrovská noc“, „Pevnost v poušti“, „Zkouška důvěry“, ale zejména „Nebeští jezdci“, která ve Velké Británii vyšla pod názvem „Riders in the Sky“ a podle které byl natočen stejnojmenný film. Jedná se o jednu z mála knih o československých příslušnících v RAF, která vyšla v komunistickém Československu, i když v příznivějších šedesátých letech.

Richard Husmann obdržel následující vyznamenání: dva Československé válečné kříže 1939, Československou vojenskou medaili Za zásluhy I. stupně, Československou medaili Za chrabrost před nepřítelem, Československou vojenskou pamětní medaili (se štítkem F, VB a SSSR), Medaili za zásluhy v boji proti fašismu k 20. výročí osvobození ČSSR, odznak Zasloužilý letec ČSSR, The Air Crew Europe Star, The 1939–1945 Star, War Medal 1939–1945, Za vítězství nad Německem. Dále připravil svoji biografickou knihu „Vzpomínky nebeského jezdce“, která byla vydána až po jeho smrti.

Richard Husmann zemřel 20. 8. 1987. Jeho ostatky byly podle jeho přání, které vyjádřil o dva roky dříve, zpopelněny a rozptýleny. Vzpomenout na něj můžete třeba na Olšanech, u rozptylové loučky.

Odkazy:

Poznámky:
Je autorem knihy Nebeští jezdci (Sky Riders) a spoluautorem scénáře stejnojmenného filmu.
Je také autorem těchto knih:

Jánský, Filip. Hrušňová alej. 1. vyd. Praha: Melantrich, 1970. 166, [2] s.
Jánský, Filip. Pevnost v poušti: Román z prostředí cizinecké legie. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1982. 269 s. Edice 13; Sv. 141.
Jánský, Filip. Silvestrovská noc: Téměř detektivní román pro letecké fanoušky. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1977. 228, [2] s. Alfa; Sv. 36.
Jánský, Filip. Zkouška důvěry: soubor leteckých povídek ze západní i východní fronty. 1. vyd. Praha: Práce, 1985. 189 s. Kamarád.

Bibliografie:

O Richardu Husmanovi se píše i zde:

Jánský, Filip a Drebota, Jindřich. Vzpomínky nebeského jezdce. 1. vyd. Praha: Sdružení MAC, 1999. 159 s. ISBN 80-86015-52-1

Jánský, Filip a Drebota, Jindřich. Vzpomínky nebeského jezdce. 2. vyd., (1. dopl. vyd.). Praha: Ostrov, 2007. 191 s., xvi s. obr. příl. ISBN 978-80-86289-58-8.

Kudrna, Ladislav. Jeden ze zapomenutých mužů: plukovník letectva Petr Uruba, pilot 311. československé bombardovací perutě, jako průvodce „krátkým“ 20. stoletím. Praha: Ústav pro studium totalitních režimů, 2008. 302 s. ISBN 978-80-87211-07-6.

Slípka, Hugo J. Cesta nejsladší: reportážní črty z osobního deníku o cestě skupiny československých letců do vlasti přes Střední Východ a SSSR. 1. vyd. Praha: Orbis, 1946. 60 s., [12] s. obr. příl. Knihovnička odvahy; sv. 5.

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
F/Sgt Chovanec Josef

Místo a datum narození:
9. 3. 1917, Střelná, okres Vsetín

Místo a datum úmrtí:
12. 1. 1994

Pohřben:

Doposud se podařilo zjistit pouze to, že se Josef Chovanec narodil v obci Střelná, v čísle popisném 82. Pátrání tím pochopitelně nekončí.

Bibliografie:

O Josefu Chovanci se píše i v této literatuře:

Slámečka, Ladislav. Památník letců Zlínska na bojištích druhé světové války (1939-1945): vzpomínka na mnohé, kteří už domů nedoletěli. Vyd. 1. [Slavičín]: Klub vojenské historie Army park Slavičín, 2009. 69 s. ISBN 978-80-260-3775-0.

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s.

Jméno a hodnost:
W/O Chytrý Josef

Místo a datum narození:
7. 7. 1920, Bystrá, okres Pelhřimov

Místo a datum úmrtí:
20. 3. 1976

KIA/MIA: KIA

Pohřben:

Odkazy:

Poznámky:

Jméno a hodnost:
W/O Jakš Vilém

Místo a datum narození:
25. 4. 1910, Bratčice u Brna.

Místo a datum úmrtí:
21. 8. 1943 (Vzpomenut na panelu 134 v Památníku letců v Runnymede ve Velké Británii)

KIA/MIA: MIA

Vyučil se čalouníkem. V Praze, kde po vyučení žil, se věnoval sportu, mimo jiné i boxu, ve kterém se posléze stal profesionálním sportovcem. Do exilu odešel přes Itálii – na falešné potvrzení o účasti na boxerském zápase. Z Itálie šel tzv. balkánsou cestou – přes Jugoslávii, Střední východ až do Francie. Už tam byl zařazen do letecké skupiny. Po pádu Francie měl možnost zůstat se svou partnerkou, nicméně to odmítl a odešel do Velké Británie, pokračovat v odboji. Ve Velké Británii byl zařazen k 311. československé bombardovací peruti, se kterou absolvoval celou první „tůru“. Poté působil jako zbrojní instruktor a sportovní rotmistr. Poté se, na vlastní žádost (a prý v reakci na řeči hloupých lidí), přihlásil opět k 311. československé bombardovací peruti. Jeho letoun byl sestřelen přesilou dálkových stíhačů Me 110.

Odkazy: 
Osudy Vildy Jakše je volně inspirován film Pěsti ve tmě.

Poznámky:

Jeho památka je kromě výše uvedeného panelu vzpomenuta ještě zde:

v chrámu RAF St. Clement Danes v Londýně v pamětní knize padlých letců RAF
na pamětní desce v Československé restaurace v Londýně
v Armádním muzeu Žižkov
na památníku padlých československých letců v Praze, na Náměstí svobody
V rodných Bratčicích jeho památku připomíná pamětní deska na jeho rodném domě a památníku padlých na návsi. Jeho jméno je také uvedeno na rodinném hrobě rodiny Jakšových.

            

Bibliografie:

O Vilému Jakšovi se píše také zde:

Korda, Václav a Jist, Adam, ed. Nad zeměmi a moři. Vydání první. V Praze: Nakladatelství Studentské knihtiskárny, 1946. 188 s., [16] s. obr. příl., strana 94, 116

Loucký, František. Mnozí nedoletěli. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1989. 287 s. Živá minulost; Sv. 101. ISBN 80-206-0053-1.

Makovský, Radek. Nad Biskajem čeká smrt. životní a válečné osudy osmi letců 311. čs. bombardovací perutě a okolnosti jejich tragického letu. 1. vyd. Praha: Netopejr, 2013. 247 s. ISBN 978-80-87044-54-4.

Radosta, Petr. V uniformě RAF. Vyd. 1. Praha: Naše vojsko, 1991. 143 s., [16] s. obr. příl. Fakta a svědectví; sv. 112. ISBN 80-206-0183-X. (strana 128)

Rail, Jan a Formánek, Vítek. Žít na věky: osudy příslušníků čs. letectva padlých 1939-1945. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2003. 222 s. ISBN 80-86289-27-3.

Ryšánek, Bohumil. Cesta do neznáma: z Lipníka přes Cizineckou legii do 311. čs. perutě RAF. Olomouc: Votobia, 2005. 78, xvi s. ISBN 80-7220-211-1., strana 34

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Vančata, Pavel. Letec po hvězdách: válečný deník Jana Gellnera, legendy RAF a RCAF. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2009. 240 s., lxxx s. obr. příl. ISBN 978-80-86289-64-9. (strany 67, 69, 209 – 210)

Jméno a hodnost:
Sgt Janča František

Místo a datum narození:
24. 5. 1922, Bánov

Místo a datum úmrtí:
3. 3. 1942

KIA/MIA: MIA

Odkazy:

Poznámky:

Bibliografie:

O Františku Jančovi se píše i zde:

Fišera, Josef. Válečné hroby ve Francii. Praha: Ministerstvo obrany České republiky, 2003. 64 s., xvi s. obr. příl. ISBN 80-7278-195-2.

Loucký, František. Mnozí nedoletěli. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1989. 287 s. Živá minulost; Sv. 101. ISBN 80-206-0053-1.

Rail, Jan a Formánek, Vítek. Žít na věky: osudy příslušníků čs. letectva padlých 1939-1945. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2003. 222 s. ISBN 80-86289-27-3.

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
W/O Janda Václav

Místo a datum narození:
20. 7. 1920 Klatovy

Místo a datum úmrtí:

Pohřben:

Janda Karel Václav se narodil 10. 7. 1920 v Klatovech manželům Václavu Jandovi z Miletic a Evě, rozené Pospíšilové z Čelákovic. Další informace nebylo možné zjistit.

Poznámky:

Bibliografie:

O Karlu Václavu Jandovi se píše i v této literatuře:

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
Sgt Janda Zdeněk

Místo a datum narození:
15. 1. 1912 Frenštát pod Radhoštěm

Místo a datum úmrtí:
12. 1. 1943

KIA/MIA: MIA

Odkazy:

Poznámky:

Jméno a hodnost:
Sgt Jandera Václav

Místo a datum narození:
13. 6. 1908 Praha

Místo a datum úmrtí:

KIA/MIA:

Pohřben:

Odkazy:

Poznámky:

Jméno a hodnost:
Sgt Janoušek Jiří

Místo a datum narození:
26. 4. 1917, Semily

Místo a datum úmrtí:
16. 12. 1940, East Wretham

KIA/MIA: KIA

Pohřben:
hřbitov All Saints, Honington

Jiří Janoušek zemřel poté, co se jeho letoun zřítil po startu na Manheim. Po startu nemohl nabrat výšku, a tak se pilot rozhodl pro nouzové přistání. Při pokusu o přistání zavadil o stromy na kraji letiště a zřítil se. Při vyšetřování bylo zjištěno, že pilot nezasunul podvozek, ale naopak vysunul vztlakové klapky do polohy pro přistání. Spolu s ním zahynuli ještě první pilot Jan Křivda a Jaromír Toul.

Poznámky:

Bibliografie:

O Jiřím Janouškovi se píše také zde:

Bufka, Vilém. Bombardér T-2990 se odmlčel. 3. vyd. Praha: Svoboda, 1991. 266 s. ISBN 80-205-0170-3. (strany 133 – 136)

Bukva, Radan. Let bez návratu: o životě a smrti navigátora 311. čsl. perutě RAF Viléma Konštackého. 1. vyd. Praha: ARSCI, 2007. 170 s. ISBN 978-80-86078-80-9.

Loucký, František. Mnozí nedoletěli. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1989. 287 s. Živá minulost; Sv. 101. ISBN 80-206-0053-1.

Loucký, František. Zůstal jsem sám …: vzpomínky z války. I. vydání. Praha: Orbis, 1946. 70 s., [16] s. obr. příl. Knihovnička odvahy; sv. 6., fotopříloha

Rail, Jan a Formánek, Vítek. Žít na věky: osudy příslušníků čs. letectva padlých 1939-1945. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2003. 222 s. ISBN 80-86289-27-3.

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Vančata, Pavel. Letec po hvězdách: válečný deník Jana Gellnera, legendy RAF a RCAF. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2009. 240 s., lxxx s. obr. příl. ISBN 978-80-86289-64-9. (strany 23 – 24)

Zpravodaj Svazu letců, číslo 19, rok 1998, s. 21

Jméno a hodnost:
F/Lt Janšta Karel

Místo a datum narození:
9. 12. 1912, Troubsko (u Brna)

Místo a datum úmrtí:
10. 1. 1986, Praha

Pohřben:
popel Karla Janšty byl rozptýlen

Vyučil se zahradníkem. Po okupaci odešel do exilu jugoslávskou cestou, tj. přes Slovensko, Maďarsko a Jugoslávii do Francie. Tam sloužil, podobně, jako jeho kolegové, nejprve u Cizinecké legie a pak i u československé armády ve Francii. Ve Velké Británii se stal příslušníkem 311. československé bombardovací perutě, kde létal jako zadní střelec. Po absolvování „tůry“ byl zařazen jako instruktor palubních střelců a pak tajemníkem Státní rady. Po válce, až do roku 1948, pracoval na ministerstvu obrany. Od letectva byl nucen odejít, a tak si zřídil květinářství a po jeho konfiskaci se stal asfaltérem. Po roce 1989 byl v rámci rehabilitací povýšen na plukovníka letectva ve výslužbě in memoriam.

Odkazy:

Poznámky:

Bibliografie:

O Karlu Janštovi se píše i zde:

Borovan, Václav. Po zavátých stopách: historie Svazu letců ČR. 1. vyd. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1998. 179 s. ISBN 80-86049-49-3., strana 131

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Vančata, Pavel. Letec po hvězdách: válečný deník Jana Gellnera, legendy RAF a RCAF. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2009. 240 s., lxxx s. obr. příl. ISBN 978-80-86289-64-9. (strany 210 – 211)

Jméno a hodnost:
Sgt Janůj Otakar

Místo a datum narození:
26. 10. 1912 Rudimov

Místo a datum úmrtí:
25. 10. 1941

KIA/MIA: MIA

Odkazy:

Poznámky:

Jméno a hodnost:
F/Sgt Jarmara Alois

Místo a datum narození:
28. 12. 1916 Dubicko

Místo a datum úmrtí:
19. 8. 1977

Pohřben:

Odkazy:

Poznámky:

Jméno a hodnost:
Sgt Jarnot Alois

Místo a datum narození:
16. 6. 1918 Český Těšín

Místo a datum úmrtí:
15. 9. 1941

KIA/MIA: KIA

Pohřben:

Poznámky:

Bibliografie:

O Aloisi Jarnotovi se píše i zde:

Loucký, František. Mnozí nedoletěli. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1989. 287 s. Živá minulost; Sv. 101. ISBN 80-206-0053-1.

Rail, Jan a Formánek, Vítek. Žít na věky: osudy příslušníků čs. letectva padlých 1939-1945. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2003. 222 s. ISBN 80-86289-27-3.

Rudolf, Josef. Vítězové nad smrtí: Dokumentární reportáž ze života zahraničních letců a partyzánů. [II. vydání]. Brno: Mír, 1948. 248-[V] s. (strany 66 – 67)

Sládek, Čestmír. Osudy palubního střelce. Vyd. 1. Praha: Naše vojsko, 1993. 176 s., [8] s. obr. příl. Ikarové; sv. 3. ISBN 80-206-0388-3. (strany 48, 49)

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
P/O Jebáček Jaroslav

Místo a datum narození:
6. 11. 1920 Jinačovice

Místo a datum úmrtí:
18. 10. 1942

KIA/MIA: KIA

Pohřben:
Brookwood

Zahynul při leteckém neštěstí. Jeho letoun se zřítil na hřiště v lokalitě u Uxbridge/Ruislip, nedaleko letiště Northolt.

Odkazy:

Poznámky:

Bibliografie:

O Jaroslavu Jebáčkovi se píše i zde:

Loucký, František. Mnozí nedoletěli. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1989. 287 s. Živá minulost; Sv. 101. ISBN 80-206-0053-1.

Rail, Jan a Formánek, Vítek. Žít na věky: osudy příslušníků čs. letectva padlých 1939-1945. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2003. 222 s. ISBN 80-86289-27-3.

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
Sgt Jebáček Otto

Místo a datum narození:
10. 6. 1918 Kuřim

Místo a datum úmrtí:
15. 9. 1942

KIA/MIA: MIA

Odkazy:

Poznámky:

Jméno a hodnost:
F/Sgt Jedlička Josef

Místo a datum narození:
6. 6. 1919, Brankovice

Místo a datum úmrtí:

Pohřben:
Brankovice

Před válkou pracoval jako pekař. Po okupaci byl zařazen na práci do Německa, kde pracoval v cihelně. Z dovolené, kterou po nějaké době dostal, se do Německa již nevrátil, ale přes Polsko odešel do exilu. Z Polska odjel do Francie, kde se stal příslušníkem Cizinecké legie, ale po začátku války byl uvolněn pro československou armádu, ale do bojů již nezasáhl. Ve Velké Británii byl přijat do RAF a posléze i do 311. československé bombardovací perutě. Po válce zůstal v československé armádě, ale v roce 1947 z ní odešel. Pracoval pak v civilním zaměstnání. Poté byl šikanován a vyslýchán, než na dobrou radu změnil bydliště.

            

Odkazy:
Poslední rozloučení s Josefem Jedličkou

Poznámky:

Josef Jedlička obdržel následující vyznamenání:

Československý válečný kříž 1939
Československá vojenská medaile Za zásluhy I. stupně
Medaile Za chrabrost
Medaile Za zásluhy o ČSLA I. stupně
Medaile Czechoslovak Air Force Squadrons in Great Britain
Medaile Zasloužilý bojovník proti fašismu
The 1939 – 1945 Star
The Air Crew Europea Star
Good Conduct Badge
Medaille Commemorative Francaise de la Guerre 1939 – 1945

Bibliografie:

O Josefu Jedličkovi se píše i v následující literatuře:

Černý, Karel. S RAF proti ponorkám. Havlíčkova Borová: Obec Havlíčkova Borová, 2004. 103 s. Z Vysočiny do zahraničního odboje. ISBN 80-239-2702-7. (strana 68)

Makovský, Radek. Nad Biskajem čeká smrt. životní a válečné osudy osmi letců 311. čs. bombardovací perutě a okolnosti jejich tragického letu. 1. vyd. Praha: Netopejr, 2013. 247 s. ISBN 978-80-87044-54-4. (strana 119)

Schneider, Dušan. Střelec bombardéru RAF. Brno: Návrat, 1994. 118 s. Válečná tématika; Sv. 6. ISBN 80-7174-528-6.

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
W/O Jelínek Josef

Místo a datum narození:
19. 10. 1918, Krakovany

Místo a datum úmrtí:
28. 11. 1966, Havlíčkův Brod, nemocnice

Pohřben:
Týnec nad Labem

V květnu roku 1942 do domku manželů Jelínkových v Krakovaných č. 105 přišlo gestapo. Hledalo syna, Josefa Jelínka. Nenašli ho, a tak sepsali veškerý majetek a odešli. 17. září 1942 byl pan Josef Jelínek s manželkou a synem Oldřichem předveden na četnickou stanici. Tam je převzalo gestapo a dovezlo je do sběrného tábora. 21. září 1942 byli odvezeni s jinými zatčenými do Svatobořic. Tam byli ubytováni odděleně v barácích. S internovanými bylo zacházeno nelidsky. Když se v roce 1945 blížila Rudá armáda k východní Moravě, byl tábor evakuován. 14. dubna 1945 byli Jelínkovi převezeni do Plané nad Lužnicí, kde byli 5. května 1945 osvobozeni a odkud odcestovali domů. Jejich nezletilá dcera Marie našla po dobu války útulek u starosty obce Josefa Zubíka a pak u příbuzných Hálových v Bílé Vchynici.

Josef Jelínek se po rozpuštění armády v roce 1939 vrátil ze Slovenska, kde sloužil u leteckého pluku. 5. května 1939 odjel na práci do „Říše“ a asi za týden přišel rodičům lístek se zprávou, že se mu s přítelem Ladislavem Černohorským podařilo přejít do Francie. Ohlásili se na komisařství ve Strassburgu a byli odtransportováni na výcvik do severní Afriky, již jako příslušníci francouzské Cizinecké legie. Když byla Francie Německem přepadena, vrátili se do Francie. V Agde byl vytvořen tábor pro Cechoslováky, kde probíhal výcvik. Josef Jelínek znovu začal vojenskou službu v československé armádě jako svobodník. Pozdeji byl v hodnosti desátníka poslán do Bordeaux k leteckému pluku. Po ústupu francouzské armády byli Čechoslováci přepraveni do Gibraltaru. Pak přistáli v červenci 1940 v Liverpoolu. Po příjezdu byl přijat do Royal Air Force. Sloužil jako mechanik u 312. československé stíhací perutě. Zanedlouho prodělal výcvik na leteckého střelce. V letech 1941 se zúčastnil bombardovacích letů nad Scherbourgem, Wilhelmshafenem, Kolínem, Dortmundem, Mannheimem, Kielem, Hamburgem a dalšími cíly. V tomtéž roce byl vyznamenán československou medailií „Za chrabrost před nepřítelem“ a Československým válečným křížem. Na jaře 1942 byl přidělen k 138. peruti Royal Air Force, s níž se účastnil letů nad Francii, Belgii a Československo. Na podzim 1942 byl poslán na odpočinek. Následoval výcvik v Kanadě. Po šesti měsících se vrátil zpět k 311. československé bombardovací peruti jako radiotelegrafista – mechanik. Zúčastnil se operací nad Severním a Baltickým mořem, nad Norskem a Dánskem. Byl povýšen na rotmistra a vyznamenán Atlantic star. Demobilizoval na vlastní žádost v květnu 1945.

V Anglii se 8. dubna 1945 oženil s Angličankou. Měli spolu dceru, ale do Československa ho nenásledovaly. Josef Jelínek po válce pracoval v kolínské Tesle. Po obětavé a nebezpečné činnosti pro osvobození naší vlasti a touze po manželce zemřel 28. listopadu 1966 v nemocnici v Havlíčkově Brodě na zápal plic.

V roce 1995 mu bylo uděleno čestné občanství obce Krakovany za jeho působení v Royal Air Force.

Výše uvedený text vznikl díky informacím obce Krakovany a níže uvedeného textu Josefa Vlastníka. Vlastníkův text byl redakčně krácen.

   

Bibliografie:

O Josefu Jelínkovi se píše i v této literatuře:

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s.

Jméno a hodnost:
Sgt Jelínek Rudolf

Místo a datum narození:
9. 4. 1915

Místo a datum úmrtí:
13. 10. 1942, Watery Lane, Church Broughton

KIA/MIA: KIA

Pohřben:

Odkazy:

Poznámky:

Zahynul při nočním cvičeném letu. Jejich letoun narazil v noci 13. října v husté mlze do země u Watery Lane, jižně od základny Church Broughton.

Bibliografie:

O Rudolfu Jelínkovi se píše i zde:

Konrádová, Libuše. Byl jsem letcem R.A.F. V Praze: Knižní klub, 2004. 160 s. ISBN 80-242-1233-1. strana 77

Loucký, František. Mnozí nedoletěli. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1989. 287 s. Živá minulost; Sv. 101. ISBN 80-206-0053-1.

Rail, Jan a Formánek, Vítek. Žít na věky: osudy příslušníků čs. letectva padlých 1939-1945. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2003. 222 s. ISBN 80-86289-27-3.

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
Sgt Jirsák Otto

Místo a datum narození:
3. 10. 1907, Olomouc

Místo a datum úmrtí:
16. 10. 1940

KIA/MIA: KIA

Pohřben:
hlavní hřbitov v Oosterwolde, Oldebroek, Holandsko, část 1.2.59-62

Sestřelen při náletu na Brémy u Zuider see německým nočním stíhačem. Letoun se zřítil u Oosterwolde. Podařilo se vyskočit pouze druhému pilotovi Emanuelu Novotnému a zadnímu střelci Augustinu Šestákovi.

Odkazy:

Poznámky:

Bibliografie:

O Ottovi Jirsákovi se píše také zde:

Bidlo, Zdeněk a Pelnář, Jáchym. Útěk ze Saganu. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1968. 177 s. Dokumenty: edice Svazu protifašistických bojovníků; sv. 154. (strana 19)

Csölleová, Eva, Formánek, Vítek a Rail, Jan. Letci Pardubicka v RAF. Vyd. 1. Praha: ANLeT, 2012. 139 s. (Ne)obyčejné osudy; sv. 3. ISBN 978-80-260-2551-1. (strana 27)

Kudrna, Ladislav. Českoslovenští letci v německém zajetí 1940-1945. V nakl. Naše vojsko vyd. 1. Praha: Naše vojsko, 2005. 437 s., [40] s. obr. příl. ISBN 80-206-0778-1. (strana 49)

Loucký, František. Mnozí nedoletěli. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1989. 287 s. Živá minulost; Sv. 101. ISBN 80-206-0053-1.

Rail, Jan a Formánek, Vítek. Žít na věky: osudy příslušníků čs. letectva padlých 1939-1945. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2003. 222 s. ISBN 80-86289-27-3.

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Zadrobílek, Ladislav. Moje cesta k R.A.F. Brno: Návrat, 1993. 183 s. Válečná tématika; sv. 4. ISBN 80-85432-98-6. (Strana 41)

Jméno a hodnost:
Sgt Kacur František Paul

Místo a datum narození:
28. 1. 1923 Podbrezová, okres Banská Bystrica, Slovensko

Místo a datum úmrtí:
Kanada

Pohřben:

Narodil se na Slovensku rodičům Emanuelu Kacurovi a Marii, roz. Presperin. V roce 1930 rodina emigrovala do Kanady, města Port Colborne. Zde Frank Paul absolvoval Public School a 2 ročníky High School. Dne 15. 1. 1943 se přihlásil v Montrealu k letectvu. Poté byl 4. 3. 1943 zařazen do čs. branné moci po provedeném odvodu u Čs. voj. mise v Kanadě a vtělen k letectvu, byl přijat do RAF Montreal jako AC2. Téhož dne také složil přísahu. V Montrealu absolvoval od 6. 3. tzv. Refresher course, 7. 7. byl přemístěn k No. 31 PD Moncton a 28. 7. k No. 3 ITS Victoriaville k dalšímu výcviku. Dne 20. 10. byl odeslán opět k No. 31 PD Moncton. Do anglického Liverpoolu se dostal 31. 1. 1944, byl přemístěn k No. 2 PDC Morecambe. O měsíc později 5. 2. byl odeslán k RAF Czech Depot a zařazen do výcviku radisty. Kurz u No. 1 RS absolvoval od 22. 3. do 1. 8. 44 No. 1 RS s prospěchem 65,7%. Dne 1. 8. byl kvalifikován a zařazen jako WOP/Air s právem nosit odznak WOP/Air. Týž den byl povýšen do anglické hodnosti Sgt. Ke střeleckému výcviku byl odeslán 19. 8., a to k No. 10 AGS, kurz od 20. 8. do 7. 10. 1944 ukončil s výsledkem 76,2%. Poté byl 14. 10. odeslán do Czech Depot a 28. 11. k No. 5 PDC, kde vyčkával na přemístění do zámoří. Přemístěn k No. 111 OTU byl 30. 12. 1944.  Výcvik od 22. 1. do 14. 4. 1945 absolvoval s výsledkem 63% a hodnocením, že tvrdě pracoval na překonání jazykových dovedností a stal se schopným operátorem. Dne 18. 4. byl přidělen k PTC New York a 18. 5. k No. 7 PRC. Poté následovalo 19. 5. 1945 přidělení k 311. čs. bombardovací peruti. Dne 7. 6. mu byl udělen odznak polního pozorovatele letce, 24. 8. byl přemístěn k Czech Depot a 15. 12. 1945 byl propuštěn z RAF VR. Frank Paul se vrátil do Kanady, kde se mu narodila dcera Janet. Zemřel kolem asi roku 1986.

Vyznamenání: Čs. voj. medaile Za zásluhy II. stupně

Text: Eva Pokorná

František Paul Kacur se narodil v obci Podbrezová, nikoliv v obci Lopej. Jeho rodina se údajně odstěhovala od USA a v rodné obci nejsou více známi.

Bibliografie:

O Františku Paulu Kacurovi se píše i v této literatuře:

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
W/O Ladislav Kadlec

Místo a datum narození:
14. 4. 1917, Brankovice
(V původním mém zdroji byla uvedena obec Lasvice. Dle rodného listu Ladislava Kadlece bylo jeho místo narození opraveno.)

Místo a datum úmrtí:
13. 3. 1944

KIA/MIA: MIA

Poznámky:
Při jednom z operačních letů byl postřelen a musela mu být amputována noha. Ladislav Kadlec nadále létal s protézou.

      

Bibliografie:

O Ladislavu Kadlecovi se píše i zde:

Knapp, Zdeněk Hanuš. Mezi nebem a mořem: zápisky radiotelegrafisty, který létal s 311. čs. bombardovací perutí RAF u velitelství pobřežního letectva. Vyd. 2. Praha: Naše vojsko, 1994. 107 s., [16] s. obr. příl. Ikarové; sv. 5. ISBN 80-206-0421-9. (strana 9)

Loucký, František. Mnozí nedoletěli. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1989. 287 s. Živá minulost; Sv. 101. ISBN 80-206-0053-1.

Radosta, Petr. V uniformě RAF. Vyd. 1. Praha: Naše vojsko, 1991. 143 s., [16] s. obr. příl. Fakta a svědectví; sv. 112. ISBN 80-206-0183-X. (také na stránce 129)

Rail, Jan a Formánek, Vítek. Žít na věky: osudy příslušníků čs. letectva padlých 1939-1945. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2003. 222 s. ISBN 80-86289-27-3.

Schneider, Dušan. Střelec bombardéru RAF. Brno: Návrat, 1994. 118 s. Válečná tématika; Sv. 6. ISBN 80-7174-528-6.

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Vančata, Pavel. Letec po hvězdách: válečný deník Jana Gellnera, legendy RAF a RCAF. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2009. 240 s., lxxx s. obr. příl. ISBN 978-80-86289-64-9. (strana 99)

Vávra, Dušan. Pilot a zbrojíř: životní osudy pilota Rudolfa Haeringa a zbrojíře Václava Pávka od 311. bombardovací perutě. [Česko]: D. Vávra, 2006. 164 s. ISBN 80-239-9938-9. (strana 49 – 50)

Jméno a hodnost:
Sgt Kalášek Jaroslav

Místo a datum narození:
29. 1. 1918 Bynina

Místo a datum úmrtí:
10. 7. 1944

KIA/MIA: KIA

Pohřben:

Odkazy:

Poznámky:

Jméno a hodnost:
W/O Kaňovský Oldřich

Místo a datum narození:
5. 11. 1915, Buchlovice

Místo a datum úmrtí:

Pohřben:

Odkazy:

Poznámky:

Palubní střelec a radio operator 68. noční stíhací perutě

Bibliografie:

O Oldřichu Kaňovském se píše i zde:

Kaucký, František. Gentlemani nebezpečných nocí. 1. vyd. Praha: ÁKA Čejkovo nakladatelství, 1992. 147 s., 32 s. obr. příl. ISBN 80-900298-8-4. (strana 25)

Rajlich, Jiří a Sehnal, Jiří. Kočičí oči: čs. noční stíhači v RAF 1940-1945. Praha: Modelpres, 1993. 90 s. ISBN 80-901328-2-0. (strana 9)

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
F/Sgt Karas Tibor

Místo a datum narození:
27. 7. 1915 Ladce, okres Povážská Bystrica, Slovensko

Místo a datum úmrtí:

KIA/MIA:

Pohřben:

Odkazy:

Poznámky:

Jméno a hodnost:
W/O Karas Zoltán

Místo a datum narození:
24. 9. 1913, Budapešť, Maďarsko

Místo a datum úmrtí:

Pohřben:

Odkazy:

Poznámky:

Jméno a hodnost:
F/Sgt Kasal Adolf

Místo a datum narození:
24. 1. 1909 Olomučany

Místo a datum úmrtí:
31. 8. 1980

Pohřben:

Odkazy:

Poznámky:

Jméno a hodnost:
F/Sgt Kellner Robert

Místo a datum narození:
30. 7. 1922, Budapešť, Maďarsko (uvádí se i Bratislava)

Místo a datum úmrtí:
15. 11. 1992

Pohřben:
Brookwood

V roce 1933 se z rodné Bratislavy přestěhoval do Prahy. Do exilu odešel jugoslávskou cestou, a to až do Haify, kde se stal příslušníkem Československého praporu 11 – Východního. Mnohé jeho fotografie z jeho služby u Tobruku a dalších místech naleznete v knize Naši v poušti. Po válce začal studovat medicínu na Karlově univerzitě v Praze. Musel ale po válce z Československa uprchnout znovu, a tak svá studia dokončil v zahraničí. Tam se stal i doktorem filozofie. Trvale se usadil v USA. Je autorem několika odborných knih.

Odkazy:

Poznámky:

Jméno a hodnost:
Sgt Kennedy Otta Karel

Místo a datum narození:
2. 9. 1919 Praha

Místo a datum úmrtí:
10. 4. 1945

KIA/MIA: KIA

Pohřben:

Odkazy:

Poznámky:

Jméno a hodnost:
W/O Kepák Vladimír (307. peruť)

Místo a datum narození:
10. 6. 1914, Brno

Místo a datum úmrtí:
13. 10. 1944

KIA/MIA: MIA

Zahynul při útoku na německý letoun nesoucí V-1. Její trosky po explozi zasáhly i útočící letoun.

Odkazy:

Poznámky:

Bibliografie:

O Vladimíru Kepákovi se píše i v této literatuře:

Loucký, František. Mnozí nedoletěli. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1989. 287 s. Živá minulost; Sv. 101. ISBN 80-206-0053-1.

Rail, Jan a Formánek, Vítek. Žít na věky: osudy příslušníků čs. letectva padlých 1939-1945. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2003. 222 s. ISBN 80-86289-27-3.

Ryšánek, Bohumil. Cesta do neznáma: z Lipníka přes Cizineckou legii do 311. čs. perutě RAF. Olomouc: Votobia, 2005. 78, xvi s. ISBN 80-7220-211-1., strana 60

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
F/Lt Kilián Václav

Místo a datum narození:
22. 3. 1915, Janovice nad Úhlavou

Místo a datum úmrtí:
14. 9. 1985

Pohřben:

Odkazy:

Poznámky:

Bibliografie:

Csölleová, Eva, Formánek, Vítek a Rail, Jan. Letci Pardubicka v RAF. Vyd. 1. Praha: ANLeT, 2012. 139 s. (Ne)obyčejné osudy; sv. 3. ISBN 978-80-260-2551-1. (strana 26)

Kudrna, Ladislav. Českoslovenští letci v německém zajetí 1940-1945. V nakl. Naše vojsko vyd. 1. Praha: Naše vojsko, 2005. 437 s., [40] s. obr. příl. ISBN 80-206-0778-1.

Šmoldas, Zdeněk. Českoslovenští letci va Velké Británii 1940-1945. Praha: NTM Národní technické muzeum, 1982. 372 s. (strany 131 – 132)

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
Sgt Klimt Karel

Místo a datum narození:
3. 10. 1913 Praha

Místo a datum úmrtí:
16. 10. 1940

KIA/MIA: KIA

Pohřben:

Odkazy:

Poznámky:

Bibliografie:

O Karlu Klimtovi se píše také zde:

Liškutín, Miroslav Antonín. Letecká služba: vzpomínky na méně známý život československých letců u královského letectva. 2., upr. vyd., V T&M 1. Praha: Toužimský & Moravec, 2012. 180 s., [16] s. obr. příl. Hrdinové vzdušných bitev; 88. ISBN 978-80-7264-132-1. (strana 24)

Kudrna, Ladislav. Českoslovenští letci v německém zajetí 1940-1945. V nakl. Naše vojsko vyd. 1. Praha: Naše vojsko, 2005. 437 s., [40] s. obr. příl. ISBN 80-206-0778-1. (strana 49)

Loucký, František. Mnozí nedoletěli. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1989. 287 s. Živá minulost; Sv. 101. ISBN 80-206-0053-1.

Rail, Jan a Formánek, Vítek. Žít na věky: osudy příslušníků čs. letectva padlých 1939-1945. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2003. 222 s. ISBN 80-86289-27-3.

Úlehla, Lubomír. Válečné roky: z Hostýna do Casablanky. 1. vyd. Praha: Toužimský & Moravec, 2011. 199 s., [16] s. obr. příl. Hrdinové vzdušných bitev; 85. ISBN 978-80-7264-115-4. (strana 49)

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
W/O Klvaňa Jaroslav

Místo a datum narození:
9. 8. 1914, Tvrdonice

Místo a datum úmrtí:
9. 5. 1983

Pohřben:

Jaroslav Klvaňa se narodil 9. 8. 1914 v Tvrdonicích čp. 194. Další informace o jeho životě v této obci se nepodařilo získat. Pravděpodobně se zde pouze narodil.

Bibliografie:

O Jaroslavu Klvaňovi se píše i v této literatuře:

Kudrna, Ladislav. Českoslovenští letci v německém zajetí 1940-1945. V nakl. Naše vojsko vyd. 1. Praha: Naše vojsko, 2005. 437 s., [40] s. obr. příl. ISBN 80-206-0778-1.

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
Sgt Kmec Ján

Místo a datum narození:
7. 12. 1923

Místo a datum úmrtí:
21. 5. 1943

KIA/MIA: MIA

Pohřben:

Odkazy:

Poznámky:

Jméno a hodnost:
W/O Knap František

Místo a datum narození:
11. 12. 1911, Praha

Místo a datum úmrtí:
3. 7. 1999, Praha

Pohřben:

Odkazy:

Mobilizován byl v Libanonu, kam byl odeslán firmou Baťa a kde se dobrovolně přihlásil do československé armády. Už ve Francii se přihlásil do letectva. Ve Velké Británii se stal příslušníkem 311. československé bombardovací perutě, ale v červenci 1941 byl zajat poté, co musel vyskočit z poškozeného letounu. Po skončení druhé světové války zůstal u československého letectva, odkud byl ale po roce 1948 propuštěn. Po roce 1989 byl rehabilitován.

Poznámky:

Byl nositelem dvou Československých válečných křížů 1939
Medaile Za chrabrost
medalie Za zásluhy I. stupně
Air Crew Star
a dalších vyznamenání

Bibliografie:

O Františku Knapovi se píše v následující literatuře:

Bidlo, Zdeněk a Pelnář, Jáchym. Útěk ze Saganu. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1968. 177 s. Dokumenty: edice Svazu protifašistických bojovníků; sv. 154. (strana 151)

Bufka, Vilém. Bombardér T-2990 se odmlčel. 3. vyd. Praha: Svoboda, 1991. 266 s. ISBN 80-205-0170-3. (strana 193)

Kudrna, Ladislav. Českoslovenští letci v německém zajetí 1940-1945. V nakl. Naše vojsko vyd. 1. Praha: Naše vojsko, 2005. 437 s., [40] s. obr. příl. ISBN 80-206-0778-1.

Slámečka, Ladislav. Památník letců Zlínska na bojištích druhé světové války (1939-1945): vzpomínka na mnohé, kteří už domů nedoletěli. Vyd. 1. [Slavičín]: Klub vojenské historie Army park Slavičín, 2009. 69 s. ISBN 978-80-260-3775-0.

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
F/Lt Knapp Zdeněk Hanuš

Místo a datum narození:
22. 4. 1910 Praha

Místo a datum úmrtí:
26. 8. 1989

Pohřben:
Brookwood

Odkazy:

Poznámky:

Bibliografie:

O Zdeňku Hanušovi Knappovi se píše i zde:

Knapp, Zdeněk Hanuš. Mezi nebem a mořem: zápisky radiotelegrafisty, který létal s 311. čs. bombardovací perutí RAF u velitelství pobřežního letectva. Vyd. 2. Praha: Naše vojsko, 1994. 107 s., [16] s. obr. příl. Ikarové; sv. 5. ISBN 80-206-0421-9.

Makovský, Radek. Nad Biskajem čeká smrt. životní a válečné osudy osmi letců 311. čs. bombardovací perutě a okolnosti jejich tragického letu. Praha: Netopejr, 2013. 247 s. ISBN 978-80-87044-54-4. (strana 27)

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
W/O Knotek František

Místo a datum narození:
28. 3. 1912, Hinterallnerbach, Rakousko

Místo a datum úmrtí:
5. 3. 1978

Pohřben:

Odkazy:

Poznámky:

Bibliografie:

O Františku Knotkovi se píše také zde:

Csölleová, Eva, Formánek, Vítek a Rail, Jan. Letci Pardubicka v RAF. Vyd. 1. Praha: ANLeT, 2012. 139 s. (Ne)obyčejné osudy; sv. 3. ISBN 978-80-260-2551-1. (strana 26)

Kudrna, Ladislav. Českoslovenští letci v německém zajetí 1940-1945. V nakl. Naše vojsko vyd. 1. Praha: Naše vojsko, 2005. 437 s., [40] s. obr. příl. ISBN 80-206-0778-1.

Šmoldas, Zdeněk. Českoslovenští letci va Velké Británii 1940-1945. Praha: NTM Národní technické muzeum, 1982. 372 s. (strany 131 – 132)

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
F/Lt Kocman Vincenc

Místo a datum narození:
3. 1. 1917, Rudice

Místo a datum úmrtí:
17. 12. 1968

Pohřben:

Bojoval již v občanské válce ve Španělsku. Ve Velké Británii, kam se dostal po pádu Francie, se stal příslušníkem 311. československé bombardovací perutě.

   

Odkazy:

Poznámky:

Vincenc Kocman je autorem knihy Boj bez slávy, ve které ze svého pohledu komunisty a účastníka občanské války ve Španělsku popisuje svůj podíl na československém zahraničním odboji, respektive Čechoslováky v RAF. Je to velmi zajímavé a velmi netypické čtení…

Bibliografie:

O Vincenci Kocmanovi se píše i zde:

Kocman, Vincenc. Boj bez slávy. 1. vyd. Brno: Krajské nakladatelství, 1962. 146, [2] s.

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Zadrobílek, Ladislav. Moje cesta k R.A.F. Brno: Návrat, 1993. 183 s. Válečná tématika; sv. 4. ISBN 80-85432-98-6. (strana 86)

Jméno a hodnost:
F/Sgt Kohn Kurt

Místo a datum narození:
13. 1. 1925 Trnovany

Místo a datum úmrtí:
20. 11. 1975

Pohřben:
Líšov

Odkazy:

Poznámky:

Jméno a hodnost:
F/Lt Kokeš Zdeněk

Místo a datum narození:
29. 4. 1920 Amsterodam, Holandsko

Místo a datum úmrtí:

Pohřben:

Odkazy:

Poznámky:

Jméno a hodnost:
F/Sgt Koláček Jaroslav

Místo a datum narození:
2. 1. 1916, Křtomil

Místo a datum úmrtí:
8. 5. 2003, Velká Británie

Pohřben:
Krnov

Koláček Jaroslav se narodil v obci Křtomil čp. 59. Jeho rodiči byli tesař František Koláček a Anastázie, rozená Severová. Vyučil se automechanikem v Bystřici pod Hostýnem. Do československých jednotek v zahraničí byl odveden v Jeruzalémě a následně sloužil u Klapálkových jednotek na Středním Východě. Ty se v roce 1941 pokusil opustit a připojit se k jednotkám Ludvíka Svobody, což se mu nepodařilo. Od 11. srpna 1943 byl kvalifikován jako střelec a od roku 1944 jako radiotelegrafista 311. československé bombardovací peruti. V říjnu 1943 se oženil s Cathie Patrick, která rovněž za války sloužila u ženských pomocných sil na letišti. V roce 1944 se jim narodil syn Zdeněk. Po válce žili Koláčkovi v Krnově, po druhé okupaci Československa odjeli do Velké Británie. To měli Koláčkovi už i dceru.

Za výše uvedené informace děkuji Ing. Zdeňku Koláčkovi.

            

Bibliografie:

O Jaroslavu Koláčkovi se píše i v této literatuře:

Emmert, František. Češi u Tobruku: skutečné příběhy. Vyd. 1. Praha: Vyšehrad, 2008. 201 s., [4] s. barev. obr. příl. Češi ve válce. ISBN 978-80-7021-926-3.

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
F/O Koncuriak Ladislav

Místo a datum narození:
29. 12. 1921 Hnúšťa, Slovensko

Místo a datum úmrtí:
1980

Pohřben:

Odkazy:

Poznámky: 

Jméno a hodnost:
F/O Kopal Gustav

Místo a datum narození:
16. 4. 1913/18. 4. 1920, Janišov/Jeníškovice – viz níže uvedený text

Místo a datum úmrtí:
14. 3. 1968, Praha

Pohřben:
Přepeře

Gustav Kopal se narodil 16. dubna 1913 v Jeníškovicích čp. 59, okres Turnov (uvádí se i 18. duben 1920 a rodná obec Jenišovice). Před válkou pracoval jako mechanik. Do odboje se aktivně zapojil již ve Francii, kde byl zařazen do francouzského letectva, a to do jednotky Bataillon de l’Air 122. Ve Velké Británii se ihned přihlásil do 311. československé bombardovací peruti. Dne 6. února 1941 se stal válečným zajatcem. Několikrát se neúspěšně pokusil o útěk. Po válce zůstal příslušníkem československé armády, ze které byl v roce 1949 vyhozen. Následně byl šikanován a mohl pracovat jen v podřadných profesích. Kvůli jeho účasti na západním odboji dokonce zemřel jeho syn. V 60. letech byl částečně rehabilitován.

Vyznamenán byl Československým válečným křížem 1939, Československou medailí Za chrabrost, Československou medailí Za zásluhy 1.st., Pamětní medailí čs. zahraniční armády se štítky F a VB, The 1939-1945 Star, Air Crew Europe Star, Defence Medal, War Medal.

Bibliografie:

O Gustavu Kopalovi se píše v následující literatuře:

Bidlo, Zdeněk a Pelnář, Jáchym. Útěk ze Saganu. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1968. 177 s. Dokumenty: edice Svazu protifašistických bojovníků; sv. 154.

Bufka, Vilém. Bombardér T-2990 se odmlčel. 3. vyd. Praha: Svoboda, 1991. 266 s. ISBN 80-205-0170-3. (strana 199)

Čejka, Eduard. Zlomená křídla. 2. vyd. Praha: Naše vojsko, 1970. 275, [2] s. Máj; sv. 146. (stránky 96 – 100)

Formánek, Vítek. Tři z mnohých…. Vyd. 1. [Pardubice]: Vítek Formánek, 2000. 115 s.

Kudrna, Ladislav. Českoslovenští letci v německém zajetí 1940-1945. V nakl. Naše vojsko vyd. 1. Praha: Naše vojsko, 2005. 437 s., [40] s. obr. příl. ISBN 80-206-0778-1.

Kudrna, Ladislav. Jeden ze zapomenutých mužů: plukovník letectva Petr Uruba, pilot 311. československé bombardovací perutě, jako průvodce „krátkým“ 20. stoletím. Praha: Ústav pro studium totalitních režimů, 2008. 302 s. ISBN 978-80-87211-07-6.

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
Sgt Kormanovič Imrich

Místo a datum narození:
23. 10. 1901 Krmeš, Slovensko

Místo a datum úmrtí:
3. 3. 1942

KIA/MIA: KIA

Pohřben:
městský hřbitov Creil sur Oise, anglické vojenské oddělení, hrob 2.341/345

Odkazy:

Poznámky:

Bibliografie:

O Imrichu Kormanovičovi se píše i zde:

Fišera, Josef. Válečné hroby ve Francii. Praha: Ministerstvo obrany České republiky, 2003. 64 s., xvi s. obr. příl. ISBN 80-7278-195-2.

Loucký, František. Mnozí nedoletěli. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1989. 287 s. Živá minulost; Sv. 101. ISBN 80-206-0053-1.

Rail, Jan a Formánek, Vítek. Žít na věky: osudy příslušníků čs. letectva padlých 1939-1945. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2003. 222 s. ISBN 80-86289-27-3.

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
F/Lt Kosek Josef

Místo a datum narození:
5. 1. 1909 Měnín

Místo a datum úmrtí:
26. 3. 1972

Pohřben:

Odkazy:

Poznámky:
gunner leader

Bibliografie:

O Josefu Koskovi se píše i zde:

Makovský, Radek. Nad Biskajem čeká smrt. životní a válečné osudy osmi letců 311. čs. bombardovací perutě a okolnosti jejich tragického letu. 1. vyd. Praha: Netopejr, 2013. 247 s. ISBN 978-80-87044-54-4. (strana 118)

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
Sgt Košťál Josef

Místo a datum narození:
9. 1. 1914 Znojmo

Místo a datum úmrtí:
29. 10. 1944

KIA/MIA:

Pohřben:

Odkazy:

Poznámky:

Jméno a hodnost:
W/O Koukolík Karel

Místo a datum narození:
13. 4. 1916 Koterov

Místo a datum úmrtí:
1. 9. 1989, Velká Británie

Pohřben:

Narodil se do rodiny kočího Martina Koukolíka a jeho ženy Marie. Vychodil 3 třídy měšťanské školy a vyučil se holičem. Hranice vlasti překročil 15. 5. 1939 a 20. 12. 1939 se prezentoval v Agde, byl zařazen do čs. armády a do 8. 1. 1940 opakoval základní výcvik jednotlivce. Absolvoval poddůstojnickou školu u pěšího pluku 3, a to od 19. 2. 1940 do 30. 4. 1940 s prospěchem dobrým, a 27. 5. 1940 byl přemístěn k letecké skupině.  Po pádu Francie odplul 24. 6. 1940 z Port Vendres a 7. 7. 1940 doplul do anglického Liverpoolu. Do RAF VR Cosford byl přijat 24. 7. 1940, přemístěn k 311. peruti do Honingtonu byl 29. 7. 1940. Dne 1. 4. 1941 byl povýšen na AC1, 13. 10. 1941 na LAC a 17. 11. 1941 na T/Sgt. Poté byl 30. 11. 1941 odeslán k No. 3 GTF RAF Newmarket a od 16. 12. 1941 do 17. 4. 1942 k operační jednotce No. 1429 COTF. Nato byl přidělen 18. 4. 1942 k 311. peruti. Jako člen osádky zažil 22. 11. 1942 jeden z nejdramatičtějších bojů 311. peruti v rámci Coastal Command. Wellington Mk.IC X 9745 (KX-S) kapitána F/Sgt Štěpána Petráška musel při své protiponorkové hlídce čelit útokům osmi německých dálkových stíhacích letounů Ju 88C-6, obdivuhodně se osádka nejen ubránila, ale dokonce Ju 88 poškodila. Dne 1. 2. 1943 byl povýšen na F/Sgt a 6. 6. 1943 k No. 1487 Flight RAF. Dne 2. 2. 1944 byl povýšen na T/W/O, nato byl 27. 4. 1944 přemístěn k RAF St. Fairwood Common.  Týž den 27. 4. 1944 byl těžce zraněn při srážce na motocyklu s jiným motorovým vozidlem (zlomenina pravé stehenní kosti a komplikovaná zlomenina lýtkové kosti). Dne 14. 2. 1945 byl přemístěn k Czechoslovak Depot Cosford.

Vyznamenání: Čs. medaile Za chrabrost a 2 Čs. válečné kříže 1939 (1942), 1st Good Conduct Badge (1943), Star 1939-1943 (1945), Čs. voj. medaile Za zásluhy I. stupně (1946)

Text: Eva Pokorná

Odkazy:

Poznámky:

Jméno a hodnost:
F/Sgt Kovanda Jaroslav

Místo a datum narození:
22. 1. 1913, Bohušovice nad Ohří

Místo a datum úmrtí:
5. 9. 1942

KIA/MIA: KIA

Pohřben:
Scottow, hrabství Norfolk, hrob 280

Odkazy:

Zúčastnil se občanské války ve Španělsku. Ve Velké Británii se stal příslušníkem 96. noční stíhací peruti. Po dalším výciku, již jako radarový operátor, byl přidělen k 255. noční stíhací peruti a následně i k 68. noční stíhací peruti, jejíž letka B byla složena pouze z Čechoslováků. 5. 9. 1942 se letoun, pilotovaný Karlem Richtrem, zřítil při startu na noční hlídku. Oba letci zahynuli. Jsou pohřbeni v sousedních hrobech.

Poznámky:

Bibliografie:

O Jaroslavu Kovandovi se píše i v následující literatuře:

Kaucký, František. Gentlemani nebezpečných nocí. 1. vyd. Praha: ÁKA Čejkovo nakladatelství, 1992. 147 s., 32 s. obr. příl. ISBN 80-900298-8-4. (strany 20, 25)

Loucký, František. Mnozí nedoletěli. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1989. 287 s. Živá minulost; Sv. 101. ISBN 80-206-0053-1.

Najman, Zdeněk, Rotbauer, Tomáš a Stará, Anna, ed. Českoslovenští letci v RAF: litoměřický region. [Ústí nad Labem]: Severočeská vědecká knihovna, 2010. [84] s. ISBN 978-80-7055-174-5.

Rail, Jan a Formánek, Vítek. Žít na věky: osudy příslušníků čs. letectva padlých 1939-1945. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2003. 222 s. ISBN 80-86289-27-3.

Rajlich, Jiří a Sehnal, Jiří. Kočičí oči: čs. noční stíhači v RAF 1940-1945. Praha: Modelpres, 1993. 90 s. ISBN 80-901328-2-0. (strana 9)

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Veselý, Vlastimil a Veselý, Jaroslav, ed. Ke hvězdám a do mraků: z válečných deníků československého stíhače. 1. vyd. Hradec Králové: Garamon, 2006. 205 s. ISBN 80-86472-26-4. (strany 179)

Jméno a hodnost:
Sgt Krakovský Karel

Místo a datum narození:
2. 11. 1925 Brusno, Slovensko

Místo a datum úmrtí:
22. 5. 2009, Kanada

Pohřben:

Narodil se rodičům Jánu Krakovskému a Štefanii, roz. Miklošové. Na Slovensku vychodil 3 třídy obecné školy. V říjnu 1934 rodina emigrovala do Kanady a přistěhovala se do Sudbury, kde Karol absolvoval 2 r. střední školy. Pracoval jako strojník. Dne 1. 10. 1943 byl zařazen po provedeném odvodu u Čs. voj. mise v Kanadě a vtělen jako vojín k letectvu. Poté byl 7. 10. 1943 přijat do RAF Montreal jako AC2, v říjnu absolvoval v Moncton kurz drillu. Dne 1. 11. 1943 byl naloděn v kanadském přístavu Halifax a 10. 11. byl vyloděn v anglickém Liverpoolu. Byl přemístěn  do West Kirby a 12. 11. do Czech Depot St. Athan, kde absolvoval kurz angl. drillu.
K předběžnému výcviku byl odeslán k No. 1 Radio School, kurz od 22. 3. 1944 do 17. 8. ukončil s prospěchem  63,4%. Dne 26. 5. byl povýšen na svobodníka a 17. 8. byl kvalifikován jako WOP/Air a povýšen do hodnosti desátník. Ke střeleckému výcviku byl odeslán 9. 9. 1944 k No. 10 AGS, výcvik od 23. 9. do 18. 11. 1944 absolvoval s výsledkem 65%. Do hodnosti četař byl povýšen 21. 11. 1944. Poté byl 25. 11. odeslán k Czech Depot. Dne 17. 12. 1944 byl přemístěn k No. 2 PDC a 21. 12. 1944 k No. 111 OTU, výcvik od 5. 2. do 28. 4. 1945 ukončil s výsledkem 65%. Nato byl přemístěn k No. 7 PRC. Dne 6. 6. 1945 byl přidělen k 311. čs. bombardovací peruti.

Karol se po válce vrátil do Sudbury, oženil se a měli s manželkou Lilií, roz. Michelutti tři děti. hrával fotbal a byl vášnivým nadhazovačem. Byl hrdým členem Branch 76 Royal Canadian Legion.

Vyznamenání: Čs. medaile Za chrabrost a Čs. voj. medaile Za zásluhy I. stupně

Text: Eva Pokorná

Odkazy:

Poznámky:

Jméno a hodnost:
Sgt Král Čeněk Vincenc

Místo a datum narození:
6. 4. 1920 Nezdice

Místo a datum úmrtí:
21. 1. 1942

KIA/MIA: MIA

Odkazy:

Poznámky:

Jméno a hodnost:
P/O Král Jaromír Oldřich

Místo a datum narození:
23. 9. 1913 Malé Hradisko

Místo a datum úmrtí:
15. 1. 1941

KIA/MIA: MIA

Odkazy:

Poznámky:

o Jaromíru Královi se píše i zde:

Jeho letoun se ztratil po návratu z náletu na naftové nádrže ve Wilhelmshavenu nad Severním mořem. Posádka nevyslala ani zprávu o provedeném bombardování. Až v 21:36 byla zachycena zpráva o poruše a následně SOS. Letoun nebylo možné zaměřit, a tak nebyly vyslány ani záchranné čluny.

Bibliografie:

Bednář, Jindřich, Pavlík, Josef a Černý, Karel. Kamarádi, já se vrátím-: Osudy padlých zahraničních vojáků z území dnešního okresu Žďár nad Sázavou. Žďár nad Sázavou: OV KSČ, 1989. 144 s. ISBN 80-7005-013-6.

Loucký, František. Mnozí nedoletěli. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1989. 287 s. Živá minulost; Sv. 101. ISBN 80-206-0053-1.

Úlehla, Lubomír. Válečné roky: z Hostýna do Casablanky. 1. vyd. Praha: Toužimský & Moravec, 2011. 199 s., [16] s. obr. příl. Hrdinové vzdušných bitev; 85. ISBN 978-80-7264-115-4. (strana 52)

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Vančata, Pavel. Letec po hvězdách: válečný deník Jana Gellnera, legendy RAF a RCAF. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2009. 240 s., lxxx s. obr. příl. ISBN 978-80-86289-64-9. (strana 32)

Jméno a hodnost:
F/Lt Král Ludvík

Místo a datum narození:
23. 10. 1915, Žichovice

Místo a datum úmrtí:
18. 4. 1950

Pohřben:
Nezamyslice

Odkazy:

Poznámky:

Do druhého odboje se zapojil ve Francii. Po pádu Francie odplul do Velké Británie, kde se ihned hlásil k letectvu.

Bibliografie:

O Ludvíku Královi se píše v následující literatuře:

Slámečka, Ladislav. Památník letců Zlínska na bojištích druhé světové války (1939-1945): vzpomínka na mnohé, kteří už domů nedoletěli. Vyd. 1. [Slavičín]: Klub vojenské historie Army park Slavičín, 2009. 69 s. ISBN 978-80-260-3775-0.

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Vávra, Dušan. Muži na správné straně: životní osudy občanů Strakonicka v zahraniční armádě na bojištích II. světové války. III. díl, Pěší jednotky a paravýsadky – Západ. [Strakonice]: D. Vávra, 2012. 176 s. ISBN 978-80-260-3367-7.

Jméno a hodnost:
Sgt Krymlák Václav

Místo a datum narození:
13. 4. 1912 Praha

Místo a datum úmrtí:

Pohřben:

Odkazy:

Poznámky:

Bibliografie:

O Václavu Krymlákovi se píše také zde:

Mikulka, Jiří a Mikulka, Radek. S RAF proti Hitlerovi: letci z Vyškova, Ivanovic na Hané a okolních obcí v době druhé světové války. 1. vyd. Vyškov: R. Mikulka, 2007. 78 s., viii s. obr. příl. ISBN 978-80-254-1059-2.

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
Sgt Kříž Ladislav

Místo a datum narození:
21. 4. 1912 Praha

Místo a datum úmrtí:
21. 1. 1943

KIA/MIA: MIA

Jeho letoun se nevrátil z protiponorkové hlídky.

Odkazy:

Poznámky:

Bibliografie:

O Ladislavu Křížovi se píše i zde:

Loucký, František. Mnozí nedoletěli. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1989. 287 s. Živá minulost; Sv. 101. ISBN 80-206-0053-1.

Rail, Jan a Formánek, Vítek. Žít na věky: osudy příslušníků čs. letectva padlých 1939-1945. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2003. 222 s. ISBN 80-86289-27-3.

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
F/Lt Křížek Karel

Místo a datum narození:
27. 3. 1911, Horní Litvínov

Místo a datum úmrtí:
15. 9. 1996, Velká Británie

Pohřben:

Karel Křížek se se svými rodiči krátce po svém narození odstěhoval do Berouna, kde také studoval. Před válkou byl vojákem z povolání a jako takový se zúčastnil mobilizace. Do exilu odjíždí přes Francii, kde je příslušníkem čs. letecké skupiny v Agde.
V RAF obdrží nejnižší důstojnickou hodnost Pilot Officer a stává se příslušníkem 311. československé bombardovací perutě. Bohužel již tři měsíce po svém prvním operačním letu upadne do zajetí, a to poté, co jeho letoun omylem přistál na francouzském letišti, zabraném Luftwaffe a stává se válečným zajatcem. V letectvu zůstal i po válce, a to až do 1. března 1948, tedy pár dní po komunistickém převratu, kdy byl propuštěn do zálohy, respektive od letectva vyhozen. Co nejdříve se pak vrátil nejen do Velké Británie, ale i RAF.

Odkazy:

Poznámky:

Bibliografie:

O Karlu Křížkovi se píše i zde:

Bidlo, Zdeněk a Pelnář, Jáchym. Útěk ze Saganu. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1968. 177 s. Dokumenty: edice Svazu protifašistických bojovníků; sv. 154.

Čejka, Eduard. Zlomená křídla. 2. vyd. Praha: Naše vojsko, 1970. 275, [2] s. Máj; sv. 146. (stránky 96 – 100)

Formánek, Vítek. Tři z mnohých…. Vyd. 1. [Pardubice]: Vítek Formánek, 2000. 115 s. (strany 22 – 23)

Kudrna, Ladislav. Českoslovenští letci v německém zajetí 1940-1945. V nakl. Naše vojsko vyd. 1. Praha: Naše vojsko, 2005. 437 s., [40] s. obr. příl. ISBN 80-206-0778-1.

Schneider, Dušan a Budil, Bohuslav. Pilot RAF vypráví. Brno: Návrat, 1993. 110 s. Válečná tématika; Sv. 5. ISBN 80-7174-348-8. (strana 36)

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Vančata, Pavel. Letec po hvězdách: válečný deník Jana Gellnera, legendy RAF a RCAF. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2009. 240 s., lxxx s. obr. příl. ISBN 978-80-86289-64-9.

Jméno a hodnost:
Sgt Kubát Josef

Místo a datum narození:
3. 11. 1923 Kohoutov

Místo a datum úmrtí:
29. 6. 1944

KIA/MIA: KIA

Pohřben:

Odkazy:

Poznámky:

Jméno a hodnost:
AC2 Kubík František

Místo a datum narození:
12. 2. 1921, Pašice, okres České Budějovice

Místo a datum úmrtí:
29. 6. 1944

KIA/MIA: KIA

Pohřben:

Odkazy:

Poznámky:
palubní střelec ve výcviku

Jméno a hodnost:
Sgt Kubín Valentin

Místo a datum narození:
6. 11. 1920 Lešná

Místo a datum úmrtí:
17. 3. 1945

KIA/MIA: KIA

Pohřben:

Odkazy:

Poznámky:

Jméno a hodnost:
F/Sgt Kudla František

Místo a datum narození:
22. 6. 1916, Hodonín

Místo a datum úmrtí:
9. 8. 1985

Pohřben:

Odkazy:

Poznámky:

Bibliografie:

O Františku Kudlovi se píše i v následující literatuře:

Ryšánek, Bohumil. Cesta do neznáma: z Lipníka přes Cizineckou legii do 311. čs. perutě RAF. Olomouc: Votobia, 2005. 78, xvi s. ISBN 80-7220-211-1., strana 35

Jméno a hodnost:
AC2 Lacina Stanley

Místo a datum narození:
9. 11. 1924, Chatham, Kanada

Místo a datum úmrtí:

Pohřben:

Odkazy:

Poznámky:
Palubní střelec ve výcviku

Jméno a hodnost:
Sgt Lančík Jaroslav

Místo a datum narození:
12. 5. 1921 Přerov

Místo a datum úmrtí:
2. 7. 1941

KIA/MIA: KIA

Pohřben:
hřbitov Divizes Road, Salisbury, společný hrob č. 6-121

Jaroslav Petrucha zahynul při návratu z náletu na Chebourg. Jeho letounu selhal identifikátor spojeneckých letadel (IFF – identificator friend or foe) a radiostanice a proto byl omylem sestřelen beaufighterem od 604. noční stíhací perutě. v prostoru Shaffesbury.

Odkazy:

Poznámky:

Bibliografie:

O Jaroslavu Lančíkovi se píše také zde:

Bufka, Vilém. Bombardér T-2990 se odmlčel. 3. vyd. Praha: Svoboda, 1991. 266 s. ISBN 80-205-0170-3. (strany 129 a 130)

Bukva, Radan. Let bez návratu: o životě a smrti navigátora 311. čsl. perutě RAF Viléma Konštackého. 1. vyd. Praha: ARSCI, 2007. 170 s. ISBN 978-80-86078-80-9.

Loucký, František. Mnozí nedoletěli. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1989. 287 s. Živá minulost; Sv. 101. ISBN 80-206-0053-1.

Rail, Jan a Formánek, Vítek. Žít na věky: osudy příslušníků čs. letectva padlých 1939-1945. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2003. 222 s. ISBN 80-86289-27-3.

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Vančata, Pavel. Letec po hvězdách: válečný deník Jana Gellnera, legendy RAF a RCAF. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2009. 240 s., lxxx s. obr. příl. ISBN 978-80-86289-64-9. (strana 100)

Jméno a hodnost:
W/O Langer Oldřich

Místo a datum narození:
8. 3. 1906, Zebětín

Místo a datum úmrtí:
14. 12. 1981

Pohřben:

Odkazy:

Poznámky:

Bibliografie:

O Oldřichu Langerovi se píše také zde:

Csölleová, Eva, Formánek, Vítek a Rail, Jan. Letci Pardubicka v RAF. Vyd. 1. Praha: ANLeT, 2012. 139 s. (Ne)obyčejné osudy; sv. 3. ISBN 978-80-260-2551-1. (strana 26)

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
F/Sgt Launer Zdeněk

Místo a datum narození:
9. 4. 1924, Praha

Místo a datum úmrtí:

Poznámky:

Bibliografie:

O Zdeňku Launerovi se píše i zde:

Mikulka, Jiří a Mikulka, Radek. S RAF proti Hitlerovi: letci z Vyškova, Ivanovic na Hané a okolních obcí v době druhé světové války. 1. vyd. Vyškov: R. Mikulka, 2007. 78 s., viii s. obr. příl. ISBN 978-80-254-1059-2.

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
F/Sgt Lebovič Bernard

Místo a datum narození:
21. 3. 1919 Lipča – Chust

Poznámky:

Jméno a hodnost:
F/Sgt Leitensdorfer Václav

Místo a datum narození:
6. 11. 1913 Rovensko pod Troskami

Místo a datum úmrtí:
19. 5. 1984

Pohřben:

Odkazy:

Poznámky:

Jméno a hodnost:
Sgt Lifczicz Rudolf

Místo a datum narození:
29. 3. 1911 Fryšták

Místo a datum úmrtí:
17. 4. 1941

KIA/MIA: KIA

Pohřben:

Jeho letoun byl sestřelen při náletu na Berlín. Svědkem jeho sestřelení byla posádka Sgt Jaroslava Doktora: na wellington KX – J, v jehož posádce Rudolf Lifczicz byl, zahájil palbu noční stíhač Me-110 (pilotem byl Werner Streib). Posádka palbu opětovala, ale stíhače zpozorovali, až když zahájil palbu. Zasažený wellington začal hořet. Podle svědectví Doktorovy posádky se podařilo vyskočit třem letcům. Poté letadlo explodovalo. Bohužel ve skutečnosti zahynula celá posádka.

Poznámky:

Bibliografie:

O Rudolfu Lifciczovi se píše i zde:

Loucký, František. Mnozí nedoletěli. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1989. 287 s. Živá minulost; Sv. 101. ISBN 80-206-0053-1.

Radosta, Petr. V uniformě RAF. Vyd. 1. Praha: Naše vojsko, 1991. 143 s., [16] s. obr. příl. Fakta a svědectví; sv. 112. ISBN 80-206-0183-X. (strana 96)

Rail, Jan a Formánek, Vítek. Žít na věky: osudy příslušníků čs. letectva padlých 1939-1945. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2003. 222 s. ISBN 80-86289-27-3.

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Vančata, Pavel. Letec po hvězdách: válečný deník Jana Gellnera, legendy RAF a RCAF. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2009. 240 s., lxxx s. obr. příl. ISBN 978-80-86289-64-9. (strana 64)

Jméno a hodnost:
F/Sgt Linka Oldřich

Místo a datum narození:
26. 12. 1919 Vinařice

Místo a datum úmrtí:
15. 4. 1989

Pohřben:

Odkazy:

Poznámky:

Jméno a hodnost:
F/Lt Liška Jaroslav

Místo a datum narození:
6. 1. 1917 Roškopov

Místo a datum úmrtí:
15. 9. 2008 Chipperfield

Pohřben:
Stará Paka

Odkazy:

Do Velké Británie odešel přes Polsko a Francii (Spolu s Vilémem Bufkou, Jaroslavem Nyčem a Miroslavem Styblíkem). Zde se stal na nějaký čas příslušníkem francouzské Cizinecké legie a pak i Letecké skupiny. Prodělal také francouzský výcvik pro posádky bombardérů. Ihned v roce 1940 se stává příslušníkem 311. československé bombardovací perutě a palubním střelcem. Zúčastnil se i stáže u USAAF a vykonal proto čtyři operační lety na letounu B-17. Po válce demobilizoval a vrátil se do Velké Británie. Tam pracoval jako obchodník.

Poznámky:

Bibliografie:

O Jaroslavu Liškovi se píše i v této literatuře:

Bufka, Vilém. Bombardér T-2990 se odmlčel. 3. vyd. Praha: Svoboda, 1991. 266 s. ISBN 80-205-0170-3.

Korda, Václav a Jist, Adam, ed. Nad zeměmi a moři. Vydání první. V Praze: Nakladatelství Studentské knihtiskárny, 1946. 188 s., [16] s. obr. příl., strana 63

Micka, Jiří, Rail, Jan. Pačáci v odboji. Účast občanů Novopacka a okolí e II. zahraničním a domácím odboji v letech 1939 – 1945. 1. vyd. Jičín: Český svaz bojovníků za svobodu, 2010. 68 s.

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
F/Sgt Imrich Lom

Místo a datum narození:
4. 5. 1918 Dolný Kubín, Slovensko

Místo a datum úmrtí:
16. 12. 2003

Pohřben:

Narodil se do židovské rodiny jako syn odborného učitele. Absolvoval 4 ročníky reálného gymnázia v Ružomberoku, zámečnický kurz ve Vítkovicích a začal pracovat jako strojní zámečník. Byl odveden 1. 10. 1938 a vtělen k leteckému pluku 3. Za pomoci přátel překročil 3. 5. 1939 hranice vlasti a 28. 8. 1939 byl prezentován v Krakově. (V Polsku se tvořil tzv. Československý legion.) V době od 19. 9. 1939 do16. 4. 1941byl internován v SSSR. Poté se dostal jedním z transportů na Střední východ, 1. 5. 1941 byl prezentován v Haifě, 15. 5. 1941 byl zařazen k Čs. výcvikovému středisku  – Východní a vtělen k 2. výcvikové rotě. Poté byl 31. 5. 1941 přemístěn k Čs. p. praporu 11-Východní, vtělen k RD 7. V době od 15. 6. do 15. 7. 1941 absolvoval kurz řidičů polopásových transportérů bren-carrierů. Vzhledem ke špatnému zdravotnímu stavu byl od 31. 8. do 11. 1. 1942 léčen v polní nemocnici. Dne 4. 12. 1941 se vrací k bojové jednotce. Po přeorganizování Čs. p.pr. 11 – Východní na  Čs. lehk. protiletadl. plk. 200 – Východní byl 24. 4. 1942 vtělen k praporu 500 – Východní, 4. rotě, nato byl 20. 7. 1942 přemístěn  na velitelství Čs. lehk. protilet. praporu 500-Východní. K  letectvu byl přemístěn 21. 10. 1942, do RAF VR přijat 2. 1. 1943 jako příslušník pozemního družstva. Od  4. 1. do 23. 1. 1943 absolvoval v St. Athan kurz angl. drilu a 10. 2. 1943byl  přidělen k 310. peruti. Dne 19. 5. 1943 byl zařazen jako WOP/AG, přemístěn k No 1 Radio School a odvelen k No I. W – RPA+D, 1. 8. 1943 byl povýšen na LAC, 22. 9. 1943 zařazen jako telegrafista a 9. 11. 1943 povýšen do hodnosti Sgt. Dne 15. 3. 1944 byl přezkoušen s výsledkem 63%  a zařazen  jakoWOP (Air), po měsíci 15. 4. 1944 byl odeslán  ke střeleckému výcviku u No 8 AGS. K 311. peruti byl přemístěn 10. 6. 1944, 18. 9. 1944 zařazen jako WOP (Air) I, povýšen 9. 11. 1944 do hodnosti F/Sgt. Hovořil slovensky, rusky a anglicky. Po návratu do vlasti mu 7. 9. 1945 byla povolena změna příjmení na Lom. Imrich Lom zůstal v armádě a vzpomínal, že do února 1948 zažíval jedno z nejhezčích období dosavadního života. Dne 9. 6. 1947 uzavřel sňatek s Martou Suchá, po roce se jim narodila dcera Marta. Od roku 1948 byl kandidátem KSČ. V roce 1950 byl propuštěn z československého letectva a byla mu povolena jen manuální práce – státní lesy, elektrikář Vodní dílo Slapy, Zeměvrtný průzkum a sondy Praha. Kádrovým referentem byl dán 30. 7. 1951 návrh na sledování.

Vyznamenání: Čs. válečný kříž 1939 a Čs. medaile Za chrabrost (1945), Čs. voj. medaile za zásluhy I. st. (1946)

Text: Eva Pokorná

Odkazy:

Poznámky:

Jméno a hodnost:
F/Sgt Malý František

Místo a datum narození:
22. 4. 1908

Místo a datum úmrtí:
21. 5. 1988

Pohřben:

Po roce 1948 odešel opět do exilu. Přesněji odletěl, a to jednou ze tří dakot, které přistály u Erdingu.

Odkazy:

Poznámky:

Bibliografie:

O Františku Malém se píše i zde:

Černý, Karel. S RAF proti ponorkám. Havlíčkova Borová: Obec Havlíčkova Borová, 2004. 103 s. Z Vysočiny do zahraničního odboje. ISBN 80-239-2702-7. (strana 79)

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
F/O Mareček Karel Antonín

Místo a datum narození:
15. 4. 1914 Topolná

Místo a datum úmrtí:
30. 1. 1972

KIA/MIA:

Pohřben:

Odkazy:

Poznámky:

Jméno a hodnost:
Sgt Mareš Jiří

Místo a datum narození:
12. 4. 1916, Níkovice

Místo a datum úmrtí:
17. 7. 1941

KIA/MIA: KIA

Pohřben:
Lemer Lemsterland, Holandsko, hrob C.10.261

Po okupaci sloužil krátce u Vládního vojska, Následně odešel do exilu, a to přes Slovensko, Maďarsko, Jugoslávii, Palestinu do Francie. Po jejím pádu odplul do Velké Británie. Tam se hned přihlásil do 311. čekoslovenské bombardovací peruti, kam byl přidělen jako palubní střelec. Jeho letoun byl sestřelen protiletadlovým dělostřelectvem nedaleko Zuider See. Členové posádky pravděpodobně vyskočili. Tělo Jiřího Mareše bylo vyplaveno na břehu jezera u Lemmeru.

O zmizení jeho letadla existuje několik verzí. Jeho pád mohl být výsledkem sabotáže, ale i sestřelu.

Odkazy:

Poznámky:
Jeho památka je připomenuta na pomníčku na návsi v Níkovicích.

Bibliografie:

O Jiřím Marešovi se píše i v této literatuře:

Jíša, Zdeněk aj. Letci Písecka na bojištích 2. světové války. 1. vyd. Písek: Prácheňské muzeum, 1992. 132 s. Historická edice Prácheňského muzea v Písku.

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
Sgt Mašek Jaroslav

Místo a datum narození:
6. 8. 1911 Orlová

Místo a datum úmrtí:
19. 7. 1945

KIA/MIA: KIA

Pohřben:

Odkazy:

Poznámky:

Bibliografie.

O Jaroslavu Maškovi se píše i zde:

Rail, Jan a Formánek, Vítek. Žít na věky: osudy příslušníků čs. letectva padlých 1939-1945. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2003. 222 s. ISBN 80-86289-27-3.

Loucký, František. Mnozí nedoletěli. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1989. 287 s. Živá minulost; Sv. 101. ISBN 80-206-0053-1.

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Zadrobílek, Ladislav. Moje cesta k R.A.F. Brno: Návrat, 1993. 183 s. Válečná tématika; sv. 4. ISBN 80-85432-98-6. (strana 41)

Jméno a hodnost:
Sgt Mašek Rudolf

Místo a datum narození:
9. 9. 1918, Rozzářín

Místo a datum úmrtí:
17. 1. 1942

KIA/MIA: KIA

Pohřben:
Holandsko, městský hřbitov Gilzerbaan, Tilburg, hrob A.1.23,

Do Velké Británie odešel přes Slovensko (kde byl zadržen, vězněn a měl být vrácen zpátky do Protektorátu), Maďarsko, Jugoslávii. Ve Francii se zúčastnil bojů s Němci, a to jako pěšák. Po příjezdu do Velké Británie se přihlásil do RAF. Zahynul 17. 1. 1942 při pokusu o nouzové přistání, když se jeho letoun vracel z náletu na Brémy.

Poznámky: Ve své rodné obci Moutnice má symbolický hrob, a to na hřbitově, jako součást hrobu Maškových a Ryšavých. Pamětní desku najdete na moutnické Orlovně. Rudolf Mašek je vzpomenut i na pamětní desce v budově gymnázia v brněnské Třídě kapitána Jaroše.

   

Bibliografie:

O Rudolfu Maškovi se píše i v této literatuře:

Almanach gymnasia na Třídě kapitána Jaroše v Brně, Brno: 1972

Loucký, František. Mnozí nedoletěli. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1989. 287 s. Živá minulost; Sv. 101. ISBN 80-206-0053-1.

Najman, Ervín. Opravdoví hrdinové: osudy statečných chlapců z Moutnic, kteří se vydali na riskantní cestu za osvobozením vlasti. 1. vyd. Brno: Moravia Propag, 2005. 167 s. ISBN 80-239-3431-7.

Rail, Jan a Formánek, Vítek. Žít na věky: osudy příslušníků čs. letectva padlých 1939-1945. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2003. 222 s. ISBN 80-86289-27-3.

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
F/Sgt Matějíček Josef

Místo a datum narození:
30. 8. 1914 Lazy

Místo a datum úmrtí:
23. 2. 1964

Pohřben:

Odkazy:

Poznámky:

Jméno a hodnost:
F/O Matějíček Rudolf Karel

Místo a datum narození:
5. 3. 1913 Praha

Místo a datum úmrtí:
15. 9. 1942

KIA/MIA: MIA

Odkazy:

Poznámky:

Jméno a hodnost:
Sgt Matýsek Alois

Místo a datum narození:
26. 1. 1920, Štramberk

Místo a datum úmrtí:

Pohřben:

Matýsek Alois se narodil ve Štramberku, nikoliv v Novém Jičíně. Absolvoval pět tříd obecné a tři třídy měšťanské školy. Vyučil se automechanikem. Do zahraničí odešel se svými přáteli Jaromírem Bajerem a jeho bratrancem Jaroslavem dne 5. 8. 1939. Do československé zahraniční armády se přihlásil v Krakově, pak převezen do Francie, kde se stal příslušníkem francouzské cizinecké legie. Jako její příslušník byl převelen do Afriky. Po vypuknutí Druhé světové války byl převezen do Agde, kde vstoupil do československého vojska. Byl sice odvelen, jako voják 3. roty 1. československého pluku, na frontu, ale do bojů již nezasáhl. Již v táboře Cholmondeley se přihlásil do RAF, kde byl jako mechanik přidělen k 311. československé bombardovací peruti. V listopadu 1942 je odeslán do kursu pro radiotelegrafisty a palubní střelce. Kariéru palubního střelce zahájil v srpnu 1943. V rámci Coastal Commnand (velitelství pobřežního letectva) odlétá první turnus. Po odpočinku již nelétal a byl nadále mechanikem 310. československé stíhací perutě. Za druhé světové války se ve Velké Británii oženil a po válce, po své demobilizaci, se tam vrátil.

Výše uvedené údaje jsou citovány z níže uvedeného almanachu Václava Langera.

Bibliografie:

O Aloisi Matýskovi se píše i v této literatuře:

Langer, Václav. Almanach příslušníků československého zahraničního vojska 1939-1945 z území bývalého okresu Nový Jičín. V Novém Jičíně: Okresní výbor Českého svazu bojovníků za svobodu v Novém Jičíně, 2005. 201 s. ISBN 80-254-0580-X.

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
F/Sgt Meisl Karel Jiří

Místo a datum narození:
13. 8. 1917 Praha

Místo a datum úmrtí:

KIA/MIA:

Pohřben:

Odkazy:
http://www.radio.cz/cz/rubrika/krajane/hugo-marom-odesel-do-izraele-na-pul-roku-a-je-tam-uz-triasedesat-let„

Poznámky: 

Jméno a hodnost:
F/Sgt Měřínský František

Místo a datum narození:
30. 4. 1915 Vídeň, Rakousko

Místo a datum úmrtí:
6. 3. 1978

Pohřben:

Odkazy:

Poznámky:

Jméno a hodnost:
Sgt Mezník Alois

Místo a datum narození:
17. 6. 1911 Kundratice u Křižanova

Místo a datum úmrtí:
12. 3. 1942

KIA/MIA: MIA

Odkazy:

Poznámky:

Vyučil se dámským krejčím. Jako krejčí si založil i živnost, a to ve Francii. Tam se také přihlásil do československé armády ve Francii, se kterou prodělal ústupové boje. I ve Velké Británii byl nejprve příslušníkem pěší jednotky, ale přihlásil se do RAF. Dne 12. 3. 1942 odstartoval na svůj poslední let. Necelé dvě hodiny po startu začal telegrafista vysílat SOS. Poslední zpráva informovala o nouzovém přistání na moře.

Bibliografie:

O Aloisi Mezníkovi se píše i v této literatuře:

Bednář, Jindřich, Pavlík, Josef a Černý, Karel. Kamarádi, já se vrátím-: Osudy padlých zahraničních vojáků z území dnešního okresu Žďár nad Sázavou. Žďár nad Sázavou: OV KSČ, 1989. 144 s. ISBN 80-7005-013-6.

Loucký, František. Mnozí nedoletěli. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1989. 287 s. Živá minulost; Sv. 101. ISBN 80-206-0053-1.

Rail, Jan a Formánek, Vítek. Žít na věky: osudy příslušníků čs. letectva padlých 1939-1945. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2003. 222 s. ISBN 80-86289-27-3.

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
F/Sgt Michalec Gustav

Místo a datum narození:
13. 10. 1912 Lubina, Slovensko

Místo a datum úmrtí:
USA

Pohřben:
USA

O Gustavu Michalcovi, rodákovi z Lubiny, v tuto chvíli připravuje jeho rodná obec publikaci. Bude věnována nejen jemu, ale i jeho bratru Jánovi. Vydána by měla být na konci podzimu tohoto roku.

Gustav Michalec po válce zahynul za doposud nezjištěných okolností s manželkou i dcerou při autonehodě.

Odkazy:

Informace o nehodě letounu Vickers Wellington L7841, při které byl Gustav Michalec zraněn.

Bibliografie:

O Gustavu Michalcovi se píše i zde:

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
Sgt Mikula Stanislav

Místo a datum narození:
2. 5. 1918, Boršice u Buchlovic

Místo a datum úmrtí:
28. 4. 2006, Napajedla

Pohřben:
Boršice u Buchlovic

Odkazy:

Poznámky:

Bibliografie:

O Stanislavu Mikulovi se píše v následující literatuře:

Slámečka, Ladislav. Památník letců Zlínska na bojištích druhé světové války (1939-1945): vzpomínka na mnohé, kteří už domů nedoletěli. Vyd. 1. [Slavičín]: Klub vojenské historie Army park Slavičín, 2009. 69 s. ISBN 978-80-260-3775-0.

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
F/Sgt Josef Mikulec

Místo a datum narození:
16. 1. 1916, Racine, Wisconsin, USA

Poznámky:

Bibliografie:

O Josefu Mikulcovi se píše i zde:

Slámečka, Ladislav. Památník letců Zlínska na bojištích druhé světové války (1939-1945): vzpomínka na mnohé, kteří už domů nedoletěli. Vyd. 1. [Slavičín]: Klub vojenské historie Army park Slavičín, 2009. 69 s. ISBN 978-80-260-3775-0.

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
W/O Mikulenka Emil

Místo a datum narození:
17. 2. 1920, Halenkov

Místo a datum úmrtí:
21. 3. 1993

Pohřben:
jeho popel byl rozptýlen v Šáreckém hřbitově

Do Velké Británie odešel přes Slovensko, země Středního východu a Francii, ve které se ale už do bojů nezapojil. Ve Velké Británii se stal příslušníkem 311. československé bombardovací perutě.

Po válce byl vystaven „zvýšenému zájmu“ a šikanování ze strany komunistického režimu, nevyhnul se ani snahám StB o spolupráci.

Odkazy:

Poznámky:

Bibliografie:

O Emilu Mikulenkovi se píše i zde:

Bozděch, Václav Robert. Bombardéry útočí: [8 válečných story ze života našich letců v R.A.F.]. Praha: Magnet-Press, 1993. 100 s., [9] s. obr. příl. Magnet Plus; sv. 4/1993. (strany 77 – 79, 91 – 92)

Historie a vojenství, 1/2004, stránka 66

Korda, Václav a Jist, Adam, ed. Nad zeměmi a moři. Vydání první. V Praze: Nakladatelství Studentské knihtiskárny, 1946. 188 s., [16] s. obr. příl., strana 63, 120

Kudrna, Ladislav. Jeden ze zapomenutých mužů: plukovník letectva Petr Uruba, pilot 311. československé bombardovací perutě, jako průvodce „krátkým“ 20. stoletím. Praha: Ústav pro studium totalitních režimů, 2008. 302 s. ISBN 978-80-87211-07-6.

Loucký, František. Zůstal jsem sám …: vzpomínky z války. I. vydání. Praha: Orbis, 1946. 70 s., [16] s. obr. příl. Knihovnička odvahy; sv. 6., (strana 20)

Radosta, Petr. V uniformě RAF. Vyd. 1. Praha: Naše vojsko, 1991. 143 s., [16] s. obr. příl. Fakta a svědectví; sv. 112. ISBN 80-206-0183-X. (také na stránce 128, 129)

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
F/Sgt Minx Jaroslav

Místo a datum narození:
10. 4. 1919 Šebetov

Místo a datum úmrtí:

Pohřben:

Odkazy:

Poznámky:

Jméno a hodnost:
P/O Mrázek Emilián

Místo a datum narození:
13. 12. 1920, Náměšť nad Oslavou

Místo a datum úmrtí:
21. 8. 1943

KIA/MIA: MIA (Vzpomenut na panelu 132 v Památníku letců v Runnymede ve Velké Británii)

Krátce po narození se se s ním rodiče přestěhovali do Křenovic. Po maturitě začal studovat strojní inženýrství na Vysoké škole technické v Brně. Po okupaci a uzavření vysokých škol odešel přes Maďarsko do exilu, a to na Střední východ. Díky pomoci svého bratra se v roce 1941 dostal k letectvu a po výcviku byl zařazen k 311. československé bombardovací peruti. Jeho letoun byl sestřelen přesilou dálkových stíhačů Messerschmidt Bf-110.

Odkazy:

Poznámky:

Jeho památka je kromě výše uvedeného panelu vzpomenuta ještě zde:

v chrámu RAF St. Clement Danes v Londýně v pamětní knize padlých letců RAF
na pamětní desce v Československé restaurace v Londýně
v Armádním muzeu Žižkov
na památníku padlých československých letců v Praze, na Náměstí svobody
na pamětní desce na radnici Náměště nad Oslavou
na pamětní desce na budově čekárny nádraží Náměšť nad Oslavou

Bibliografie:

O Emiliánu Mrázkovi se zmiňuje následující literatura:

Konrádová, Libuše. Byl jsem letcem R.A.F. V Praze: Knižní klub, 2004. 160 s. ISBN 80-242-1233-1. strana 70, 77

Loucký, František. Mnozí nedoletěli. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1989. 287 s. Živá minulost; Sv. 101. ISBN 80-206-0053-1.

Makovský, Radek. Nad Biskajem čeká smrt. životní a válečné osudy osmi letců 311. čs. bombardovací perutě a okolnosti jejich tragického letu. 1. vyd. Praha: Netopejr, 2013. 247 s. ISBN 978-80-87044-54-4.

Mejzlík, Jaroslav. Naši krajané v boji za svobodu. Občané Třebíčska v zahraničním odboji 1937 – 1945. V Třebíči: Český svaz bojovníků za svobodu, 1997. 140 s.

Rail, Jan a Formánek, Vítek. Žít na věky: osudy příslušníků čs. letectva padlých 1939-1945. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2003. 222 s. ISBN 80-86289-27-3.

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
F/Sgt Müller Jiří

Místo a datum narození: 
24. 4. 1920 Praha

Místo a datum úmrtí:

Pohřben:

Odkazy:

Poznámky:

Jméno a hodnost:
F/O Navrátil František

Místo a datum narození:
13. 7. 1919, Bouzov

Místo a datum úmrtí:
19. 2. 2011, Praha

Pohřben:

Odkazy:

Poznámky:

Bibliografie:

O Františku Navrátilovi se píše v této literatuře:

Slámečka, Ladislav. Památník letců Zlínska na bojištích druhé světové války (1939-1945): vzpomínka na mnohé, kteří už domů nedoletěli. Vyd. 1. [Slavičín]: Klub vojenské historie Army park Slavičín, 2009. 69 s. ISBN 978-80-260-3775-0.

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
F/Sgt Nebesáček Alois

Místo a datum narození:
26. 1. 1913 Lažánky

Místo a datum úmrtí:

Pohřben:

Odkazy:

Poznámky:

Jméno a hodnost:
S/Ldr Němec Herbert

Místo a datum narození:
15. 1. 1916, Starý Šanov

Místo a datum úmrtí:

Po vyřazení z Vojenské akademie v Hranicích sloužil u horského dělostřelectva. Po okupaci odešel přes Polsko do Velké Británie. Tam byl přidělen k 311. československé bombardovací peruti jako palubní střelec. Operační „tůru“ absolvoval ale jako navigátor. Po skončení operační činnosti se stal instruktorem a styčným důstojníkem. V roce 1944 byl přidělen k Air Ministry. Po válce zůstal v armádě, ale v roce 1948 emigroval do Rakouska. Následně odešel do USA, kde pracoval v kartografii a v Národní knihovně lékařství.

Odkazy:

Bibliografie:

O Hebretu Němcovi se píše i v této literatuře:

Duben, Vojtěch N., ed. Na všech frontách: Čechoslováci ve II. světové válce. 2. vyd. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 2001. 260 s. ISBN 80-7278-104-9.

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
Sgt Němeček Ladislav

Místo a datum narození:
4. 1. 1920 Koryta

Místo a datum úmrtí:
21. 1. 1942

KIA/MIA: MIA

Pohřben:

Odkazy:

Poznámky:

Jméno a hodnost:
F/Sgt Neméth Dezider

Místo a datum narození:
19. 6. 1920 Čápor, Slovensko

Místo a datum úmrtí:
22. 5. 1985, Rotava

Pohřben:

Absolvoval obecnou školu, poté se od března 1937 učil ve firmě Neuvirth v Topolčanech bednářem. Uměl maďarsky. Hranice vlasti překročil 20. 4. 1940. Dne 2. 7. 1940 přišel do střediska v Bělehradě, kde podepsal prohlášení o vstupu do čsl. armády, 9. 11. 1940 byl odveden na angl. konzulátě v Cařihradě. Po měsíci byl
12. 12. 1940 zařazen k čs. výcvik. středisku Východ v Jerichu, vtělen k výcvik. rotě. Přísahu složil 7. 3. 1941 a 31. 5. 1941 byl přemístěn k čs. pěš. praporu 11- Východní, vtělen k 4. rotě a s ní odešel do pole. Dne 26. 9. 1941 byl odeslán do nemocnice a po návratu odešel  4. 12. 1941 znovu do pole. Nato 14. 1. 1942 při náletu v Tobruku utrpěl lehké válečné zranění od střepiny letecké bomby (tržná rána v obličeji a protržení bubínku),
16. 1. 1942 mu bylo uděleno pochvalné uznání velitele praporu. Po zotavení odešel 11. 3. 1942 znovu do pole, 24. 4. 1942 byl vtělen k čs. lehk. protiletadlovému prap. 500-Východní, ke 4. rotě. Dne 21. 10. 1942 byl přemístěn k letectvu záp. sk. čsl. armády. Do RAF VR byl přijat 2. 1. 1943 v St Athan, absolvoval kurz angl. drilu (4. 1. -25. 1.) a od 10. 2. do11. 3. 1943 byl přidělen k 310. peruti. Dne 19. 5. 1943 byl zařazen jako WOP/AG a přemístěn k 1. RS až do 14. 10. 1943, výcvik ukončil s výsledkem 66,7%. Od 16. 10. do 3. 12. 1943 absolvoval střelecký výcvik u No 8 AGS s výsledkem 70%. Povýšen do hodnosti Sgt byl 9. 11. 1943. Poté byl 19. 12. 1943 přemístěn k No 2 PDC, od 22. 12. 1943 do 30. 4. 1944 přemístěn k 111 OTU, 25. 5. 1944 k No 7 PRC a 10. 6. 1944 k 311. peruti. Od 6. 11. 1944 do 18. 11. 1944byl přidělen k AU School Maydown, poté zpět k 311. peruti. Dne 9. 11. 1944 byl povýšen do hodnosti F/Sgt. Major Kostohryz jej hodnotil jako upřímného a snaživého, dobrého vojenského vystupování, s dobrým zájmem o službu, jako telegrafista dostatečný.

Do ČSR se vrátil 14. 8. 1945, 1. 10. 19445 byl přijat k další dobrovolné činnosti jako délesloužící, zavázel se na 6 let k LNP 1, konal službu jako palubní telegrafista u dopravního pluku. V roce 1949 byl přemístěn k let. náhr. pluku 4,daný na dovolenou s čekaným  a propuštěn z činné služby 15. 8. 1949. Poté pracoval jako bednář-údržbář v Praze, vrchní topič Cukrovaru Vinoř u Prahy, strojní zámečník STS Vinoř, Rotava. (Dne 14. 12. 1946 uzavřel sňatek se slečnou Julií Erbanovou, 14. 7. 1948 se narodil syn Desider.)

Vyznamenání: Čs. válečný kříž 1939 (1945+ 1946), Čs. medaile za chrabrost (1946)

Text: Eva Pokorná

Odkazy:

Poznámky:

Jméno a hodnost:
W/O Novák Alois

Místo a datum narození:
19. 4. 1913 Moravská Ostrava

Místo a datum úmrtí:

Pohřben:

Odkazy:

Poznámky:

Jméno a hodnost:
Sgt Novák František

Místo a datum narození:
24. 9. 1913, Praha

Místo a datum úmrtí:
15. 7. 1942

KIA/MIA: KIA

Pohřben:

Odkazy:

Poznámky:

Bibliografie:

O Františku Novákovi se píše i zde:

Batelka, Karel. Z bombardéru za mříže. Vyd. 1. Cheb: Svět křídel, 1990. 34 s.ISBN 80-85280-01-9., strana 8

Jméno a hodnost:
F/Sgt Novák Jan

Místo a datum narození:
22. 6. 1914, Nedašov

Místo a datum úmrtí:
2. 10. 2010

Pohřben:

Po válce se vrátil do Peru. Tam přijal jméno Juan Holba – Novak.

Odkazy:

Poznámky:
http://fcafa.wordpress.com/2010/10/30/jan-novak-jaun-holub-remembered/

Bibliografie:

O Janu Novákovi, respektive Juanu Holbovi, se píše v následující literatuře:

Slámečka, Ladislav. Památník letců Zlínska na bojištích druhé světové války (1939-1945): vzpomínka na mnohé, kteří už domů nedoletěli. Vyd. 1. [Slavičín]: Klub vojenské historie Army park Slavičín, 2009. 69 s. ISBN 978-80-260-3775-0.

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
Sgt Novák Josef

Místo a datum narození:
21. 11. 1921, Slatina, okr. Litoměřice

Místo a datum úmrtí:
17. 11. 1943

KIA/MIA: MIA

Odkazy:

Josef Novák měl to štěstí, že do odboje odcházel přímo z Velké Británie, kde pracoval. Dobrovolně se přihlásil do Royal Force, absolvoval kurs střelce a radiotelegrafisty a stal se příslušníkem 311. československé bombardovací peruti, která tehdy patřila pod Coastal Command (Velitelství pobřežního letectva). Na svůj poslední let odstartoval jeho liberator 17. 11. 1943. V posledním hlášení posádka informovala o nouzovém přistání na vodu. Následující den byla tato posádka prohlášena za nezvěstnou. Těla většina členů osádky nebyla nikdy nalezena. Pouze ostatky palubního mechanika Linharta Fajta mohly být pohřbeny. Nezvěstní letci jsou vzpomenuti na panelu 160 památníku Runnymede. Bylo zjištěno, že liberator Josefa Nováka byl sestřelen Paulem Puckerdorferem.

Poznámky:

Josef Novák je vzpomenut na pomníku padlým občanům obce Slatina. Má i pamětní desku, a to na svém rodném domě. Každoročně se zde koná pietní akt, který připomíná i jeho památku.

In memoriam obdržel následující vyznamenání:

Československá medaile Za zásluhy
Československá vojenská pamětní medaile se štítkem VB
Air Crew Europe Star

Bibliografie:

O Josefu Novákovi se píše i v této literatuře:

Loucký, František. Mnozí nedoletěli. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1989. 287 s. Živá minulost; Sv. 101. ISBN 80-206-0053-1.

Najman, Zdeněk, Rotbauer, Tomáš a Stará, Anna, ed. Českoslovenští letci v RAF: litoměřický region. [Ústí nad Labem]: Severočeská vědecká knihovna, 2010. [84] s. ISBN 978-80-7055-174-5.

Rail, Jan a Formánek, Vítek. Žít na věky: osudy příslušníků čs. letectva padlých 1939-1945. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2003. 222 s. ISBN 80-86289-27-3.

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
F/Sgt Novák Valentin

Místo a datum narození:
10. 1. 1913 Kyjev, Ukrajina

Místo a datum úmrtí:
27. 12. 1995

Pohřben:

Odkazy:

Před druhou světovou válkou studoval ve Varšavě. Prezentován byl u československé vojenské jednotky v Polsku, odkud po jeh pádu odjel do SSSR, kde byl, podobně, jako ostatní příslušníci, kteří se z Polska dostali sem, internován. Odtud pokračoval na Střední východ, kde se stal vojákem Československého pěšího prapor 11 – Východního. se kterou se zúčastnil všech jejích operací, včetně obrany obklíčeného města Tobruk. V roce 1942 se dobrovolně přihlásil do RAF a byl spolu s dalšími letci dopraven do Velké Británie, kde se stal (od jara 1944) příslušníkem 311. československé bombardovací perutě. Zde se, mimo jiné, podílel na zničení ponorky uvízlé na mělčině. Po válce zůstal příslušníkem československého letectva, ale v roce 1949 byl propuštěn. Byl zatčen, vyšetřován a odsouzen. V 60. letech byl částečně rehabilitován.

Bibliografie:

O Valentinu Novákovi se píše i zde:

Novák, Valentin. Letcem v Anglii: z bojů volyňských Čechů na Středním východě, v Tobruku a anglickém letectvu. [Praha]: Sdružení Čechů z Volyně a jejich přátel, ©2003. 32 s. ISBN 80-903164-2-5.

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
W/O Novosad Jan

Místo a datum narození:
12. 7. 1911 Jasenka

Místo a datum úmrtí:

Pohřben:

Odkazy:

Poznámky:

Jméno a hodnost:
Sgt Novotný Ján

Místo a datum narození:
11. 6. 1924 Kovarce, Slovensko

Místo a datum úmrtí:

Pohřben:

Narodil se rodičům Štefanu Novotnému a Anně, roz. Opatové. Vychodil 4 třídy obecné, 4 třídy měšťanské školy a 1ročník techn. školy v Argentině. Rodina emigrovala 9. ledna 1937. Ján hovořil španělsky a anglicky, pracoval jako úředník. Dne 2. 12. 1942 byl odveden, zařazen do čs. branné moci, vtělen jako vojín k náhradnímu tělesu. Přísahu vykonal 7. 12. 1942, poté byl 17. 2. 1943 přemístěn k letectvu, přijat do RAF VR St. Athan jako AC2. Nato byl 7. 7. 1943 zařazen jako WOP/AG ve výcviku, přemístěn od 7. 7. 1943 do 13. 1. 1944 k No.1 Radio School, kurz ukončil s výsledkem 64,8%. Mezitím byl 1. 9. 1943 povýšen na svobodníka a 31. 12. 1943 na desátníka. Po radiotelegrafickém výcviku byl 14. 1. 1944 povýšen do anglické hodnosti Sgt. Týž den byl odeslán k výcviku palubního střelce k No. AGS. Kurz od 14. 1. 1944 do10. 3. 1944 absolvoval s výsledkem 76,5%. Odtud byl přemístěn k Czech Depot, 14. 3. 1944 k No. 5 PDC a 1. 5. k No. 111 OTU. Výcvik od 1. 5. 1944 do 24. 7. 1944 absolvoval s výsledkem 61,5%. Poté byl přemístěn 26. 7. k No. 31 RAF Depot, 6. 9. k No. 7 PRC a přidělen k 311. čs. bombardovací peruti byl 14. 9. 1944. Dne 28. 10. 1944 mu byl udělen odznak polního pozorovatele letce. Dne 10. 3. 1945 byl přeřazen na WOP/Air a 10. 4. 1945 povýšen na F/Sgt. Hodnocen majorem Kostohryzem byl následovně: „Veselé povahy, poněkud roztržitý. Vojenské vystupování dostatečné, zájem o službu dobrý, dobrý telegrafista.“ Dne15. 11. 1945 byl propuštěn z RAF VR a 16. 3. 1946 do poměru mimo činnou službu.

Čs. voj. medaile Za zásluhy II. stupně (1946)

Text: Eva Pokorná

Odkazy:

Poznámky:

Jméno a hodnost:
F/O Novotný Karel

Místo a datum narození:
4. 11. 1919 Hrbov

Místo a datum úmrtí:
13. 7. 1944

KIA/MIA: KIA

Pohřben:
Weston Hill, Plymouth.

Odkazy:

Po maturitě začal studovat na přírodovědecké fakultě brněnské univerzity. Studia nedokončil – nacisté české vysoké školy zavřeli. Odešel tedy do exilu, a to jižní cestou. Ve Francii byl zařazen k pěším jednotkám, se kterými se zapojil do ústupových bojů. Ve Velké Británii byl ihned přijat do Royal Air Force. Jako palubní střelec odlétal předepsaný počet hodin. Poté byl zapsán do pilotního výcviku. Jeho letoun havaroval ve špatném počasí při protiponorkové hlídce dne 13. 7. 1944 u Marlborough Village, kde narazil do kopce.

Poznámky:

Bibliografie:

O Karlu Novotném se píše v následující literatuře:

Bednář, Jindřich, Pavlík, Josef a Černý, Karel. Kamarádi, já se vrátím-: Osudy padlých zahraničních vojáků z území dnešního okresu Žďár nad Sázavou. Žďár nad Sázavou: OV KSČ, 1989. 144 s. ISBN 80-7005-013-6.

Jméno a hodnost:
P/O Obšil Václav

Místo a datum narození:
28. 9. 1915 Pňovice

Místo a datum úmrtí:
13. 10. 1942

KIA/MIA: KIA

Pohřben:

Odkazy:

Poznámky:

Jméno a hodnost:
Sgt Oesterreicher Robert (Bartoň)

Místo a datum narození:
4. 7. 1919, Hostinné nad Labem

Místo a datum úmrtí:
7. 7. 1997, Praha

Pohřben:

Odkazy:

Do zahraničí odešel již před válkou, kdy studoval a po vypuknutí války a přerušení studia pracoval ve Skotsku. Jeho vojenská kariéra začala u pěší jednotky ve Velké Británii a do Royal Air Force byl přijat v roce 1942. K 311. československé bombardovací peruti byl přemístěn, po absolvovaných kursech, dva měsíce před koncem války, ale i tak se stačil zúčastnit protiponorkových hlídek. Dokonce posádka, jejímž byl členem, pravděpodobně jednu ponorku potopila (Velitelem této osádky byl někdejší palubní střelec Jindřich Beneš.). Po válce demobilizoval a nastoupil do civilního zaměstnání. V 50. letech byl propuštěn ze zaměstnání a dále pracoval v dělnických profesích. Po roce 1989 byl rehabilitován a povýšen na podplukovníka letectva ve výslužbě.

Poznámky:

Robert Bartoň, původním jménem Oesterreicher, obdržel tato vyznamenání:

2 krát Československý válečný kříž 1939
Československá medalie Za chrabrost před nepřítelem
Československá medaile Za zásluhy I. stupně
Československá vojenská pamětní medaile se štítkem VB
1939 – 1945 Star
Atlantic Star
Defence Medal
War Medal

Bibliografie:

O Robertu Oesterreicherovi (Bartoňovi) se píše i v této literatuře:

Kudrna, Ladislav. Když nelétali: život našich letců v Polsku, Francii a Británii za 2. světové války. 1. vyd. Praha: Libri, 2003. 254 s. ISBN 80-7277-198-1. (strana 172)

Rail, Jan. Letci z trutnovského okresu v Československých perutích RAF britského královského letectva za druhé světové války. 1998. Dvůr Králové nad Labem: Město Dvůr Králové nad Labem, 1998. 37 s.

Jméno a hodnost:
F/Sgt Ondrák Bohumil

Místo a datum narození:
8. 4. 1919 Staré Hamry

Místo a datum úmrtí:

Pohřben:

Odkazy:

Poznámky:

Jméno a hodnost:
Sgt Orlík Vilém

Místo a datum narození:
20. 9. 1916 Opava

Místo a datum úmrtí:
15. 7. 1942

KIA/MIA: KIA

Pohřben:

Odkazy:

Poznámky:

Bibliografie:

O Vilému Orlíkovi se píše i v této literatuře:

Batelka, Karel. Z bombardéru za mříže. Vyd. 1. Cheb: Svět křídel, 1990. 34 s.ISBN 80-85280-01-9., strana 8

Jméno a hodnost:
AC2 Osladil František

Místo a datum narození:
8. 10. 1924 Štěpánov

Místo a datum úmrtí:

KIA/MIA:

Pohřben:

Odkazy:

Poznámky:

Jméno a hodnost:
Sgt Otta Karel Stanislav

Místo a datum narození:
13. 7. 1921, Mnichovo Hradiště

Místo a datum úmrtí:
1. 4. 1997, Longwood, Florida, USA

Pohřben:
Florida National Cemetery, sekce 319, Site 10, Bushnell.

V pátek 2. 9. byla Karlu Stanislavu Ottovi odhalena pamětní deska. Fotografie naleznete zde.

Karel Stanislav Otta se po obecné škole vyučil v boleslavské automobilce strojním zámečníkem. Po okupaci odešel přes Polsko do odboje. Po pádu Polska ustoupil s dalšími vojáky na východ, a tak se dostal do sovětského zajetí. Z internace v Suzdale byl po nějaké době propuštěn a, podobně, jako další Rusy zadržení, přes Libanon doputoval do Haify, kde se stal příslušníkem 11. pěšího praporu – Východního. Tam působil jako řidič. Poté, kdy najel na minu, byl těžce zraněn. Z této doby zaznamenávají jeho vojenské dokumenty jeho zběhnutí. Karel Otta se spolu s příslušníky Cizinecké legie opil, šel s nimi do jejich kasáren a nějakou dobu mu trvalo, než se mu podařilo vrátit se zpátky. Podobně jako někteří Čechoslováci působící na Středním Východě se přihlásil do RAF. Tam byl přijat 2. ledna 1943 a posléze přidělen k 311. československé bombardovací peruti. Část výcviku prodělal v Kanadě a po jeho absolvování se stal palubním střelcem u této naší jednotky. V ní zůstal, dle své letecké karty, až do konce druhé světové války. V září 1945 byl propuštěn z armády na trvalou studijní dovolenou. S dovětkem – z existenčních důvodů. Dle Vratislava Švermy Karel Otta válce pracoval pro organizaci UNRRA. V roce 1950 byl degradován, nicméně to byl již nějaký čas v exilu v USA, kde žil již v roce 1949, protože od 17. července 1946 do 9. dubna 1947 v americké armádě. Do tohoto exilu odešel dle žádosti o naturalizaci z Velké Británie. Nicméně před tím ještě žádal o vízum do Brazílie, ale kam nakonec neodcestoval. Velkou Británii opustil na palubě lodi Aquitania, a to v červnu 1946 z přístavu Southampton. Společnost mu mohl dělat Arnošt Chovanec, bývalý radista 311. perutě, nyní holič. Se svou snoubenkou Christine se vzali 14. února 1948 v New Yorku. 8. února 1949 se jim v Miami na Floridě, kde celá rodina žila, narodil syn Stanley. V roce 1977 se manželé Ottovi přestěhovali na střední Floridu. Karel Stanislav Otta zemřel v úterý 1. dubna 1997, na adrese 75 Grant Street, Longwood. Je pohřben je na Florida National Cemetery, sekce 319, Site 10, který se nachází ve městě Bushnell. V oznámení o jeho úmrtí je uvedeno, že byl postiženým válečným veteránem. Svou manželku přežil o necelý rok, ta zemřela 6. května 1996 a je pohřbena spolu s ním. Syn, počítačový odborník, měl dle informací rodiny, mít v 90. letech těžkou autonehodu, která ho trvale upoutala na lůžko.

Protože stále probíhají pátrání zejména po poválečných osudech Karla Stanislav Otty, lze očekávat, že výstava bude pravidelně doplňována dalšími informacemi.

Vzpomínkové akce se konají za spolupráce KVH 276th Sqdn (reenacted) RAF, Klubu Mnichovo Hradiště s.r.o. a města Mnichovo Hradiště. Akce se koná pod záštitou starosty města Mnichovo Hradiště, Mgr. Ondřeje Lochmana, Ph.D. Akce finančně podpořil grantem Středočeský kraj.

V pátek 2. 9. byla Karlu Stanislavu Ottovi odhalena pamětní deska. Fotografie naleznete zde.

S ohledem na některé nepřesnosti a nesprávné informace v jeho zveřejněných životopisech pracujeme na jejich nápravě.

            

Bibliografie:

O Karlu Stanislavu Ottovi se píše i v této literatuře:

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
Sgt Pařez Josef

Místo a datum narození:
6. 12. 1921, Litovice

Místo a datum úmrtí:
8. 3. 2007, Londýn, Velká Británie

Pohřben:

Do zahraničí odešel již v šestnácti letech. Dostal se až do Venezeuely a přes Holandskou západní Indii do Velké Británie. Tam se přihlásil do československé armády, respektive k letectvu. Měl absolvovat střelecký výcvik, ale byl z něho vyloučena do bojů už nestihl zasáhnout. Po válce se vrátil do Venezuely. Odešel pak do Jižní Ameriky a Velké Británie.

Odkazy:

Poznámky:

Bibliografie:

O Josefu Pařezovi se píše také zde:

Makovský, Radek. Nad Biskajem čeká smrt. životní a válečné osudy osmi letců 311. čs. bombardovací perutě a okolnosti jejich tragického letu. 1. vyd. Praha: Netopejr, 2013. 247 s. ISBN 978-80-87044-54-4.

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
F/O Patzelt Marián Jiří

Místo a datum narození:
23. 12. 1919 Kutná Hora

Místo a datum úmrtí:

Pohřben:

Odkazy:

Poznámky:

Jméno a hodnost:
W/O Pecen Antonín

Místo a datum narození:
17. 6. 1921, Kunovice

Místo a datum úmrtí:
13. 11. 1999, Velká Británie

Pohřben:

Narodil se 17. 6. 1921 v rodině dělníka Josefa Pecna z Kunovic a Rosalie Šestákové, také z Kunovic v Kunovicích 488.

Žil v Kunovicích do 5. 1. 1940, kdy tajně opustil Protektorát a přes Slovensko se dostal do Maďarska. Zde byl uvězněn. Po útěku se přes Jugoslavii dostal do Francie. 30. 3. 1940 prezentován v Angliia zařazen do SPO (jezdecké eskadrony).
7. 7. 1940 příjezd do Anglie a 13. 12. 1940 zařazen k letectvu RAF do 311. čs. bombardovací perutě. Sloužil do konce války (79 operačních letů) jako telegrafista-radiooperátor (navigátor). Repatriován z Anglie v říjnu 1945, do 22. 12. 1945 létal do Anglie pro repatrianty. Vyznamenán Medailí za chrabrost a 2x Válečný kříž 1939.
1. 7. 1945 povýšen na štábního rotmistra, 7. 3. 1946 ppor. letectva v záloze, 28. 10. 1946 poručík letectva.
Po válce sloužil v Prostějově u leteckého náhradního pluku 3 (31. 12. 1946), zde zřejmě i bydlel. V Kunovicích nemáme záznam o jeho bydlišti.
11. 2. 1947 byl z činné vojenské služby propuštěn v důsledku demobilizace, 20. 3. 1949 propuštěn z výcvikové skupiny letců pozorovatelů. Zda žil nějaký čas v období po válce v Kunovících, není známo. Po roce 1948 odešel do zahraničí, žil mj. ve Švýcarsku a podstatnou část života v Anglii pod jménem Peckham (Londýn).
O příbuzných nevíme, pokud bydlel v Kunovicích bylo to na čp. 142 a byl vyučen číšníkem.

Autorem textu je Ing. Jiří Deml

Bibliografie:

O Antonínu Pecnovi se píše i v této literatuře:

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
Sgt Peprníček Jan

Místo a datum narození:
15. 12. 1919, Ostrožská Nová Ves

Místo a datum úmrtí:
11. 4. 1942

KIA/MIA: KIA

Pohřben:
Bergen-op-Zoom, společný hrob č. 31 A. 5-6

Nevrátil se z náletu na Essen. Jeho letoun, poškozený protiletadlovou palbou, byl sestřelen.

Odkazy:

Poznámky:

Bibliografie:

O Janu Peprníčkovi se píše v této literatuře:

Loucký, František. Mnozí nedoletěli. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1989. 287 s. Živá minulost; Sv. 101. ISBN 80-206-0053-1.

Radosta, Petr. V uniformě RAF. Vyd. 1. Praha: Naše vojsko, 1991. 143 s., [16] s. obr. příl. Fakta a svědectví; sv. 112. ISBN 80-206-0183-X. (strana 101)

Rail, Jan a Formánek, Vítek. Žít na věky: osudy příslušníků čs. letectva padlých 1939-1945. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2003. 222 s. ISBN 80-86289-27-3.

Slámečka, Ladislav. Památník letců Zlínska na bojištích druhé světové války (1939-1945): vzpomínka na mnohé, kteří už domů nedoletěli. Vyd. 1. [Slavičín]: Klub vojenské historie Army park Slavičín, 2009. 69 s. ISBN 978-80-260-3775-0.

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
Sgt Petrucha Jaroslav

Místo a datum narození:
8. 10. 1910(1920), Veselí nad Moravou

Místo a datum úmrtí:
2. 7. 1941

KIA/MIA: KIA

Pohřben: hřbitov Divizes Road, Salisbury, společný hrob č. 6-121

Za druhé světové války byl již příslušníkem československé armády ve Francii. Ve Velké Británii se přihlásil k RAF a stal se příslušníkem 311. československé bombardovací perutě, do které přišel v říjnu 1941. Jaroslav Petrucha zahynul při návratu z náletu na Chebourg. Jeho letounu selhal identifikátor spojeneckých letadel (IFF – identificator friend or foe) a radiostanice a proto byl omylem sestřelen beaufighterem od 604. noční stíhací perutě v prostoru Shaffesbury. Letoun se zřítil u Lower Park Farm, nedaleko Mere.

Poznámky:

Bibliografie:

O Jaroslavu Petruchovi se píše v této literatuře:

Bufka, Vilém. Bombardér T-2990 se odmlčel. 3. vyd. Praha: Svoboda, 1991. 266 s. ISBN 80-205-0170-3. (strany 129 a 130)

Bukva, Radan. Let bez návratu: o životě a smrti navigátora 311. čsl. perutě RAF Viléma Konštackého. 1. vyd. Praha: ARSCI, 2007. 170 s. ISBN 978-80-86078-80-9.

Loucký, František. Mnozí nedoletěli. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1989. 287 s. Živá minulost; Sv. 101. ISBN 80-206-0053-1.

Nekuda, Vladimír, ed. Veselsko. V Brně: Muzejní a vlastivědná společnost, 1999. 590 s., [64] s. barev. obr. příl. Vlastivěda moravská. Řada topografická; sv. 66. ISBN 80-85048-94-9.

Rail, Jan a Formánek, Vítek. Žít na věky: osudy příslušníků čs. letectva padlých 1939-1945. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2003. 222 s. ISBN 80-86289-27-3.

Slámečka, Ladislav. Památník letců Zlínska na bojištích druhé světové války (1939-1945): vzpomínka na mnohé, kteří už domů nedoletěli. Vyd. 1. [Slavičín]: Klub vojenské historie Army park Slavičín, 2009. 69 s. ISBN 978-80-260-3775-0.

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Vančata, Pavel. Letec po hvězdách: válečný deník Jana Gellnera, legendy RAF a RCAF. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2009. 240 s., lxxx s. obr. příl. ISBN 978-80-86289-64-9. (strana 100)

Jméno a hodnost:
Sgt Petrucha Jaroslav

Místo a datum narození:
8. 10. 1910(1920), Veselí nad Moravou

Místo a datum úmrtí:
2. 7. 1941

KIA/MIA: KIA

Pohřben: hřbitov Divizes Road, Salisbury, společný hrob č. 6-121

Za druhé světové války byl již příslušníkem československé armády ve Francii. Ve Velké Británii se přihlásil k RAF a stal se příslušníkem 311. československé bombardovací perutě, do které přišel v říjnu 1941. Jaroslav Petrucha zahynul při návratu z náletu na Chebourg. Jeho letounu selhal identifikátor spojeneckých letadel (IFF – identificator friend or foe) a radiostanice a proto byl omylem sestřelen beaufighterem od 604. noční stíhací perutě v prostoru Shaffesbury. Letoun se zřítil u Lower Park Farm, nedaleko Mere.

Poznámky:

Bibliografie:

O Jaroslavu Petruchovi se píše v této literatuře:

Bufka, Vilém. Bombardér T-2990 se odmlčel. 3. vyd. Praha: Svoboda, 1991. 266 s. ISBN 80-205-0170-3. (strany 129 a 130)

Bukva, Radan. Let bez návratu: o životě a smrti navigátora 311. čsl. perutě RAF Viléma Konštackého. 1. vyd. Praha: ARSCI, 2007. 170 s. ISBN 978-80-86078-80-9.

Loucký, František. Mnozí nedoletěli. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1989. 287 s. Živá minulost; Sv. 101. ISBN 80-206-0053-1.

Nekuda, Vladimír, ed. Veselsko. V Brně: Muzejní a vlastivědná společnost, 1999. 590 s., [64] s. barev. obr. příl. Vlastivěda moravská. Řada topografická; sv. 66. ISBN 80-85048-94-9.

Rail, Jan a Formánek, Vítek. Žít na věky: osudy příslušníků čs. letectva padlých 1939-1945. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2003. 222 s. ISBN 80-86289-27-3.

Slámečka, Ladislav. Památník letců Zlínska na bojištích druhé světové války (1939-1945): vzpomínka na mnohé, kteří už domů nedoletěli. Vyd. 1. [Slavičín]: Klub vojenské historie Army park Slavičín, 2009. 69 s. ISBN 978-80-260-3775-0.

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Vančata, Pavel. Letec po hvězdách: válečný deník Jana Gellnera, legendy RAF a RCAF. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2009. 240 s., lxxx s. obr. příl. ISBN 978-80-86289-64-9. (strana 100)

Jméno a hodnost:
Sgt Plecitý Miroslav

Místo a datum narození:
12. 5. 1914, Písek

Místo a datum úmrtí:
21. 1. 1942

Pohřben:

Jeho rodiče se krátce po jeho narození přestěhovali do Prahy. Po okupaci odešel do zahraničí tzv. polskou cestou – přes Polsko a Francii. Tam se do bojů již zapojit nestačili a odpluli do Velké Británie, kde se stali příslušníky RAF. Zde nejprve sloužil jako palubní střelec, následně absolvoval pilotní výcvik a byl zařazen jako pilot. Jeho letoun zmizel po startu na Brémy. Z celé posádky bylo nalezeno pouze tělo druhého pilota. Je možné, že jeho letoun byl sestřelen německým nočním stíhacím letcem.

Odkazy:

Poznámky:

Bibliografie:

O Miroslavu Plecitém se píše i zde:

Jíša, Zdeněk aj. Letci Písecka na bojištích 2. světové války. 1. vyd. Písek: Prácheňské muzeum, 1992. 132 s. Historická edice Prácheňského muzea v Písku.

Loucký, František. Mnozí nedoletěli. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1989. 287 s. Živá minulost; Sv. 101. ISBN 80-206-0053-1.

Loucký, František. Zůstal jsem sám …: vzpomínky z války. I. vydání. Praha: Orbis, 1946. 70 s., [16] s. obr. příl. Knihovnička odvahy; sv. 6., fotopříloha, strana 34, 35

Martiš, Miroslav. Z Prahy do Buzuluku. Praha: ČSPB, 1989. 45 s.

Rail, Jan a Formánek, Vítek. Žít na věky: osudy příslušníků čs. letectva padlých 1939-1945. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2003. 222 s. ISBN 80-86289-27-3.

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
Sgt Podivínský Adolf

Místo a datum narození:
22. 1. 1916 Vrahovice

Místo a datum úmrtí:
3. 3. 1942

KIA/MIA: MIA

Odkazy:

Poznámky:

Bibliografie:

O Adolfu Podivínském se píše i zde:

Fišera, Josef. Válečné hroby ve Francii. Praha: Ministerstvo obrany České republiky, 2003. 64 s., xvi s. obr. příl. ISBN 80-7278-195-2.

Loucký, František. Mnozí nedoletěli. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1989. 287 s. Živá minulost; Sv. 101. ISBN 80-206-0053-1.

Rail, Jan a Formánek, Vítek. Žít na věky: osudy příslušníků čs. letectva padlých 1939-1945. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2003. 222 s. ISBN 80-86289-27-3.

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
F/Lt Podstránecký Josef

Místo a datum narození:
1. 11. 1914 Praha

Místo a datum úmrtí:

Pohřben:

Odkazy:

Poznámky:
nové jméno Joseph Grant

Jméno a hodnost:
F/Sgt Poláček Jiří

Místo a datum narození:
29. 3. 1913 Praha

Místo a datum úmrtí:
11. 5. 1993

Pohřben:

Odkazy:

Poznámky:

Do zahraničí odjel posledním pražským vystěhovaleckým transportem do Palestiny. Přežil potopení lodi Patria a stal se příslušníkem řeckoslovenské jednotky na Středním Východě – Československého pěšího praporu 11 – východního. Po přesunu jeho jednotky ze Středního Východu se stal příslušníkem 311. československé bombardovací perutě. Po válce nastoupil do civilního zamšstnání. V roce 1952 se z něj stal kopáč.
Jeho rodina, bratr i oba rodiče, byli zavražděni v koncentračních táborech.

Bibliografie:

O Jiřím Poláčkovi se píše i zde:

Černý, Karel. S RAF proti ponorkám. Havlíčkova Borová: Obec Havlíčkova Borová, 2004. 103 s. Z Vysočiny do zahraničního odboje. ISBN 80-239-2702-7. (strana 70)

Bojovali na všech frontách: vzpomínky židovských vojáků a odbojářů z druhé světové války. [Praha]: Magen, 2007. 175 s. ISBN 978-80-254-1271-8.

Jiří Poláček na webu Paměť národa

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
F/Sgt Polach Jaroslav

Místo a datum narození:
20. 4. 1914, Ostrava – Michálkovice

Místo a datum úmrtí:
11. 5. 1993

Pohřben:

Již před válkou byl promován doktorem práv. Zapojil se do odboje, který ho vyslal i do exilu – do Maďarska, kde měl vytvářet únikévé trasy. Z něj se dostal ař do Haify a Československého praporu 11 – Východního. Ve Velké Británii se pak stal příslušníkem 311. československé bombardovací peruti. Po válce pracoval v civilním zaměstnání. V roce 1948 odešel znovu do exilu. Žil ve Spojených státech amerických.

Odkazy:

Poznámky:
Je autorem mnoha publikací. V USA přijal druhé jméno George.

Bibliografie:
O Jaroslavu Polachovi se píše i v této literatuře:

Duben, Vojtěch N., ed. Na všech frontách: Čechoslováci ve II. světové válce. 2. vyd. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 2001. 260 s. ISBN 80-7278-104-9.

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
Sgt Polák Hanuš

Místo a datum narození:
21. 10. 1922

Místo a datum úmrtí:
29. 8. 1943

KIA/MIA: KIA

Pohřben:
Brookwood

Odkazy:

Poznámky:

   

Jméno a hodnost:
Sgt Poledník Jaroslav

Místo a datum narození:
31. 1. 1920 Líšeň

Místo a datum úmrtí:
25. 10. 1941

KIA/MIA: MIA

Odkazy:

Poznámky:

Jméno a hodnost:
Sgt Politzer Josef

Místo a datum narození:
17. 4. 1913 Stupné, Slovensko

Místo a datum úmrtí:
11. 4. 1942

KIA/MIA: KIA

Pohřben:

Odkazy:

Poznámky:

Jméno a hodnost:
F/Sgt Pollak Felix Konrad

Místo a datum narození:
14. 1. 1920 Teplice

Místo a datum úmrtí:

Pohřben:

Odkazy:

Poznámky:

Jméno a hodnost:
Sgt Pošva Karel

Místo a datum narození:
20. 10. 1908 Hořovice

Místo a datum úmrtí:
24. 4. 1943

KIA/MIA: KIA

Pohřben:
hřbitov St. ASndrew, Dumfries

Zahynul ještě ve výcviku, kdy se z neznámých příčin zřítil jeho letoun do moře.

Odkazy:

Poznámky:

Bibliografie:

O Karlu Pošvovi se píše také v této literatuře:

Csölleová, Eva, Formánek, Vítek a Rail, Jan. Letci Pardubicka v RAF. Vyd. 1. Praha: ANLeT, 2012. 139 s. (Ne)obyčejné osudy; sv. 3. ISBN 978-80-260-2551-1. (strana 110)

Loucký, František. Mnozí nedoletěli. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1989. 287 s. Živá minulost; Sv. 101. ISBN 80-206-0053-1.

Rail, Jan a Formánek, Vítek. Žít na věky: osudy příslušníků čs. letectva padlých 1939-1945. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2003. 222 s. ISBN 80-86289-27-3.

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
Sgt Prágl Josef Alois

Místo a datum narození:
18. 3. 1913, Šířejovice

Místo a datum úmrtí:
22. 7. 1988, Teplice?

Pohřben:

Do zahraničí odešel jako Baťovec přes Holandskou Guyanu (dnešní Surinam) a holandskou internaci a Kanadu, odkud se v roce 1944 dostal do Velké Británie a RAF. Následně, a to až do konce války, byl školen jako palubní střelec a radista. Po válce demobilizoval a našel si civilní zaměstnání. Po roce 1989 byl v rámci rehabilitací jmenován podplukovníkem letectva ve výslužbě in memoriam.

Odkazy:

Poznámky:

Josef Alois Prágl obdržel tato vyznamenání:

Československý válečný kříž 1939
Československou medaili Za chrabrost před nepřítelem
Československou medaili Za zásluhy I. stupně
Československou vojenskou pamětní medaili se štítkem VB
1939 – 1945 Star
Atlantic Star
Defence Medal
War Medal

Bibliografie:

O Josefu Aloisi Práglovi se píše v této literatuře:

Slámečka, Ladislav. Památník letců Zlínska na bojištích druhé světové války (1939-1945): vzpomínka na mnohé, kteří už domů nedoletěli. Vyd. 1. [Slavičín]: Klub vojenské historie Army park Slavičín, 2009. 69 s. ISBN 978-80-260-3775-0.

Najman, Zdeněk, Rotbauer, Tomáš a Stará, Anna, ed. Českoslovenští letci v RAF: litoměřický region. [Ústí nad Labem]: Severočeská vědecká knihovna, 2010. [84] s. ISBN 978-80-7055-174-5.

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
Sgt Procházka Rudolf

Místo a datum narození:
1. 9. 1918, Písek

Místo a datum úmrtí:
27. 3. 1989, Brno

Pohřben:

Odkazy:

Rudolf Procházka byl před tím, než se stal příslušníkem 311. československé bombardovací perutě, vojákem Československého pěšího praporu 11 – Východního. Ještě před tím byl vězněm, respektive internovaným, v SSSR. Na Středním východě sloužil jako řidič obrněného pásového vozidla. I on se podílel na obraně obleženého Tobruku. Poté, co se stal příslušníkem RAF absolvoval nejen výcvik střelců a radiotelegrafistů, ale i základní pilotní výcvik. Rudolf Procházka měl to štěstí a druhou světovou válku přežil. V roce 1947 se vrátil k letectvu, a to do Brna. V roce 1948 byl propuštěn. Následně pracoval i jako traktorista a posléze se stal lesníkem.

Bibliografie:

O Rudolfu Procházkovi se píše i v této literatuře:

Jíša, Zdeněk aj. Letci Písecka na bojištích 2. světové války. 1. vyd. Písek: Prácheňské muzeum, 1992. 132 s. Historická edice Prácheňského muzea v Písku.

Brod, Toman. Tobrucké krysy: osudy a boje československých vojáků na Středním východě v letech 1940-1941. Praha: Naše vojsko, 2008. 250 s., [24] s. obr. příl. Fakta a svědectví. ISBN 978-80-206-0985-4.

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
Sgt Prokop Jaroslav

Místo a datum narození:
2. 7. 1922 Kamenná Lhota

Místo a datum úmrtí:
10. 12. 1982

Pohřben:

Odkazy:

Poznámky:

Jméno a hodnost:
W/O Pukančík Pavol

Místo a datum narození:
20. 1. 1920, Pezinok

Místo a datum úmrtí:
9. 3. 1992, Bratislava

Pohřben:

Absolvoval měšťanskou školu, ale když chtěl studovat lesnictví, musel nejdříve nastoupit na povinnou tříletou lesnickou praxi. Po jednom z konfliktů se svým nadřízeným, z kterého se stal v roce 1939 aktivní nacista, se rozhodl odejít do Francie, kde se organizovalo československé zahraniční vojsko. 1. 5. 1940 překročil hranice a 1. června 1940 dorazil do Marseille. Už 4. 6.1940 se při prezentaci v Agde přihlásil k letectvu. Po kapitulaci Francie odplul z přístavu Port Vendres lodí Apapa do Anglie. Dne 24. 7. 1940 byl přijat do RAF v hodnosti AC2 a 5. 9. přemístěn k 312. peruti jako letecký mechanik. Poté byl 18. 7. převelený k No 4 AOS do Bombardovací a střelecké letecké školy ve West Freugh, kde byl během studia povýšen do hodnosti LAC. Po absolvování výcviku byl 16. 8. 1941 povýšený na Sergeanta a přemístěn k 311. čs. bomb.  peruti. První bojový let absolvoval 22. 2.1942 jako člen posádky Wellingtonu Mk.IC DV516 „KX-K“ Františka Taibera. První Pavlovou bojovou operací na základně Talbenny nebyla protiponorková patrola, ale nálet na Brémy, kterého se zúčastnilo asi 1 000 letadel. Při této akci byl stroj pod velením Josefa Stránského zasažen protiletadlovou palbou do pravého motoru, který začal hořet. Pilot však požár střemhlavým letem uhasil a 26. 6. se vrátil na základnu s nezraněnou posádkou. Při jedné z protiponorkových hlídek 27. 7. se posádce Josefa Stránského, jejímž členem byl i Pavel, podařilo v Atlantiku těžce poškodit německou ponorku U-106 XB. Při Pavlově 33. operačním letu 23. 11. 1942 byl wellington Františka Radiny napaden čtveřicí Ju 88. Nepřátelský útok se podařilo odrazit, ba dokonce tři německé stroje poškodit a jeden zásluhou zadního střelce Pukančíka sestřelit. Dne 6. 6. 1943 byl Pavel přemístěn k No 1487 Target Towing Flightu. (Dne 14. 8. 1943 uzavřel sňatek se slečnou Margaret Parsley, po roce se manželům narodila dcera Jana Margaret.) Dne 20. 3. 1943 byl převelen k Czechoslovak Depotu na základnu St. Athan, poté 29. 10. 1943 k No 11 APC (Armament Practise Camp), 1. 3. 1944 byl povýšený do hodnosti Warrant Officer a následně absolvoval výcvik radiotelegrafisty (22. 3. – 4. 10. 1944) s výsledkem 71,2% u No 1 RS. Dne 28. 4. 1945 byl Pavel Pukančík opět přidělen k 311. čs. bomb. peruti. Dne 15. 8. 1945 byl demobilizovaný, 15. 1. 1946 se vrátil do Československa, 12. 3. 1946 byl propuštěn z činné vojenské služby. Od 1. 6. 1946 pracoval v Pezinku jako technik. Po roce se vrátil s rodinou do Anglie, zakrátko však odjel opět domů. Poté následovala jedna rána za druhou: zrušení živnosti, odnětí vojenské hodnosti, rozvod, nesmyslné obvinění z hospodářské špionáže ve prospěch CIA, odsouzení k 12 letům nucených prací v Jáchymovských uranových dolech, po propuštění na amnestii přecházení z jednoho zaměstnání do druhého. Rehabilitace se dočkal až po listopadu1989. Byl povýšený na podplukovníka ve výslužbě a byl mu udělený Řád M. R. Štefánika III. třídy.

Vyznamenání: Čs. medaile Za chrabrost a 2x Čs. válečný kříž 1939 (1942)

Text: Eva Pokorná

Ve Velké Británii byl nejprve příslušníkem pozemního personálu 312. československé stíhací perutě, posléze nastoupil výcvik jako palubní střelec. Po válce žil střídavě na Slovensku a ve svém novém anglickém domově, kde měl rodinu. V roce 1949 byl degradován, vyslýchán a v roce 1955 odsouzen na dvanáct let. V rámci trestu pracoval i na Jáchymovsku a v příbramském dole Bytíz. V roce 1960 byl po amnestii propuštěn.

Odkazy:

Poznámky:

Jeho památka je kromě výše uvedeného panelu vzpomenuta ještě zde:

v chrámu RAF St. Clement Danes v Londýně v pamětní knize padlých letců RAF
na pamětní desce v Československé restaurace v Londýně
v Armádním muzeu Žižkov
na památníku padlých československých letců v Praze, na Náměstí svobody

Bibliografie:

O Pavlu Pukančíkovi se píše i zde:

Černý, Karel. S RAF proti ponorkám. Havlíčkova Borová: Obec Havlíčkova Borová, 2004. 103 s. Z Vysočiny do zahraničního odboje. ISBN 80-239-2702-7. (strany 35 – 36)

Jíša, Zdeněk aj. Letci Písecka na bojištích 2. světové války. 1. vyd. Písek: Prácheňské muzeum, 1992. 132 s. Historická edice Prácheňského muzea v Písku.

Makovský, Radek. Nad Biskajem čeká smrt. životní a válečné osudy osmi letců 311. čs. bombardovací perutě a okolnosti jejich tragického letu. 1. vyd. Praha: Netopejr, 2013. 247 s. ISBN 978-80-87044-54-4. (strana 144)

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
F/Sgt Pumpr Karel Václav

Místo a datum narození:
23. 1. 1917, České Budějovice

Místo a datum úmrtí:

Pohřben:

Odkazy:

Poznámky:

Jméno a hodnost:
F/Sgt Raiskup František

Místo a datum narození:
26. 6. 1913 Vracov

Místo a datum úmrtí:
12. 3. 1942

KIA/MIA: MIA

Odkazy:

Poznámky:

Jméno a hodnost:
Sgt Rájecký Vladimír

Místo a datum narození:
5. 7. 1920 Pančevo, Jugoslávie

Místo a datum úmrtí:
18. 10. 1942

Pohřben:
Brookwood

Zahynul při leteckém neštěstí. Jeho letoun se zřítil na hřiště v lokalitě u Uxbridge/Ruislip, nedaleko letiště Northolt.

   

Odkazy:

Poznámky:

Bibliografie:

O Vladimíru Rájeckém se píše i zde:

Loucký, František. Mnozí nedoletěli. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1989. 287 s. Živá minulost; Sv. 101. ISBN 80-206-0053-1.

Mikulka, Jiří a Mikulka, Radek. S RAF proti Hitlerovi: letci z Vyškova, Ivanovic na Hané a okolních obcí v době druhé světové války. 1. vyd. Vyškov: R. Mikulka, 2007. 78 s., viii s. obr. příl. ISBN 978-80-254-1059-2.

Rail, Jan a Formánek, Vítek. Žít na věky: osudy příslušníků čs. letectva padlých 1939-1945. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2003. 222 s. ISBN 80-86289-27-3.

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
F/Sgt Remenár Jozef

Místo a datum narození:
24. 3. 1911 Radošovce, Slovensko

Místo a datum úmrtí:
3. 10. 1944 (Vzpomenut na panelu 221 památníku letcům v Runnymede, Velká Británie)

KIA/MIA: MIA

Narodil se Ernestu a Marii Remenárovým. Vychodil 4 třídy obecné, 4 třídy měšťanské a 2 třídy obchodní školy, poté pracoval jako mechanik, řídil auto. Naučil se španělsky a částečně francouzsky. Dle letecké karty odešel z ČSR v roce 1936. Dne 17. 3. 1942 byl zařazen do čs. branné moci a vtělen k N.T., poté byl 12. 6. 1942 přemístěn k letectvu  a přijat do RAF VR. Nato byl 22. 12. 1942 odeslán k No 8 AGS, kurz od 9. 1. 1943 do
12. 2. 1943 absolvoval s výsledkem 82, 8% a týž den byl povýšen do angl. hodnosti Sgt. K dalšímu výcviku byl odeslán 30. 3. 1943 k No. 6 OTU a 11. 8. 1943 byl přemístěn a zařazen jako palubní střelec k operační 311. čs. bombardovací peruti RAF. V té době byla již peruť přidělena ke Coastal Command. V dalších měsících se pak účastnil její operační činnosti při protiponorkové obraně Britských ostrovů. Dne 11. 2. 1944 byl povýšen do hodnosti F/Sgt. Jako člen osádky W/O Jaroslava Haly přežil dvě nehody, a to19. 2. 1944 na letišti Beaulieu s letounem Liberator GR.Mk.VI BZ987/G (A) při přistání z cvičného letu za špatné viditelnosti a nárazového větru, nikdo nebyl zraněn. Poté 25. 7. 1944 na letiště Predennack s letounem Liberator GR.Mk.V FL961 (O), kdy v průběhu startu k operačnímu letu povolila přední podvozková noha, letoun byl několik hodin ve vzduchu a při přistání havaroval, opět osádka vyvázla bez zranění. Také 3. října 1944 odstartoval Liberator GR.Mk.V FL937 (PP-K) s posádkou P/O Jaroslava Haly, v níž F/Sgt Remenár působil, k protiponorkové hlídce nad Severním mořem. Z hlídky se však nevrátil. Ačkoli se Halova osádka statečně bránila, byla podle německých záznamů sestřelena stíhacím Bf 110 pilotem Lt Peterem Bäthgem.  Zahynulo všech devět příslušníků čs. posádky.

Vyznamenání: Čs. medaile Za chrabrost (1944), In memoriam Čs. válečný kříž 1939 (1946)

Text: Eva Pokorná

Odkazy:

Poznámky:

Bibliografie:

O Jozefu Remenárovi se píše v následující literatuře:

Loucký, František. Mnozí nedoletěli. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1989. 287 s. Živá minulost; Sv. 101. ISBN 80-206-0053-1.

Rail, Jan a Formánek, Vítek. Žít na věky: osudy příslušníků čs. letectva padlých 1939-1945. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2003. 222 s. ISBN 80-86289-27-3.

Slámečka, Ladislav. Památník letců Zlínska na bojištích druhé světové války (1939-1945): vzpomínka na mnohé, kteří už domů nedoletěli. Vyd. 1. [Slavičín]: Klub vojenské historie Army park Slavičín, 2009. 69 s. ISBN 978-80-260-3775-0.

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
F/Sgt Roubík Jan

Místo a datum narození:
7. 9. 1914 Plzeň

Místo a datum úmrtí:
5. 1. 1983, Londýn, Velká Británie

Pohřben:

Narodil se manželům Martě a Maxovi Roubíkovým. Absolvoval 5 tříd obecné školy, 8 ročníků reálného gymnázia a studium práv, která nedokončil.  Ovládal francouzštinu a němčinu. Po okupaci uprchl přes Bratislavu, kam dorazil v listopadu 1939, Maďarsko a Jugoslávii do Palestiny. Dne 30. 4. 1942 podepsal v Tel Avivu prohlášení o vstupu do čs. armády, 28. 6. 1942 byl prezentován k činné službě, přišel pod britské vrchní velení a byl zařazen k čs. lehkému protiletadlovému praporu 200 – Východ a přidělen k výcvikové skupině „Horáček“, od 1. 7. 1942 byl přemístěn k čs. lehkému protiletadlovému praporu 502, 10. rotě. Dne 28. 10. 1942 byl přemístěn k letectvu západní skupiny čs. armády v Anglii a 2. 1. 1943 byl přijat do RAF VR St. Athan. Poté byl 7. 4. 1943 zařazen jako WOP/AG ve výcviku, přemístěn k No. 1 Radio School, kurz ukončil s výsledky 66% a 70,9%. Dne 21. 5. 1943 v Cardiffu uzavřel sňatek se slečnou Eleonorou Abelesovou (nar. 23. 5. 1916, Žatec), dcera Jana Helena se narodila 25. 12. 1943 v Cardiffu. Jan byl 31. 8. 1943 odeslán ke střeleckému výcviku k No. 3 AGS, ten ukončil s prospěchem 74,2 %. Nato byl 21. 11. 1943 odeslán k No. 2 PDC a 10. 1. 1944 k výcviku do zámoří k No.  111 OTU. Po výcviku, který ukončil 2. 4. 1944 s výsledkem 72%, byl přidělen 10. 5. 1944 k 311. peruti. Zkoušku na důstojníka letectva v záloze vykonal ve dnech 19. 9. – 26. 9. 1944 s dobrým prospěchem. Dne 15. 11. 1944 byl povýšen do hodnosti T/F/Sgt a 20. 9. 1945 byl propuštěn a trvale demobilizován. Po válce se vrátil i s rodinou do vlasti. Tři dny po Vánocích 1949 byl zatčen, zavřený byl 10 let v Jáchymově.

Vyznamenání: Čs. válečný kříž 1939 a Čs. voj. medaile Za zásluhy I. stupně (1946)

Text: Eva Pokorná

Odkazy:

Poznámky:

Jméno a hodnost:
Sgt Rouš Stanislav

Místo a datum narození:
22. 4. 1918 Holubí Zhoř

Místo a datum úmrtí:
21. 1. 1942 (Vzpomenut na paanelu 92 památníku letcům v Runnymede)

KIA/MIA: MIA

Odkazy:

Před válkou pracoval jako úředník. Do exilu odešel tzv. Balkánskou cestou – přes Slovensko, maďarsko, Jugoslávii, Turecko a další jižní země. Zúčastnil se o bojů ve Francii. Po jejím pádu byl odvezen do Velké Británie, kde se stal příslušníkem 311. československé bombardovací peruti. Zmizel při svém 26. operačním letu, při kterém startoval na Brémy. Při tomto náletu byl na pozici telegrafisty. Jeho kód SOS byl zachycen naposledy 65 kilometrů východně od Orfordnessu v jihozápadní Anglii. Kapitánem jeho letounu byl bývalý palubní střelec Miroslav Plecitý.

Poznámky:

Bibliografie:

O Stanislavu Roušovi se píše v této literatuře:

Bednář, Jindřich, Pavlík, Josef a Černý, Karel. Kamarádi, já se vrátím-: Osudy padlých zahraničních vojáků z území dnešního okresu Žďár nad Sázavou. Žďár nad Sázavou: OV KSČ, 1989. 144 s. ISBN 80-7005-013-6.

Loucký, František. Mnozí nedoletěli. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1989. 287 s. Živá minulost; Sv. 101. ISBN 80-206-0053-1.

Micka, Jiří, Rail, Jan. Pačáci v odboji. Účast občanů Novopacka a okolí e II. zahraničním a domácím odboji v letech 1939 – 1945. 1. vyd. Jičín: Český svaz bojovníků za svobodu, 2010. 68 s.

Rail, Jan a Formánek, Vítek. Žít na věky: osudy příslušníků čs. letectva padlých 1939-1945. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2003. 222 s. ISBN 80-86289-27-3.

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
P/O Rozprým Miroslav

Místo a datum narození:
28. 2. 1920, Újezd – Sokolnice

Místo a datum úmrtí:
10. 12. 1942

KIA/MIA: MIA (Vzpomenut na panelu 249 válečného památníku u El Alamejnu)

Jeho letoun zmizel při letu z Egypta na Maltu.

Odkazy:

Poznámky:

Bibliografie:

O Miroslavu Rozprýmovi se píše i zde:

Havel, Josef. „…in memoriam…“. V Chebu: Svět křídel, 1993. 63 s. ISBN 80-85280-20-5. (strany 18 a 19)

Loucký, František. Mnozí nedoletěli. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1989. 287 s. Živá minulost; Sv. 101. ISBN 80-206-0053-1.

Rail, Jan a Formánek, Vítek. Žít na věky: osudy příslušníků čs. letectva padlých 1939-1945. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2003. 222 s. ISBN 80-86289-27-3.

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
Sgt Rubín Jiří

Místo a datum narození:
21. 11. 1919 Praha

Místo a datum úmrtí:
29. 8. 1943

KIA/MIA: KIA

Pohřben:
Brookwood

Odkazy:

Poznámky:

      

Bibliografie:

O Jiřím Rubínovi se píše i zde:

Kudrna, Ladislav. Když nelétali: život našich letců v Polsku, Francii a Británii za 2. světové války. 1. vyd. Praha: Libri, 2003. 254 s. ISBN 80-7277-198-1. (strana 173)

Loucký, František. Mnozí nedoletěli. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1989. 287 s. Živá minulost; Sv. 101. ISBN 80-206-0053-1.

Rail, Jan a Formánek, Vítek. Žít na věky: osudy příslušníků čs. letectva padlých 1939-1945. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2003. 222 s. ISBN 80-86289-27-3.

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
F/Sgt Rudinger Josef

Místo a datum narození:
20. 4. 1924 Jeruzalém, Izrael

Místo a datum úmrtí:

Pohřben:

Odkazy:

Poznámky:

Jméno a hodnost:
Sgt Řehoř Jan

Místo a datum narození:
28. 3. 1905 Praha

Místo a datum úmrtí:
1964, Plzeň

Pohřben:

Odkazy: 
http://sla-most.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=71

Poznámky:

Jméno a hodnost:
Sgt Řezáč Zdeněk

Místo a datum narození:
21. 6. 1922 Bělehrad, Jugoslávie

Místo a datum úmrtí:
30. 8. 1943

KIA/MIA: KIA

Pohřben:

Odkazy:

Do exilu ve Velké Británii odešel z Bulharska, kde na českém konzulátu pracoval jeho otec. Zahynul při cvičném letu.

Bibliografie:

O Zdeňku Řezáčovi se píše i zde:

Konrádová, Libuše. Byl jsem letcem R.A.F. V Praze: Knižní klub, 2004. 160 s. ISBN 80-242-1233-1., strana 89

Loucký, František. Mnozí nedoletěli. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1989. 287 s. Živá minulost; Sv. 101. ISBN 80-206-0053-1.

Rail, Jan a Formánek, Vítek. Žít na věky: osudy příslušníků čs. letectva padlých 1939-1945. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2003. 222 s. ISBN 80-86289-27-3.

Jméno a hodnost:
Sgt Salz Karel

Místo a datum narození:
17. 9. 1911 Stod

Místo a datum úmrtí:
7. 8. 1943

KIA/MIA: KIA

Pohřben:

Odkazy:

Poznámky:

Bibliografie:

O Karlu Salzovi se píše také zde:

Kudrna, Ladislav. Když nelétali: život našich letců v Polsku, Francii a Británii za 2. světové války. 1. vyd. Praha: Libri, 2003. 254 s. ISBN 80-7277-198-1. (strana 173)

Jméno a hodnost:
W/O Samel Pavel

Místo a datum narození:
13. 4. 2011 Karlovy Vary

Místo a datum úmrtí:

Pohřben:

Odkazy:

Poznámky:

Jméno a hodnost:
Sgt Schäffer Ladislav

Místo a datum narození:
28. 10. 1915 Králová, okres Galanta, Slovensko

Místo a datum úmrtí:

Pohřben:

Odkazy:

Poznámky:

Jméno a hodnost:
Sgt Schejbal František

Místo a datum narození:
15. 2. 1918, Ostřetín

Místo a datum úmrtí:
24. 4. 1943

KIA/MIA: KIA

Do exilu odešel až v roce 1940 maďarskou cestou – přes Slovensko, Maďarsko, Jugoslávii a země Středního východu. Ve Francii se stal dělostřelcem, ale posléze i členem letecké skupiny. V RAF působil nejprve u 312. československé stíhací peruti a pak, po absolvovaných kursech, byl zařazen k 311. československé bombardovací peruti. Zahynul ještě ve výcviku, kdy se z neznámých příčin zřítil jeho letoun do moře. Tělo Františka Schejbala bylo vyplaveno téměř po dvou ěmsících u Newfield Merse, nedaleko Dumfries.

Pohřben:

Odkazy:

Poznámky:

Bibliografie:

O Františku Schejbalovi se píše ještě zde:

Csölleová, Eva, Formánek, Vítek a Rail, Jan. Letci Pardubicka v RAF. Vyd. 1. Praha: ANLeT, 2012. 139 s. (Ne)obyčejné osudy; sv. 3. ISBN 978-80-260-2551-1.

Loucký, František. Mnozí nedoletěli. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1989. 287 s. Živá minulost; Sv. 101. ISBN 80-206-0053-1.

Rail, Jan a Formánek, Vítek. Žít na věky: osudy příslušníků čs. letectva padlých 1939-1945. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2003. 222 s. ISBN 80-86289-27-3.

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
Sgt Schiesler Oldřich

Místo a datum narození:
18. 3. 1911, Dvůr Králové nad Labem

Místo a datum úmrtí:
23. 7. 1951

Pohřben:

Narodil se 18. března 1911 ve Dvoře Králové nad Labem – Verdeku. Absolvoval 4. třídy reálného gymnázia,
2 roky mistrovské průmyslové školy v Praze a nastoupil zaměstnání jako elektromechanik. Do zahraničí odešel 28. března 1939, 18. listopadu 1940 byl prezentován u NT čs. vojska v Leamingtonu a byl zařazen ke štábní rotě pro lehké zbrojní díly. Dne 10. února 1941 byl přidělen k letectvu a přijat do RAF jako AC2 u čs. depot RAF Wilmslow, kde byl zařazen jako elektrotechnik. K 311. čs. bombardovací peruti RAF Honington přešel 18. listopadu 1941 a byl zařazen k výcviku na palubního střelce. Po měsíci, 16. prosince, byl povýšen do hodnosti T/Sgt a byl přemístěn k No. 1429 COTF. Dne 30. května 1942 provedl u No. 1429 COTF svůj první operační let na Kolín nad Rýnem a 1. června druhý na Essen, vždy jako palubní střelec. V červnu ukončil výcvik u No. 1429 COTF a 22. 6. byl přidělen k 311. peruti RAF v Talbenny. Dne 27. července při operačním letu došlo ke střetu s nepřátelskými letouny. Posádka ve složení F/O F. Taiber, F/O J. Doubrava, P/O L. Štěpán, Sgt Kauders, Sgt L. Shäffer a Sgt Schiesler byla při protiponorkové patrole napadena stíhačem Ju 88, Wellington Mk.IC T2564 (KX-T) měl prostřílený trup, levou výškovku a poškozený hydraulický systém, posádka zůstala nezraněna.
Od 28. října 1942 nebyl Sgt Schiesler zařazován do další operační činnosti. Dne 3. 10. 1943 byl přemístěn k servisní jednotce No. 8311 SE. Do vlasti se vrátil 21. srpna 1945 a 22. listopadu 1945 byl demobilizován..

Vyznamenání: Čs. medaile Za chrabrost (1946), 1st Good Conduct Badge (1944), Star 1939-1943 (1945) Čs. válečný kříž 1939 a Čs. medaile Za zásluhy II. stupně (1946) a další

Text: Eva Pokorná

Odkazy:

Poznámky:

Oldřich Schiesler obdržel tato vyznamenání:

Československý válečný kříž 1939
Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem
Československá medaile Za zásluhy II. stupně
Československá vojenská pamětní medaile se štítkem VB
1939 – 1945 Star
Atlantic Star
Defence Medal
War Medal

Bibliografie:

O Oldřichu Schieslerovi se píše i v této literatuře:

Rail, Jan. Letci z trutnovského okresu v Československých perutích RAF britského královského letectva za druhé světové války. 1998. Dvůr Králové nad Labem: Město Dvůr Králové nad Labem, 1998. 37 s.

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.

Jméno a hodnost:
Sgt Schwarz Theodor

Místo a datum narození:
24. 12. 1921 Sokolov

Místo a datum úmrtí:
30. 8. 1943

KIA/MIA: KIA

Pohřben:
Brookwood

Odkazy:

Jeho letoun se zřítil při cvičném letu.

Poznámky:

Bibliografie:

Konrádová, Libuše. Byl jsem letcem R.A.F. V Praze: Knižní klub, 2004. 160 s. ISBN 80-242-1233-1., strana 79

Kudrna, Ladislav. Když nelétali: život našich letců v Polsku, Francii a Británii za 2. světové války. 1. vyd. Praha: Libri, 2003. 254 s. ISBN 80-7277-198-1. (strana 173)

Loucký, František. Mnozí nedoletěli. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1989. 287 s. Živá minulost; Sv. 101. ISBN 80-206-0053-1.

Rail, Jan a Formánek, Vítek. Žít na věky: osudy příslušníků čs. letectva padlých 1939-1945. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2003. 222 s. ISBN 80-86289-27-3.

Váňa, Josef, Sigmund, John a Padior, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999. 272 s. ISBN 80-86049-58-2.